Důležitost rychlostních limitů: Brání tragickým následkům nehod

Rychlost. Slovo, které v mnoha lidech vyvolává pocit svobody, kontroly nebo adrenalinu. Někteří by si ji chtěli  na silnicích dopřávat kdykoliv, kdy je to možné. Ve skutečnosti však mají rychlostní limity a jejich existence dobré opodstatnění.

Na silnici může být právě rychlost hlavním důvodem, proč se cesta domů nepromění v příjemný návrat, ale v tragédii. Rychlostní limity tu nejsou proto, aby nás omezovaly. Jsou tu proto, aby nás chránily – a to doslova.

Rychlost zabíjí

Statistiky mluví jasně: čím vyšší rychlost, tím vyšší riziko nehody. A co hůř – čím vyšší rychlost, tím vážnější následky. Podle mezinárodních studií (například OECD a ITF) stoupá pravděpodobnost smrtelné nehody exponenciálně s rostoucí rychlostí. Pokud dojde ke srážce při 30 km/h, chodec má ještě slušnou šanci přežít. Při 50 km/h už je šance výrazně menší. A při 80 km/h mluvíme o tragédii téměř jisté.

Rychlost ovlivňuje nejen délku brzdné dráhy, ale i to, kolik času řidič má na reakci. Ve vysoké rychlosti může i malá chyba znamenat velký problém. Navíc – čím rychleji jedete, tím hůř můžete ovlivnit, co se děje kolem vás. A silnice nejsou závodní dráha. Jsou plné lidí, dětí, cyklistů, zvířat nebo nečekaných překážek.

Není limit jako limit

Rychlostní limity nejsou nastaveny náhodně. Nejde o to „nikoho nebavit“ nebo „pomalou jízdu vynucovat“. Limity zohledňují typ silnice, okolní zástavbu, výskyt chodců, kvalitu povrchu nebo výhled do zatáček. Města, vesnice, školy, přechody – všude tam, kde je větší riziko střetu s chodci, jsou limity přísnější. A mají své opodstatnění.

Například v obytných zónách je často povolená rychlost jen 20 nebo 30 km/h. Proč? Protože tu běhají děti, jezdí se na kole, a auta sdílejí prostor s lidmi. Každý kilometr navíc může znamenat rozdíl mezi drobným otřesem a tragédií.

„Já to mám pod kontrolou“

Jeden z nejčastějších argumentů řidičů je: „Já si na tu rychlost troufám. Mám přehled, zvládám to.“ Možná ano – do chvíle, než se na silnici objeví něco, co nelze ovlivnit. Například zvíře, které vběhne do silnice. Dítě na kole, které ztratí rovnováhu. Auto před vámi, které nečekaně zabrzdí.

Rychlostní limity nepočítají jen s vámi. Počítají s tím, že na silnici nejsme sami. A že i když jste sebevíc schopný řidič, nemůžete předvídat všechno.

Podle amerických dat tvoří nadměrná rychlost až třetinu všech smrtelných dopravních nehod. Lidé, kteří zbytečně zemřeli, nebyli nutně viníky – často to byli spolujezdci, chodci nebo jiní řidiči. V mnoha případech by stačilo zpomalit o pár kilometrů. Jen pár vteřin zpoždění, ale rozdíl mezi životem a smrtí.

Navíc – čím rychleji jedete, tím větší je i ekonomická škoda, pokud k nehodě dojde. Opravy, pojištění, právní následky, psychická újma. To vše s sebou rychlostní nehody nesou.

Každý z nás může něco změnit

Možná si říkáte, že jezdit pomaleji znamená být „šnek“ nebo „brzda provozu“. Ale pokud díky tomu někoho neohrozíte – není to právě důvod k hrdosti?

Dodržování rychlostních limitů není jen o tom, co se „smí“ nebo „nesmí“. Je to projev respektu – k životu, ke zdraví, k ostatním lidem. A i když možná někdy spěcháte, zkuste si položit jednoduchou otázku: Stojí mi těch pár minut navíc za to, abych riskoval život svůj nebo někoho jiného?

Zdroj: Policie ČR, Deník, Centrum dopravního výzkumu