Mohl mít motory wankel nebo boxer, ale zůstal u dvoutaktu. Wartburg ukončil výrobu přesně před 31 lety
Ačkoli si Wartburg spojujeme především s modelem 353, jeho historie sahá až do 19. století. Po většinu své kariéry se snažil získat lepší čtyřtaktní motor, a když ho konečně dostal, byl to hřebíček do rakve, píše web Autokult. Přesně před 31 lety sjel z linky poslední vůz.
Špatné začátky
Historie Wartburgu však sahá až do konce 19. století. Továrnu na automobily v Eisenachu založil Heinrich Erhardt již v roce 1896 a první automobily byly stroje v licenci francouzské firmy Decauville. A už tehdy nesly jméno Wartburg, které pocházelo od hradu ležícího nedaleko Eisenachu.
Řádná výroba Wartburgů, již pod vládou IFA, však přišla až po druhé světové válce. Vozy se vyráběly pod značkou EMW (Eisenacher Motorenwerk) a noví majitelé zpočátku používali i logo BMW. Bavoři s tím nemohli nic dělat. Teprve v roce 1952 byl závod znárodněn a kontrolu nad ním převzal Industrieverband Fahrzeugbau (IFA). Samotný závod byl o rok později přejmenován na VEB Automobilwerk Eisenach.
Prvním vozem vyrobeným v novém režimu byl model IFA F9, který se do té doby montoval v závodě Audi ve Zwickau. Vozidlo však bylo již staré, protože bylo zkonstruováno ještě před válkou. Bylo tedy potřeba nové, ale levné auto.
Úspěšný návrat
Jeho vývoj probíhal v utajení, přičemž výchozím bodem byl model IFA F9. Přestože byl vůz ještě ve fázi vývoje dobře přijat, ředitel závodu byl za své chování pokutován. Poté bylo rozhodnuto vrátit se k názvu Wartburg, protože první vozy opouštějící továrnu v Eisenachu nesly toto označení. Výroba modelu 311 byla zahájena v roce 1956.
Navzdory ne zcela novému designu si vůz rychle získal oblibu, a to i v mezinárodním měřítku. Pro socialistickou vládu byla důležitá zejména zahraniční měna. Vůz přesvědčil svým módním a opravdu atraktivním vzhledem, na svou dobu slušnou výbavou a funkčním interiérem.
Horší to bylo s podvozkem, který už měl svá léta a vyžadoval odpovídající údržbu. Pod kapotou byl zpočátku namontován dvoutaktní tříválcový motor IFY o objemu 900 cm3 a výkonu 37 koní, který nebyl příliš hospodárný. Ačkoli karoserie založená na rámu způsobila, že vůz vážil hodně, umožnila použití široké škály karoserií.
Dvoutaktní motor však ve Wartburgu dlouho nevydržel. Konstruktéři na konci 50. let pracovali na čtyřválcovém čtyřtaktním motoru typu boxer. Práce již byly ve skutečně pokročilé fázi, ale úřady daly přednost experimentům s Wankelovým motorem, který byl nakonec také odepsán.
Nová příležitost
Jak roky plynuly a Wartburg se nemohl bránit jen dobrým designem, začalo se pracovat na nástupci, u kterého měl být problematický podvozek v první řadě odstraněn. Před uvedením modelu 353 na trh však bylo rozhodnuto o uvedení přechodného modelu, který používal starou karoserii na novém podvozku.
Stále se jednalo o rámovou konstrukci, ale bylo použito nezávislé zavěšení s vinutými pružinami. Současně byl mírně upraven interiér a provedeny některé úpravy motoru a chladicího systému. Model 312 se vyráběl až do roku 1967, zatímco rok předtím byl představen nový model 353 (který byl také nazýván „Der Neue 1000“). Zájem o model byl tak velký, že si továrna nemohla dovolit žádné prostoje.
Wartburg 353
Model 353 se od svého předchůdce vzhledově výrazně lišil a právě tento model se nám nejčastěji vybaví, když se řekne slovo „Wartburg“. Model 353 získal řadu vylepšení a nové zavěšení kol, ale v některých ohledech stále zůstával technologicky zaseknutý v předválečné době. Navíc byl poháněn již zastaralým dvoutaktním motorem. Wartburg 353 dosáhl rychlosti 100 km/h za přibližně 25 sekund a dokázal jet 120-130 km/h.
Také nabídka karoserií byla u nového modelu omezená. Kromě čtyřdveřového sedanu se nabízelo i pětidveřové kombi Tourist a pick-up Trans. Koncem 60. let byla na žádost úřadů vyvinuta také nová třídveřová laminátová karoserie pod označením 355. Bylo vyrobeno několik prototypů, které se – přestože byly dobře přijaty – nedostaly do sériové výroby, mimo jiné kvůli palivové krizi. Vůz byl vybaven motorem Renault o objemu 1,4 litru, který se měl nacházet i pod kapotou modelu 353. Nakonec však NDR odstoupila i od tohoto druhého nápadu, přestože vše bylo prakticky dohodnuto.
Wartburg 355
V roce 1969 byl výkon motoru zvýšen na 50 koní. Ačkoli se maximální rychlost nezměnila, sprint na stovku se zrychlil o 5 sekund. V 60. letech 20. století se konstruktéři pokusili vyvinout novou jednotku. Ten byl připraven v roce 1972, měl objem 1,6 litru, čtyři válce za sebou a výkon 82 koní. Úřady však nakonec projekt zamítly.
V roce 1975 byly na přední nápravě zavedeny kotoučové brzdy a o sedm let později nový karburátor. Od roku 1984 se místo chromovaných dílů používaly černě lakované. Největší změna nastala v roce 1985, kdy byl chladič přemístěn ze zadní části motoru do přední. Modernizován byl také přední nárazník a světlomety.
Konstruktéři se však nepřestali snažit o vývoj čtyřtaktní jednotky. Přestože úřady koncem 70. let pozastavily vývojové práce na vozech (s výjimkou trabantu), tým se tajně pokusil upravit stávající motor. Výsledky nebyly špatné – výkon se zvýšil o 10 koní, výrazně se snížila spotřeba paliva a motorový prostor nevyžadoval nákladné úpravy. K zavedení motoru však nedošlo.
V roce 1984 uzavřel Günter Mittag licenční smlouvu s Volkswagenem na instalaci motoru Polo do vozu Wartburg. Jednotky s objemem 1,3 litru se objevily v roce 1988 (v kombíku a pick-upu až o rok později), ale jejich volba byla obrovským ekonomickým neúspěchem. Je pravda, že zlepšily jízdní vlastnosti a díky 58 koním dokázal Wartburg dosáhnout rychlosti 100 km/h za 18 sekund a 150 km/h, ale úprava jednotky pro zástavbu si vyžádala obrovské finanční náklady. Tím se konečná cena vozu zvýšila až o 60 % ve srovnání s jeho předchůdcem. Zajímavé je, že pro Wartburg by bylo mnohem levnější vyvinout vlastní jednotku.
Nezapomenutelná změna
Kromě toho změny v politickém systému znamenaly, že kupující byli mnohem ochotnější podívat se na modernější vozy ze Západu. Navzdory novému motoru byl Wartburg 1.3 z hlediska designu stále o několik desetiletí pozadu. Přestože interiér i exteriér prošly určitými změnami, veřejnost nepřesvědčily. Všechny pokusy o zatraktivnění zastaralého vozu vyšly naprázdno. Výroba Wartburgu 1.3 byla nakonec ukončena 10. dubna 1991.
Zdroj: autokult.pl