Crash testy: V minulosti se bouralo se skutečnými lidmi – řidič často skákal z vozu ještě během jízdy
Dnes už nestačí, aby auto jen dobře vypadalo a jezdilo. Klíčovou roli hraje bezpečnost. Každý nový model musí obstát v celé sérii náročných testů, které ukážou, jak si poradí s nárazem zepředu, zboku nebo třeba s prudkým brzděním. Nestačí sliby v reklamě – automobilka musí jasně dokázat, že její vůz umí chránit životy.
Od srážek k vědě: Krátká historie nárazových testů
Historie crash testů rozhodně není uhlazená. Ještě v polovině minulého století se bezpečnost řešila hlavně z pohledu strojní spolehlivosti – nikoli ochrany pasažérů. Nehody byly rizikem podnikání a málokoho napadlo zkoumat, co se děje s tělem člověka uvnitř vozu při nárazu.
V 50. letech se objevují první pokusy o systematičtější testování. Ty ale z dnešního pohledu působí až děsivě – často se používala těla zemřelých nebo zvířata, někdy také řidiči vyskakovali před nárazem z vozu. Figuríny, jak je známe dnes, byly ještě hudbou budoucnosti.
Velký zlom nastal až v roce 1995, kdy v Evropě vznikla organizace Euro NCAP. Ta přišla s jasnými pravidly, jak testovat a hodnotit bezpečnost aut – a výsledky navíc zveřejnila pro všechny. Pro řadu automobilek to byla studená sprcha. Mnohé modely dopadly hůř, než by si výrobci přáli, a tak se rozjela vlna investic do bezpečnostních technologií.
Ve Spojených státech vzniká podobný projekt pod záštitou pojišťoven – IIHS. I ten si klade za cíl zvýšit bezpečnost a snížit počet fatálních nehod.
Jak vypadá nárazový test v praxi?
Když se řekne crash test, většina lidí si představí auto, které ve velké hale narazí do zdi. Realita je ovšem mnohem komplexnější. Moderní testovací centra spíše připomínají vědecké laboratoře než dílny – měří se zde každý detail.
Kamery s vysokou snímkovací frekvencí zachycují průběh nehody v tisícinách vteřiny, senzory sledují síly působící na figuríny. Ty jsou pečlivě konstruované tak, aby simulovaly různé typy pasažérů – dospělého muže, ženu i dítě v autosedačce. Výsledkem je velmi přesná představa o tom, jak se auto zachová v kritické situaci.
Nejčastější typy testů:
- Čelní náraz do deformovatelné bariéry – simuluje srážku dvou jedoucích aut.
- Malý přesah (small overlap) – klíčový test u IIHS, kde se testuje odolnost při nárazu jen části čelní části vozu (např. roh karoserie).
- Boční náraz – často s mobilní bariérou, která napodobuje jiné auto.
- Náraz zezadu (whiplash) – hodnotí ochranu krční páteře při nárazu zezadu.
- Ochrana chodců a cyklistů – testuje se dopad nárazu na hlavu a nohy figuríny simulující chodce.
- Test asistenčních systémů (ADAS) – např. automatické nouzové brzdění, rozpoznávání chodců, systém pro udržení v pruhu.
Euro NCAP: Evropské hvězdičky, které nejsou jen na ozdobu
Evropský program NCAP přiděluje hodnocení od nuly do pěti hvězd. Hodnocení se skládá ze čtyř oblastí:
- Ochrana dospělých cestujících (50 % celkového hodnocení)
Sleduje se bezpečnost řidiče i spolujezdce při různých typech nárazů. - Ochrana dětí (20 %)
Hodnotí se nejen bezpečnost při nehodě, ale i instalace dětské sedačky, označení a jednoduchost manipulace. - Ochrana zranitelných účastníků provozu (20 %)
Zahrnuje testy nárazu do figuríny chodce, ochranu pánve a hlavy a také účinnost systémů jako autonomní brzdění. - Bezpečnostní asistenty (10 %)
Do této skupiny patří třeba automatické brzdění v krizové situaci, hlídání jízdního pruhu, systém, který pozná, že je řidič unavený, nebo technologie, jež hlídají dodržování rychlosti.
Celkové hodnocení auta ale není jen jednoduchý průměr – pokud auto v některé oblasti propadne, může to výrazně stáhnout jeho celkové skóre dolů. Navíc Euro NCAP postupně přitvrzuje. Takže auto, které v roce 2015 získalo pět hvězd, by dnes možná neprošlo ani se čtyřmi.
IIHS: Přísná škála bez hvězdiček
Americký institut IIHS používá jiné hodnocení – od „Good“ (výborné) až po „Poor“ (špatné). Je známý důrazem na tzv. small overlap test, tedy simulaci nárazu rohem vozu. Ten v minulosti odhalil vážné konstrukční slabiny u mnoha modelů, zejména na straně spolujezdce.
IIHS také testuje:
- Boční nárazy – nově s vyšší a těžší bariérou, která simuluje SUV.
- Pevnost střechy – důležité při převrácení vozu.
- Ochranu krku – při nárazu zezadu.
- Světlomety – dosvit, rovnoměrnost i oslnění ostatních řidičů.
- Bezpečnost zadních pasažérů – nově od roku 2023.
Aby vůz získal označení „Top Safety Pick+“, musí uspět ve většině testů na výbornou. Pak jde o opravdovou elitu mezi bezpečnými auty.
Crash testy vs. realita: Má to smysl?
Bez debat – crash testy smysl mají. Statistiky to potvrzují naprosto jasně: auta, která v nich obstojí lépe, mnohem častěji ochrání posádku před vážným zraněním nebo nejhorším. Mezi třemi a pěti hvězdami někdy opravdu leží rozdíl, jestli člověk z bouračky vyvázne s naraženinou, nebo jestli vůbec vyvázne.
Navíc díky těmto testům dnes i malá auta nabízejí úroveň ochrany, která byla ještě před pár dekádami doménou luxusních vozů. Z bezpečnosti se tak stala nejen samozřejmost, ale také konkurenční výhoda
