Zbavíme se čerpaček s naftou? Dostane vás, kolik elektrických nabíječek by se muselo postavit

To je otázka, která přirozeně vyvstává v souvislosti s ambiciózním přechodem na elektromobily. Zbavíme se naftových čerpadel a nahradíme je nabíječkami? Je známo, že dostupnost infrastruktury zosobňuje důležitou část cesty k celospolečenskému přijetí elektromobilů. Ne každý si z nejrůznějších důvodů nabíjí svůj vůz jen doma. Domácí nabíjení vás nezachrání ani na dovolené v Chorvatsku nebo Itálii.

Odborník na automobilový průmysl, profesor Michael Bargende, se blíže podíval na téma porovnání infrastruktury pro konvenční spalovací automobily a elektrické nabíječky. Podle jeho názoru obecně podceňujeme úsilí a konkrétní potřeby, které z toho vyplynou, má-li elektromobilita hrát v budoucnosti klíčovou roli, jakou si představuje Brusel.

Bargende počítá s tím, že kapacita čerpadla konvenční čerpací stanice je 35 litrů paliva za minutu. V případě elektromobilu to odpovídá výkonu 18 megawattů. Jelikož je však účinnost elektromobilů třikrát vyšší než účinnost spalovacích motorů, stejného efektu se dosáhne díky výkonu 6 megawattů při nabíjení. Při úvaze o nabíjecím výkonu 120 kW dospěl Bargende k zajímavým číslům.

K nahrazení jednoho tankovacího stojanu by bylo potřeba 50 nabíjecích míst pro elektromobily. Pro typickou dálniční čerpací stanici – řekněme s dvanácti tankovacími stojany – by tak teoreticky bylo třeba vybudovat a uvést do provozu 600 nabíjecích míst. Takto vysoká čísla vycházejí z předpokladu, že čerpací stanice je nepřetržitě využívána na 100 %. To se samozřejmě neděje nepřetržitě, ale na druhou stranu k podobným scénářům pravidelně dochází například na dálnicích vedoucích do oblíbených prázdninových destinací.

Pokud bychom uvažovali nižší (a realističtější) čísla, například 25procentní využití konvenčního stojanu, museli bychom i tak vybudovat 10 dobíjecích míst pro elektromobily, aby se z hlediska propustnosti vyrovnaly benzinu nebo naftě jako alternativě. Pokud by taková dálniční čerpací stanice měla přibližně 10-12 stojanů, byli bychom schopni je nahradit, až budeme mít více než 100 nabíjecích míst.

Megawattové nabíječky jako velká výzva

Ještě větší výzvou je nákladní doprava, kterou chce Brusel rovněž co nejrychleji elektrifikovat. Nabíjecí stanice s výkonem 100, 150 nebo 250 kilowattů v tomto případě stačit nebudou. Potřebujeme „megawattové nabíječky“.

Dodavatelé energií a provozovatelé elektrických sítí jsou do značné míry v roli hybatelů. „Třicetimegawattová stanice je totéž, jako kdyby město s 30 000 obyvateli najednou „spadlo z nebe“ do sítě a muselo být připojeno a zásobováno. Pokud musíme vybudovat 30megawattové přípojky každých 60 kilometrů podél dálnice, pak je to stejné, jako kdyby se podél všech dálnic v Německu najednou postavilo zhruba 400 malých měst s 30 tisíci obyvateli,“ říká Leonard Birnbaum, vedoucí oddělení energetiky společnosti E.ON.

Jedno je jisté: Pokud se má sen EU o elektrifikaci dopravy stát skutečností, budou nároky – ve srovnání se současnou infrastrukturou čerpacích stanic pro spalovací motory – nepochybně vyšší. Bruselský plán bude vyžadovat mnohonásobně větší prostor, pokud jde o pozemky, úsilí, suroviny a materiály.

Zdroj: redakce, Focus