Krůtí vejce nekonzumuje 99 % Čechů. Většina z nich nechápe proč a dál kupuje slepičí
Člověk chová různé druhy drůbeže už celá tisíciletí. U některých pak preferujeme vejce, u jiných naopak maso. Jsou ale všechna vajíčka jedlá a bezpečná nebo jaký je důvod toho, že některá v obchodech nenajdeme?
Když přijde řada na vajíčka, většina z nás si vybaví klasická slepičí. Najdeme je v každém obchodě a používáme je v kuchyni na denní bázi – vaření některých jídel nebo pečení dezert se bez nich zkrátka neobejde. Vedle vajec slepičích se na pultech marketů čím dál častěji objevují i jiná vejce, nejčastěji křepelčí, dostupná jsou ale i vejce pštrosí nebo kachní.
Vajíčka od některých druhů drůbeže ale nenajdeme ani ve specializovaných obchodech, a často ani u farmářů. Příkladem jsou vejce krůtí, která jsou naprostou raritou. Důvody, proč je nejíme, jsou ale mnohem prozaičtější, než byste čekali.
Není vejce jako vejce
Vejce jsou základní potravinou v každé kuchyni téměř po celém světě. Každý pták má pak vejce jiná, liší se hlavně velikostí, strukturou, ale i chutí, využitím či dostupností. Celosvětově nejoblíbenější jsou vejce slepičí. Ta jsou univerzální, mají skvělou chuť a jsou dostupná – slepice totiž snese vejce každý den.
Oblíbenou pochoutkou jsou i vejce křepelčí. Ta jsou drobná, ale delikátní s jemnou chutí. I křepelky snášejí poměrně dost, a tak tato kropenatá vajíčka najdete v každém větším obchodě hned vedle slepičích. U farmářů jsou pak k dostání vejce kachní. Mnoho lidí má v tomto případě strach z nákazy salmonelou, a tak nejsou tolik žádaná.
Krůtí vejce jsou ve srovnání s výše zmíněnými druhy větší, chuťově bohatší a krémovější. Skořápka má béžovou barvu a někdy jsou světle kropenatá. Chutí se velmi podobají vajíčkům slepičím, na talířích by tedy teoreticky mohla mít úspěch.
Jsou nebezpečná? Nebo je v tom něco jiného?
Když mají krůtí vejce tolik dobrých vlastností, proč je tedy nejíme? Jsou nebezpečná? Pravdou je, že krůtí vajíčka nejsou nebezpečnější než ta slepičí. Naopak obsahují ještě více živin, mají krémovější a hutnější chuť a mohla by jiným druhům směle konkurovat.
Hlavním důvodem, proč jsou tak nedostupná, je jejich ekonomická náročnost. Krůty snášejí vejce spíše vzácně a ročně to bývá asi jen 50 až 100 vajec na jednu samici (pro srovnání – slepice jich za rok snese i více než 300). Z tohoto důvodu se vejce ponechávají pod krůtou raději za účelem odchovu mláďat na maso, které je v kuchyni také velmi populární.
Krůta snese v průměru maximálně dvě vejce týdně. Větší opeřenec vyžaduje také více místa i krmiva. Po započtení všech faktorů je pak dle analýzy amerických zemědělců cena jednoho vejce v přepočtu asi 60 korun.
Chovu krůt na vejce se vyhýbají i drobní farmáři. Krůta má totiž mnohem vyšší pořizovací cenu než kuřice. Spotřebuje až dvakrát více krmení a vyžaduje větší výběh i místo k odpočinku. U nezkušeného chovatele nebo při nepříznivých podmínkách může pak krůta snést i jen jedno vejce za týden. Na první vajíčko si navíc počkáte až do 7 či 8 měsíců stáří samice.
Vejce, která raději nejezte
Vejce veškeré běžně chované drůbeže jsou samozřejmě jedlá. Největší obavy v lidech vzbuzují vajíčka kachní. Ta jsou často spojována s nákazou salmonelou. Pravdou je, že se v nich bakterie vyskytují častěji. Důležitá je tedy řádná tepelná úprava. Kachní vejce jsou skvělá na pečení nebo delší vaření. K přípravě míchaných vajec nebo takzvaně “na hniličku” se tato vejce nehodí a mohou způsobit i nepříjemné zdravotní komplikace.
Dále bychom samozřejmě neměli jíst vejce zkažená. Správně skladovaná vajíčka jsou takové “konzervy”, které vydrží opravdu dlouho. K tomu je ale nutné surovinu uložit na chladné a tmavé místo, kde nedochází ke střídání teplot. Zásadní je také vejce sbírat čerstvá, ideálně ihned v den snůšky.
Zdroje: Mentalfloss.com, Modernfarmer.com, stoplusjednicka.cz
