Zahradník: Tohle musíte udělat na zahradě v lednu. Vše ostatní je špatně
Pěstovat si vlastní zeleninu má mnoho výhod. Je to mnohdy levnější. Zelenina z vlastní zahrádky je však především chutnější a také zdravější. A navíc získáte uspokojení, z toho, že budete pěstovat něco od semínka po rostlinu. Základem úspěchu je samozřejmě příprava.
Na počátku je tak dobré promyslet, co kam zasadíme. Příprava nám ušetří mnohé starosti a zklamání. Jak tedy vše naplánovat? Je důležité si pamatovat, že každá rostlina potřebuje pro život trochu jiné podmínky. A ne všem rostlinným druhů se vedle sebe daří. Některé vedle sebe naopak vzkvétají.
Pěstování v tratích je důležité
Každá rostlina má jiný nárok na živiny. „Podle toho je zkušení zahrádkáři rozdělují do 3 tratí, od nejvíce po ty nejméně náročné druhy,” vysvětluje web culinabotanica.cz. Do první trati se řadí rostliny, které si libují v prohnojené půdě. Potřebují tedy půdu plnou minerálů a živin. Občas potřebují přihnojit během růstu a vyžadují vydatnou zálivku. K těmto rostlinám patří především plodová a košťálová zelenina.
Jde především o rajčata, papriky, okurky, lilky, patizony, dýně a cukety. Dále také o květák, hlávkovou nebo růžičkovou kapustu, zelí, pórek, celer, brambory či kukuřici. Naopak zelenina druhé tratě nemá ráda organická hnojiva. Pro živiny se napíná svými kořeny a ideální je pěstovat ji na místě, kde jste v předchozím roce pěstovali zeleninu první trati. Jde o kořenovou a listovou zeleninu a také některou košťálovou zeleninu jako je kedlubna, kadeřávek nebo brokolice.
Třetí je nejméně náročná
Do 3. trati řadíme především luštěniny, které díky bakteriím držícím na kořenech vážou vzdušný dusík. Díky tomu půdu obohacují a neměly by chybět na žádné zahradě. Do třetí tratě někdy zahrádkáři sází také cibuli, česnek nebo saláty. Pokud se vám zdá, že jste předchozím pěstováním půdu příliš nevyčerpali, můžete to zkusit. Díky střídání plodin na záhonech nikdy nevyčerpáte půdu jednostranně.
Nejideálnější je, pokud vše naplánujeme tak, aby se plodina na původní místo dostala až po čtyřech letech. Například česnek nesnese růst na stejném stanovišti dříve než po tak dlouhé době. Při sázení myslete také na to, že každá rostlina má jinou vegetační dobu. Znamená to, že některé rostliny budou na záhonu jen chvíli a lze stihnout i několik sklizní za rok. Jde například o ředkvičky. Naopak celer nebo růžičková kapusta si na záhonu pobude klidně do zimy.
Co pěstovat počátkem roku?
Leden je zimní měsíc, a tak se toho bohužel na zahradě příliš mnoho ještě pěstovat nedá. Výjimkou jsou například obilné klíčky. Ty jsou zdrojem vitamínů a vlákniny. Nicméně ani obilné klíčky nebudete v lednu pěstovat na zahradě. Stačí se však propláchnout vodou a nechat v misce hodinu. Poté slít a nádobu se zrny postavit na teplé a světlé místo. Podobné je to také s řeřichou. Plodiny pak můžete použít do polévek nebo salátů.
Leden je také vhodný měsíc pro kontrolu uskladněné zeleniny, brambor a ovoce. Jestliže zaznamenáte nějaké choroby, pak je vhodné ihned odstranit jejich zdroj. V opačném případě by došlo k dalšímu šíření. Důležité je sklep pravidelně větrat, a to hlavně v době, kdy teplota vzduchu vystoupá nad nulu. Jinak toho v lednu na zahradě mnoho udělat nelze. Maximálně si lze nakoupit nové vybavení nebo uklidit v zahradním domku.
Zdroj: bbcgoodfood.com, gardenersworld.com, culinabotanica.cz
