Brzdnou dráhu ovlivňuje i počasí a existuje způsob, jak ji vypočítat
Snad každý řidič si myslí, že svůj vůz dobře zná, a tak si bývá v některých situacích příliš jistý. Jenže odhadnout, jak dlouho autu potrvá, než úplně zastaví, je pěkně zrádné. Není to jen o tom, že bychom neznali fyziku, ale i naše mysl nám občas hází klacky pod nohy.
Níže si ukážeme, proč v odhadu brzdné dráhy tak často chybujeme a co všechno brzdnou dráhu ovlivňuje – hlavně rychlost, váha auta a nevyzpytatelné počasí. A taky si řekneme, jak si tu potřebnou vzdálenost alespoň zhruba spočítat.
Proč se tak mýlíme?
Náš mozek není neomylný, zvlášť když jde o odhad rychlosti a vzdálenosti v provozu. Spoléháme hlavně na oči, ale právě chyba ve vnímání může stát za skoro polovinou nehod.
Navíc máme tendenci si myslet, že nehody se stávají „těm druhým“ a že máme vše pod kontrolou. Často taky přeceňujeme, kolik času ušetříme rychlou jízdou, a naopak podceňujeme, jak nebezpečné to je.
Když si pak někdo myslí, že moderní auto mu dovolí jet rychleji, je to další krok k maléru. Všechny tyhle psychologické finty vedou k tomu, že podceňujeme, jak dlouhou dráhu k zastavení vlastně potřebujeme.
Brzdná dráha versus celková dráha zastavení nejsou totéž!
Celková dráha zastavení se skládá ze dvou hlavních složek. První je reakční dráha, což je kus cesty, kterou auto ujede, než si vůbec všimnete nebezpečí a šlápnete na brzdu. Průměrně to trvá asi sekundu v autoškole vám řeknou dokonce 2 sekundy. V padesátce ujedete za tu sekundu skoro 14 metrů – a to jste ještě ani nezačali brzdit!
Až pak je tu samotná brzdná dráha, kterou auto ujede od sešlápnutí brzdy až do úplného zastavení. Mnoho řidičů zapomíná na reakční dráhu a počítá jen se samotným brzděním. To je ale velká chyba, která může stát život.
Co hraje hlavní roli? Rychlost, váha a počasí
Několik faktorů má zásadní vliv. Především rychlost, kde fyzika je neúprosná. Mnozí si myslí, že když pojedou dvakrát rychleji, brzdná dráha bude dvakrát delší. Omyl! Je čtyřikrát delší. Při trojnásobné rychlosti je to dokonce devítinásobek.
Dalším faktorem je váha auta, protože každé kilo se počítá. Těžší auto má víc energie, kterou musí brzdy pohltit. Plně naložený vůz brzdí déle než prázdný. A rozdíl mezi osobákem a naloženým kamionem je obrovský.
Kapitolou samou pro sebe je pak počasí a povrch vozovky, což jsou zrádné proměnné. Stav silnice a počasí mění přilnavost pneumatik. Za sucha jsou ideální podmínky a brzdná dráha je nejkratší. Na mokru se však může prodloužit až dvojnásobně. Na sněhu je brzdná dráha zhruba třikrát až čtyřikrát delší. Nejhorším scénářem je náledí, kde dráha může být pětkrát až desetkrát delší!
Obrovskou roli hrají také pneumatiky, především hloubka dezénu. Auto s ojetými pneumatikami může na mokru brzdit o desítky metrů déle než auto s novými. Důležitý je i typ pneumatik a tlak v pneumatikách, neboť podhuštěné i přehuštěné gumy brzdění zhoršují.
A co ABS? Tenhle systém je skvělý, protože zabrání zablokování kol a auto zůstane ovladatelné. Ale pozor, na sypkém povrchu, jako je štěrk nebo hlubší sníh, může být brzdná dráha s aktivním ABS dokonce o něco delší. Jeho hlavním úkolem je zachovat možnost řízení.
Jak si to alespoň zhruba spočítat?
Pro orientační výpočet samotné brzdné dráhy na suchu můžete rychlost v km/h vydělit deseti a výsledek umocnit na druhou. Tento výsledek berte s rezervou, protože reálné hodnoty bývají často nižší, kolem 14-15 metrů pro 50 km/h. Pro odhad reakční dráhy, při průměrné reakční době jedné sekundy, lze rychlost v km/h vydělit deseti a výsledek vynásobit třemi, takže při 50 km/h je to přibližně 15 metrů. Celkovou dráhu zastavení pak získáte součtem vypočtené reakční dráhy a brzdné dráhy.
Mnohem praktičtějším přístupem je pravidlo „dvou sekund“. To znamená udržovat takový odstup, abyste minuli pevný bod nejméně o dvě sekundy později než auto před vámi. Na mokru, sněhu nebo za mlhy je nutné tento odstup výrazně prodloužit na tři, čtyři nebo dokonce pět sekund.
Jen si to zkuste představit v praxi. Pokud jedete městem, třeba padesátkou, na suché silnici budete k úplnému zastavení potřebovat přibližně 28 metrů. Stačí ale, aby vozovka byla mokrá, a už je to kolem 33 metrů. Na sněhu pak tato vzdálenost může snadno vyskočit až na nějakých 80 metrů. A teď si vezměte jízdu mimo obec, řekněme devadesátkou. Na suchu to bude zhruba 71 metrů, na mokré silnici už počítejte s 87 metry, a pokud by pod koly byl sníh, bavíme se o dráze dlouhé skutečně ohromujících 237 metrů!
Předvídejte a jezděte bezpečně
Znát faktory ovlivňující brzdnou dráhu je základ. Rychlost je zabiják, počasí umí překvapit a stav auta, hlavně gum a brzd, je naše zodpovědnost. Klíčem je defenzivní jízda: dostatečný odstup, přizpůsobení rychlosti podmínkám, předvídání a včasná reakce. A samozřejmě auto v dobrém technickém stavu. Nejde jen o splnění předpisů, ale hlavně o naše zdraví a životy.
Zdroje: besip, seznamzprávy, automobilrevue
