Vánoční perníčky, které se rozplývají na jazyku. Navíc jsou hned měkké, zamilujete si je
Mít na vánočním stole měkké perníčky je bezesporu cíl každé kuchařky, která se do jejich výroby v adventním čase pustí. Jde o jakýsi lakmusový papírek jejích dovedností. Klasické medové perníčky se zkrátka musejí nechat nějaký čas „odležet“. Proto se právě toto tradiční cukroví peče v předvánočním období mezi prvními. Co kdyby nestačilo změknout?
A právě proto mívají začínající kuchařky z perníčkového pečení takový respekt, že se do něj mnohdy ani nepustí. Střízlivé nahlédnutí reálných možností poměru cena/výkon je přivede k méně nevyzpytatelným druhům cukroví. Naštěstí se perníčky dají i koupit. Například ty na vánočních trzích většinou stojí za investici.
Multifunkční perníček
Perníčky jsou neodmyslitelnou součástí adventních stolů i rituálů v mnoha rodinách. Pečou se, zdobí se, někdy se z nich budují perníkové chaloupky, jindy se pověsí na stromeček spolu s baňkami, andělíčky a slaměnými ozdobami. To je každopádně skvělá záložní varianta pro případ, že perníčky opravdu změknout nestihnou.
Většina z nás se však nejspíše snaží servírovat perníčky na podnose spolu v kontextu cukroví. Tak, aby potěšily nejen zrak (a čich a jistě i hmat), ale i chuťové buňky. V případě příznivé souhry všech šťastných okolností se to podaří. Je to jistě tak trochu kouzlo. A zkušené kuchařky jsou na své kulinářské a logistické dovednosti právem hrdé.
Závod s časem
Šanci však mohou dostat překvapivě i kuchařky začínající. Přesněji řečeno: rozhodnutí ohledně tvrdosti perníčků a jejich vánočního využití může být otázkou volby. A tu může učinit kuchařka zkušená i kuchařka spontánní, která tolik zkušeností nemá. A dokonce nemá ani dostatek času ani potřebné množství všech tradičních perníčkových ingrediencí.
A tím nemáme nutně na mysli všechno to koření, které v těch nejtradičnějších perníčcích bývávalo přítomno kompletně všechno: mletá skořice, hřebíček, anýz, badyán, fenykl, muškátový oříšek, nové koření, kardamom, koriandr, zázvor, dokonce pepř. Ten se dnes neobjevuje ani v obzvláště ambiciózních sáčcích perníkového koření, ačkoli právě toto koření dalo perníku jméno (původně „peprník“).
Ale neodbíhejme. Zkrátka upéct měkké perníčky na sváteční stůl lze i na Štědrý den ráno.
Vezměme to ze dvou stran: od konce a od začátku
Pokud v předvečer Štědrého dne zjistíme, že před časem s láskou upečené a v krabicích či dózách pečlivě uskladněné cukroví je stále jako kámen, můžeme zvolit SOS řešení našich babiček. K cukroví přidáme, rovnoměrně rozložíme plátky čerstvě rozkrájeného jablka či chleba a doufáme, že perníčky absorbují dostatečnou míru vlhkosti, aby byly o Štědrém večeru nejen ozdobou, ale i pochoutkou.
Vlhkost však může pronikat i shora, pokud papírovou krabici překryjeme vlhkou utěrkou. V tomto případě je vhodné cukroví čas od času v krabici přeskládat.
Zřejmě nejrychlejší variantu „ex post“ nabízí trouba. Předehřejeme ji na cca 120 °C, na dno dáme hrnec s vodou a nad něj plech s tvrdým cukrovím (dávno upečeným). Po 15 minutách to začíná vypadat nadějně.
A pak je tady druhý přístup. Perníčky si můžeme v kýženém stavu měkkosti rovnou upéct – a bez následného uskladňování a jakéhokoli odležení ihned servírovat. Vypadá to jako kouzlo – snad ještě záhadnější než to logistické. A ještě ke všemu se do pečení můžeme pustit i ve chvíli, kdy už nám zbývá po všem tom předvánočním kulinářství jen poslední zbytek medu. Což je dokonce výhoda.
„Recept, který mi poskytla kamarádka Andrea, je skutečný kuchařský poklad. Nějakým zázrakem jsou totiž tyto perníčky okamžitě měkké, s těstem se skvěle pracuje, a hlavně taky dobře chutnají,“ říká autorka receptu na Toprecepty.cz Jana.
Co za tím vězí?
Právě ten med. Resp. jeho menší množství oproti klasickým receptům, které pracují s větším podílem medu – a současně menším podílem vajec. Čas na odležení je zde naprosto nutný – na druhou stranu právě taková receptura zajišťuje perníčkům trvanlivost. Pokud použijeme pouze med a žádný cukr, můžeme v podstatě dózu s cukrovím uložit mezi domácí klenoty jako součást dědictví odkázaného vnukům.
Pokud naopak chceme mít perníčky ihned měkké a vláčné, medu ubereme ve prospěch cukru a přidáme také více vajec. A pokud navíc dokážeme vytáhnout perníčky z trouby včas, kouzlo se povedlo.
Závod s časem – přece jen
Podařilo se nám vytáhnout z trouby perníčky krásně křupavé? Pak je to pozdě! V takovém případě budeme muset i zde aplikovat některé ze zpětných řešení (případně postupně všechny).
Naopak pokud dokážeme cukroví jen mírně odlepit od plechu a současně do něj nedokážeme zapíchnout prst, máme vyhráno. V tento okamžik troubu vypínáme. I když se patrně nedokážeme zbavit dojmu, že „by to ještě chtělo“, dejme perníčkům šanci „dojít“. Při chladnutí totiž ještě poměrně výrazně ztvrdnou.
Jde to i bez cukru?
Kupodivu ano. Jakkoli je zjevné, že základ úspěchu „ihned měkkého perníčku“ spočívá v použití cukru namísto medu, dosáhnout cíle je možné i bez něj. Taková varianta navíc koresponduje se zdravým životním stylem a nepochybně potěší nejen jeho milovníky. Protože je opravdu chutná.
I perníček bez cukru je samozřejmě sladký – a postará se o to erythriol. K harmonii výsledné chuti však přispívá především využití tří druhů mouky: mandlové, pohankové a špaldové. Každá z nich dodává výsledné dobrotě specifický chuťový tón – a jejich propojení vede k vytříbené delikatese.
Kromě toho zaručuje perníček z trojí (zdravé) mouky rozmanitější škálu živin, nižší glykemický index i dobrou strukturu. A také absenci případných výčitek svědomí z nadměrného mlsání.
Štěstí v každém soustu
Nezbývá než popřát dobrou chuť krásných perníčků všem lidem dobré vůle – bez ohledu na dietní preference. Tu dobrou vůli navíc dokážou perníčky podpořit – díky konkrétním vlastnostem využitého koření. Tedy si perníčků klidně dopřávejme nejen o Vánocích.
Zdroje: kucharkaprodceru.cz, toprecepty.cz, primafresh.cz
