Vědci našli nový největší vodní organismus světa. Něco takového ještě nespatřili
Dlouho převládal názor, že oceány se nacházejí pouze na Zemi. Na okolních planetách vládne buď vyprahlá poušť, nebo ledová pustina. Vědci však nedávno objevili pod ledovou slupkou Jupiterova měsíce Evropa oceán s teplou, slanou, tekoucí vodou.
Vědci navíc zjistili, že oceán, objevený v roce 2024 na Jupiterově měsíci Evropa, není jediný. Novým objevem jsou další mimozemské oceány na Jupiterově měsíci Ganymeda a na Saturnových měsících Enceladus, Mimas, Titan. Je v těchto nově objevených oceánech je život?
Průzkumný robot prozkoumá oceán na Evropě
Před více než čtvrt stoletím chtěli vědci vyslat průzkumného robota na Evropu. Teprve 14. října 2024 z Kennedyho vesmírného střediska odstartovala raketa Space X, která zamířila na tento Jupiterův měsíc. Stráví pět a půl roku zkoumáním tajemství tohoto měsíce a jeho nově objeveného oceánu.
Povrch Evropy je mrazivá pustina, zhruba stejně velká jako náš Měsíc. Pod jeho ledovým světem se však skrývá obrovský oceán, který obsahuje zhruba dvojnásobné množství vody než všechny oceány Země dohromady. SpaceX má také prozkoumat jeho ledovou skořápku, zjistit, zda na povrchu tryskají gejzíry a zda je na tomto ledovém Jupiterově měsíci život. „Nikdy předtím jsme nevyslali misi věnovanou světu ledového oceánu,“ sděluje programový vědec mise v NASA Curt Niebur. A dodává: „Čeká na nás tolik objevů, bude to fantastické.“
SpaceX není prvním průzkumníkem Evropy
Evropu a její tři sourozenecké měsíce objevil v roce 1610 italský astronom Galileo Galilei, když zamířil svůj dalekohled na Jupiter. První detailní záběry Evropy pořídily v roce 1979 sondy NASA. Vyfotografovaly také její povrch, plný dlouhých nepravidelných trhlin a téměř bez kráterů, což ukazuje na pravděpodobnou geologickou aktivitu tohoto Jupiterova měsíce.
V roce 1996 mise NASA Galileo objevila na ledovém povrchu Evropy obrovské skvrny načervenalého organického materiálu obsahujícího uhlík. Rovněž zjistila, že Evropa má magnetické pole.
Nový průzkumník Evropy
Kosmická loď Clipper je dalším planetárním průzkumníkem, který bude podrobně zkoumat Evropu. Kromě solárních panelů, dosahujících velikosti basketbalového hřiště, obsahuje robota, která nese sadu devíti nejmodernějších přístrojů pro zaznamenání dat. Úkolem robota bude poskytnout co nejpodrobnější mapu tohoto Jupiterova měsíce.
Detailní snímky s vysokým rozlišením umožní vědcům zjistit způsob pohybu ledového povrchu Evropy i zda je spojen se svým vnitřním oceánem. Clipper pomocí radaru nahlédne do všech koutů zmrzlé ledové skořápky Evropy. Bude hledat skryté kapsy tekoucí vody. Na takových místech totiž může být život.
„Víme, že život miluje rozhraní a místa, kde se materiály mohou míchat. A tak pokud uvidíme taková místa v ledové skořápce, bylo by to opravdu působivé místo, kam bychom se mohli vrátit a zkusit v budoucnu odebrat vzorek,“ říká astrobioložka Kate Craftová z Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory v Laurel, Maryland.
Honba za mimozemskými podzemními oceány
Vědci zkoumají další mimozemské oceány. Jeden z nich se nachází v hlubinách Saturnova měsíce Mimas. Na jeho zamrzlém povrchu se tyčí obrovský kráter. Ten však nechrání oceán před zamrznutím. Vědci si lámou hlavu nad tím, co zajišťuje, že nejen oceán pod Mimasem nezamrzne. Podle nich může být mnoho možností. Jednou z nich jsou zatím neprozkoumané vnitřní geologické síly. Další domněnkou jsou zatím neznámé chemické triky míst s podzemními oceány.
Možná, že každý tento ledový svět, pod jehož povrchem teče oceán, má své vlastní řešení, jak ho ochránit před zamrznutím.
Podle vědců je velmi pravděpodobné, že počet nově objevených mimozemských hlubinných oceánů není konečný. Další oceány mohou téci někde pod povrchem Uranu a Neptunu.
Zdroj: nationalgeographic.com, nationalgeographic.com, quantamagazine.org, nationalgeographic.com
