Naše tělo jako optický klam. To, co denně vidíte, je ve skutečnosti lež jako věž
Modré žíly se zdají být běžným jevem, na který narazíme u většiny lidí. Otázkou však zůstává, co se skrývá za tímto optickým klamem. Jak je možné, že naše krev není modrá, přestože se zdá, že v cévách pod kůží koluje právě tato barva. Odpověď je jednoduchá: dokonalá iluze, kterou vykouzlila sama příroda.
Známe to všichni – občas si prohlížíme své žíly, které prosvítají pod kůží. A máme pocit, že jsou modré. Každý však ví, že krev je červená. Tak proč to vypadá, že v našich žilách koluje modrá tekutina? Odpověď na tuto otázku začíná a končí v našem těle. Nejde o žádnou složitou vědu, ale o hru pár faktorů, s nimiž se setkáváme každý den.
Jak funguje tento optický klam?
Světlo je skutečný kouzelník – proniká do kůže a postupně prochází jejími vrstvami. A právě to, jak se světlo chová, když se dostane pod povrch pokožky, ovlivňuje, jak vidíme barvu našich žil. Některé barvy, jako je právě červená, se bez problémů dostanou hlouběji pod kůži, zatímco modré světlo, které má kratší vlny, se odrazí zpět na povrch naší pokožky.
Tento jev, zvaný Rayleighův rozptyl, je vlastně důvodem, proč se naše žíly zdají modré – přitom krev, která jimi teče, je pořád krásně červená. A ano, platí to i u šlechtických rodin, nikdo nemá modrou krev. Až na některé živočichy.
Kyslík a barva krve
V lidském těle krev mění svou barvu v závislosti na tom, zda je okysličená, nebo odkysličená. Okysličená krev, která opouští srdce, má jasně červenou barvu díky hemoglobinu, který na sebe váže kyslík.
Jak krev prochází tělem a dodává kyslík svalům nebo plicím, její barva se mění na tmavší červenou, což je důvod, proč odkysličená krev v žilách vypadá jinak než ta okysličená v tepnách. Za modrou barvu žil je však zodpovědných více faktorů.
Umístění a hloubka žil
Další součástí tohoto optického klamu je, jak hluboko jsou naše žíly ukryté pod kůží. Povrchové žíly, které máme těsně pod pokožkou, často vypadají více červeně, protože se do nich světlo dostává snadněji. Na druhou stranu žíly, které jsou uloženy hlouběji a mají širší průměr, mohou budit právě onen modrý dojem.
Je to díky tomu, jak světlo interaguje s pokožkou. Když prochází kůží, modré světlo se odráží zpět na povrch, zatímco červené světlo je pohlceno. A protože většina žil je ukrytá hlouběji než půl milimetru, modrá barva má tendenci převládnout. Zní to komplikovaně, ale ve skutečnosti jde o jednoduchou hru světla.
Vliv mozku na vnímání barev
Důležitým faktorem je i samotný mozek – ten má totiž tendenci zpracovávat okolní podněty relativně. To znamená, že to co vidíme svým okem se zcela odvíjí od okolního kontrastu. Pokud se totiž podíváme na naši ruku na ostrém světle, barva „krve a žil“ může být mnohem výraznější, než pokud se na ně budeme dívat v temnějším prostředí. Právě okolní faktory mohou naše vnímání zesílit, či potlačit. A neplatí to pouze u „modré krve“, ale úplně u všeho, co každý den vidíme a jaké konkrétní informace posíláme dál do mozku.
Dokonalá iluze světla a našeho vnímání
I když se na první pohled může zdát, že jsou naše žíly modré, ve skutečnosti jde o malý optický trik. Dochází k němu hned z několika důvodů – prvním je světlo, které prostupuje pokožkou a odráží světlo podle toho, jak hluboko se žíly nachází a druhým je fakt, že naše vnímání barev je ovlivněno vším, co se kolem nás nachází.
Právě tyto zdánlivě složité procesy stojí za otázkou, na kterou jsme doteď hledali odpověď a jistě nás všechny již od malička fascinovala. Z toho plyne jediné, a to fakt, že ne všechno je takové, jak se na první pohled může zdát.
Zdroj: stoplusjednicka.cz, abc.net, npr.org, nzip.cz I, nzip.cz II