Pohyb na železničním přejezdu má svá pravidla. Víte, že se u něj nemá předjíždět a couvat?
Všichni známe ten pocit – blížíte se k železničnímu přejezdu a přesně v tu chvíli začne blikat červená. Někdy si jen povzdechneme, jindy naopak zbytečně riskujeme, abychom „ještě stihli projet“. Ale přejezdy mají svá přísná pravidla, a i malá chyba může skončit tragédií.
Vlak má vždy přednost
Železniční přejezdy nejsou obyčejná křižovatka. Tady hrají hlavní roli tuny oceli jedoucí stovkou za hodinu. A vlak, jak víme, nedokáže zastavit na místě. Proto je potřeba respektovat každé pravidlo do puntíku.
Na železničním přejezdu a v jeho bezprostředním okolí, tedy 15 metrů před i za ním, nesmíte předjíždět, otáčet se, couvat ani zastavit či stát. Zní to přísně? Ano. Ale právě taková pravidla mají zabránit situacím, kdy někdo zablokuje koleje nebo překvapí ostatní řidiče nečekaným manévrem. A pokud to přesto zkusíte, počítejte nejen s pokutou, ale hlavně s možným ohrožením sebe i ostatních.

Kdy raději zůstat stát
Na přejezd se nikdy nevjíždí, pokud bliká červené světlo, závory se sklápějí nebo už jsou sklopené, nesvítí bílé světlo nebo není dost místa za přejezdem pro bezpečné pokračování. Mimochodem, i když tam žádné závory nejsou, platí stejná opatrnost. A když už jste na přejezdu, nezdržujte se.
Chodci občas podceňují, že přejezd je stále místo s velkým rizikem. A ano, i pro ně platí přísná pravidla. Chodec nesmí vstoupit na koleje, když bliká červené světlo, slyší vlak, má špatný rozhled nebo jsou závory dole nebo jsou v pohybu. Taky se od něj očekává, že se před vstupem přesvědčí, jestli je přechod bezpečný. Jistě, nikdo netvrdí, že musíte na místě vyšetřovat dopravní situaci. Ale rychlý pohled vlevo i vpravo se rozhodně vyplatí.
Když se spustí závory a vy jste mezi nimi
Představte si nejhorší scénář: vjedete na přejezd, před vámi někdo nečekaně zastaví, za vámi se spustí závory. Co teď? Neváhejte. Vystupte z vozu. Všichni. Utečte do bezpečné vzdálenosti od kolejí. Zavolejte na 112 a nahlaste číslo přejezdu, které najdete na výstražném kříži.
Zastihne-li vás tato situace v autě, nemusí to hned znamenat, že máte auto na odpis. Pokud je to možné, projeďte závoru a klidně ji srazte. Závory jsou dělané tak, aby šly prorazit. Lepší ulomená tyč a čerpání z havarijní pojistky než čelní střet s lokomotivou.
Když závory chybí
Ne všechny přejezdy mají závory nebo světelnou signalizaci. O to větší opatrnost je nutná. Platí zlaté pravidlo: nikdy nepřejíždějte přejezd, pokud nevidíte na trať. Navíc podle předpisů v takovém případě musíte zpomalit až na třicet kilometrů v hodině. Pokud svítí bílé světlo, můžete jet maximálně padesátkou. Ale vždy s vědomím, že vlak opravdu neuhne. A nezabrzdí včas.

Statistiky mluví jasně
Podle statistik dojde ročně v Česku k desítkám nehod na přejezdech. Nejčastější příčinou je neopatrnost, spěch a podcenění situace. Přitom stačí tak málo, zpomalit, rozhlédnout se a dodržet pravidla.
Přejezd není místo, kde „to ještě stihnete“. Není to zkratka, ani místo na fotku na Instagram. Je to křížení dvou světů – silničního a železničního – a jako každé křížení si zaslouží respekt.
Tak až příště budete na přejezdu stát, nespěchejte. Vypněte rádio, rozhlédněte se a dýchejte. Váš život stojí za víc než pár minut čekání.
Zdroj: Česká státní správa, Wikipedia, Policie ČR