Odborníci odhalili, jaké počasí nás čeká v příštích 20 letech. Zasáhne 70 % lidí

Klimatické změny jsou již dnes nepopiratelné a stále se zrychlují. S nimi přicházejí i hrozivé scénáře. Podle odborníků nás v příštích dvaceti letech čekají krušné časy a extrémy, které ovlivní až 70 % celkové populace na Zemi. Dopady se nebudou týkat pouze nás, našeho každodenního života nebo ekonomiky, ale hlavně prostředí, které k životu potřebujeme my i živočichové a rostliny kolem nás.

Globální oteplování není problémem budoucnosti, probíhá právě teď. Už dnes se totiž potýkáme s jeho následky – častější a extrémnější horka, ničivé povodně nebo rozsáhlé požáry. To vše je výsledkem stále se oteplující planety. Podle aktuálních studií je to ale teprve začátek a v příštích letech dojde k mnohem intenzivnějším projevům. Vědci varují, že pokud zásadně nezměníme fungování naší společnosti, extrémy se stanou součástí našich životů.

Klimatická změna se týká nás všech

Klimatická změna se už dávno netýká “jen” ledovců nebo deštných pralesů. Zvyšující se průměrná teplota zasahuje každodenní život miliard lidí na světě. V roce 2023 bylo po celém světě zaznamenáno nejvíce teplotních rekordů v historii. Vlny horka ohrožují lidské životy – náchylní jsou zejména senioři, malé děti nebo chronicky nemocní lidé. Kromě zdravotních rizik mají ale extrémní horka i další dopady, jako jsou významné ekonomické ztráty nebo pokles produktivity v zemědělství.

Celý problém se ale netočí jen kolem lidí – i když vlastně by se dalo říci, že ano (bez lidí by pravděpodobně teploty nerostly tak závratně rychle). Pod velkým tlakem jsou i křehké ekosystémy. Stoupající teploty narušují přirozené migrační cykly, rostliny se musí přizpůsobovat nárazovým oteplením uprostřed zimy i změnám v rozložení srážek. V polárních oblastech dochází k masivnímu tání a zdejší ekosystémy a zvířata trpí nejvíce.

Přírodní katastrofy

Kvůli tání se navíc zvyšují hladiny oceánů a jsou ohroženy i velmi vzácné pobřežní ekosystémy, například mangrovové lesy, oblasti s brakickými vodami i korálové útesy. Ty navíc ohrožuje i stále stoupající teplota oceánů, která již teď vyhání některé druhy živočichů do úplně jiných míst moří a oceánů.

V tropických a subtropických oblastech se již dnes stále častěji setkáváme s ničivými požáry, situace však bude rok od roku horší. Předpovědi vědců z Intergovernmental Panel on Climate Change (IPCC) upozorňují na to, že bez drastického omezení emisí skleníkových plynů by globální teplota mohla vzrůst o více než 2 °C do konce století. To by znamenalo, že se mnoho úrodné půdy rychle přemění na suchou poušť, bude nedostatek pitné vody a člověk se bude na denním pořádku setkávat s extrémními klimatickými jevy.

Závažné dopady budou mít klimatické změny také na globální migraci. Odhaduje se, že v příštích desetiletích bude až 200 milionů lidí nuceno opustit své domovy kvůli výše zmíněným důvodům. Tyto procesy mohou vést ke zvýšenému napětí mezi státy, což ještě zkomplikuje mezinárodní spolupráci při řešení klimatických problémů​.

Teplo nebude jediný problém

Horka ale nebudou jediné, co nás bude v příštích letech trápit. Nyní se v souvislosti s globálním oteplováním nejčastěji mluví o požárech, povodních, bouřích a hurikánech. Tyto jevy zásadně ohrožují lidské životy i celou naši infrastrukturu a způsobují miliardové škody, které bude třeba čím dál častěji řešit. Studie naznačují, že s vyšší teplotou oceánů mají bouře více energie – jsou tedy delší a intenzivnější. Například hurikán Harvey, který v roce 2017 zasáhl USA, způsobil škody ve výši 125 miliard dolarů, částečně i kvůli neobvykle vysokým teplotám vody v Mexickém zálivu​.

Další problém je také rozložení srážek. Některé oblasti budou zažívat extrémní sucha, zatímco jiné budou pravidelně trpět masivními záplavami. To má ničivé dopady nejen na náš majetek, ale i zemědělství a produkci potravin. Se srážkami souvisí i ohrožení vodních zdrojů.

Zdroje: Science.nasa.gov, Sciencealert.com, climate.nasa.gov