Legendární expedice Lambaréné začala před 55 lety. Expediční Tatra 138 měla neobvyklou úpravu

Rok 1968 byl v pohnuté historii České republiky a Slovenska skutečně výjimečný. Kromě srpnových politických změn však rok 1968 přinesl i jednu mnohem příjemnější událost. Byla zahájena humanitární expedice Lambaréné, v rámci které se osm vysokoškolských studentů vydalo ve speciálně upraveném voze Tatra 138 napříč Afrikou do nemocnice Dr. Alberta Schweitzera v gabonském Lambaréné. Jejich odvážný čin ani expedice Tatra by neměly být zapomenuty.

Pamětníci si jistě vzpomenou, a ti mladší si vzpomenou, že v roce 1968 startovala ze Staroměstského náměstí v Praze velmi zajímavá expedice Lambaréné. Letos tedy uplynulo 55 let od chvíle, kdy se z Československa vydalo osm vysokoškolských studentů, aby do gabonského Lambaréné dopravili zásilku léků, zdravotnického vybavení a zdravotnických pomůcek.

Místní nemocnice doktora Alberta Schweitzera se kvůli občanské válce dostala do potíží a potřebovala pomoc. A proč se o tom zmiňujeme právě zde? Vysokoškoláci absolvovali téměř 36 000 km dlouhou cestu v Tatře 138. A ne jen tak ledajakým nákladním autem.

S pedály jako v autoškole

„Byla to speciální Tatra 138, na které si kopřivničtí konstruktéři dali opravdu záležet,“ vzpomíná bývalý šéfkonstruktér Tatry Milan Galia. „Expediční stotřicetosmička dostala mnoho technických vylepšení, byly jich doslova desítky,“ dodává Galia.

Jak vzpomíná ve svých pamětech, z Prahy do Gabonu to bylo téměř 36 000 km bez jakéhokoli servisního zázemí, takže expediční vůz musel být mimořádně spolehlivý. Studenty zaujala Zikmundova a Hanzelkova expedice na Tatře 805, ale Galia věděl, že Tatry byly už v té době extrémně přetížené. Univerzitní studenti proto potřebovali těžší kalibr.

„Neměl jsem z toho velkou radost, protože jsem věděl, že zatížení expedičního vozu bude ještě větší než u Zikmundovy a Hanzelkovy Tatry 805. Vždyť to bylo jenom o tom, že se na expedičním voze bude jezdit na kole.“

„Dobře jsem věděl, že s těmito Tatrami 805 byly velké problémy kvůli přetížení vozů, proto jsem studentům navrhl novou Tatru 138 upravenou pro vyšší zatížení, s lepším odpružením, bez zdvojených náprav na zadních nápravách,“ přidává svou vzpomínku Galia.

Dodává, že Tatra musela být vybavena ještě jedním neobvyklým vylepšením. Protože pouze jeden ze studentů (Jiří Plaček) měl řidičský průkaz skupiny C a musel oficiálně celou cestu řídit sám, umístili na sedadlo spolujezdce (stejně jako v autoškole) další pedál spojky a brzdy, aby v případě únavy a ztráty koncentrace řidiče mohl spolujezdec v případě nouze rychle zastavit. Jak studenti později uvedli, nejméně ve dvou případech jim tento systém zachránil na silnici život.

Celá karoserie (včetně nástavby) byla opatřena stříbrným nátěrem, aby lépe odolávala přímému slunečnímu záření. Nakonec expediční vozidlo Tatra 138 odvedlo svou práci dokonale a prokázalo téměř absolutní spolehlivost. Dodnes je součástí vzácné sbírky v továrním muzeu Tatra Kopřivnice.

Zdroj: Tatra Trucks, Deník