Nová sociální dávka 45 tisíc korun v roce 2025. Nárok na ni má každý občan ČR bez dluhů

Pěstounská péče nejenže nabízí dětem, které potkaly nelehké životní situace, novou naději, ale pro pěstouny představuje i možnost získat stabilní finanční podporu. Právě kvůli finanční odměně se pěstounská péče stává velmi diskutovaným tématem. Mnozí se obávají, zda pěstouni jednají v zájmu dítěte, anebo to dělají čistě kvůli penězům. 

Řeč je o jedné z forem náhradní rodinné péče. Na rozdíl od adopce jde pouze o dočasné opatření, jehož cílem je zajistit dítěti bezpečné prostředí, dokud se jeho biologická rodina nedostane z krizové situace. Pěstoun se o dítě stará, odpovídá za jeho výchovu a další běžné záležitosti. Mezi pěstounem a dítětem však nevzniká rodičovský vztah jako u osvojení.

Děti svěřené do pěstounské péče většinou, pokud je to možné, udržují kontakt se svými biologickými rodiči. Pěstouni mají povinně vztahy mezi dítětem a jeho původní rodinou podporovat, ať už se jedná o kontakt s jedním z rodičů, anebo třeba s babičkou.

Finanční podpora pěstounů

Pěstouni v České republice pravidelně dostávají finanční příspěvek, jehož výše se odvíjí od počtu a věku dětí, které mají ve své péči. Částku ovlivňuje také zdravotní stav dítěte. Pokud má zdravotní problémy, finanční odměna se navyšuje. Dávek pěstounské péče je dohromady pět, a to:

• příspěvek při převzetí dítěte,
• příspěvek na zaplacení potřeb dítěte,
• odměna pro pěstouna,
• příspěvek na pořízení osobního motorového vozidla,
• příspěvek při pěstounské péči.

Podle § 47j zákona č. 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí je stanovena odměna pěstouna. Ta se liší podle toho, zda je pečující o dítě dlouhodobý nebo přechodný. Dlouhodobí pěstouni mohou získat až 37 800 Kč měsíčně, zatímco přechodní pěstouni až 45 760 Kč měsíčně. Jelikož se jedná o státní dávku, její výše se každý rok mění v závislosti na aktuální částce minimální mzdy v ČR.

Jedná se o maximální možné částky pro rok 2025, obvykle tedy dlouhodobí pěstouni dostávají průměrnou odměnu cca 20.000 Kč a 37 000 Kč v případě přechodného pěstounství.

Odměnu pěstoun pobírá i v případě, kdy v současné době o žádné dítě nepečuje, pouze je v pohotovosti, když by se sháněla nová pěstounská rodina. 

„Proces odborného posuzování zájemců o náhradní rodinnou péči je velmi dlouhý a náročný, od podání žádosti do konečného zařazení uběhne někdy i víc než rok. V některých případech během této doby dojde ke změně v životní situaci rodiny a ta svoji žádost vezme zpět nebo rodina sama dospěje k závěru, že pěstounská péče není pro ni vhodná,“

upozorňuje pro web penize.cz Petr Sulek z Ministerstva práce a sociálních věcí.

Pěstounství je také plné výzev

Jednou z největších nevýhod je emoční zátěž. Pěstouni často svěřeným dětem pomáhají zvládat traumata ze své minulosti. Děti, které skončily v pěstounské péči, si téměř ve všech případech prošly těžkými životními zkouškami. Ať už se jednalo o zanedbání, týrání nebo o ztrátu biologické rodiny. Není tak neobvyklé, že mají problémy s důvěrou nebo sebedůvěrou. Od pěstounů se vyžaduje vytvořit teplo domova, dopřát těmto dětem lásku a bezpečí. Pěstoun musí být trestně bezúhonný, bez dluhů a v dobrém zdravotním stavu.

Vliv na psychiku pěstouna má také nejistota ohledně budoucnosti dítěte. Často se totiž neví, jak dlouho dítě v pěstounské péči bude. Když pak dítě odchází zpět k biologickým rodičům nebo k adopci, bývá to smutné pro obě strany. Kromě toho musí pěstouni pravidelně komunikovat s pracovníky orgánu sociálně-právní ochrany dětí a často také spolupracovat s biologickými rodiči. I když stát poskytuje pěstounům finanční podporu, nemusí vždy pokrýt všechny potřeby dítěte, zejména poplatky za volnočasové aktivity.

Rozhovory s pěstouny

Český web rodinalk.cz vyzpovídal dvě pěstounské rodiny. Jak zněla jejich odpověď na otázku, co je vedlo k rozhodnutí stát se pěstouny?

„Moje kamarádka se stala přechodovou pěstounkou. Do té doby jsem o možnosti vzít si dítě do pěstounské péče nic nevěděla. Znala jsem pouze pojem adopce a s tím jsem měla spojenou informaci, že pokud jsem sama a jsem už starší ročník, tak nemám vůbec žádnou šanci. V té době jsem přemýšlela, co dál se svým životem a na základě rozhovorů s kamarádkou jsem začala sbírat informace, poté jsem zašla na OSPOD (orgán sociálně-právní ochrany dětí), podala jsem přihlášku a tak jsem vstoupila do programu náhradní rodičovské péče,“

prozradila maminka z rodiny Kyzlíkových.

„Vždycky jsme někomu pomáhali a starali se o někoho. Byla jsem na to zvyklá již od dětství ze své rodiny. Spolu s manželem jsme si také začali všímat ostatních a pomáhat, kde jen to bylo potřeba. Občas u nás někdo bydlel. Pracujeme s dětmi – vedu mateřské centrum, s manželem vedeme skautský oddíl, pořádáme tábory, jsme zapojeni v křesťanském sboru. 

Jednou jsme slyšeli vyprávět od kamarádky, že na Slovensku byly zrušeny kojenecké ústavy a pěstounky se doma starají o miminka, která pak odcházejí do adopce. Manžela, děti i mě to velmi zaujalo. A děti mi řekly: Mami, tohle bys měla dělat, to by se nám líbilo. Měli bychom doma veselo a ty bys byla doma i pro nás,“ odpovídá rodina Jiroutových.

Zdroje: mesec.cz, nahradnirodina.cz, penize.cz, rodinalk.cz