Auta plná senzorů jsou praktická, mohou však ovlivnit chování řidiče i cenu oprav
Jízda autem se za posledních deset let změnila k nepoznání. Co dřív patřilo jen do výbavy luxusních vozů, dnes najdete i v malém městském hatchbacku – senzory, kamery, radary nebo automatické brzdění. Tyhle chytré pomocníky si spousta lidí rychle oblíbila, protože zvyšují pohodlí a hlavně bezpečnost.
Co vše dnes moderní auto sleduje?
Zatímco dříve byl vrcholem technologického vybavení jednoduchý senzor pro couvání, dnešní vozy si mapují prostor kolem sebe téměř nepřetržitě. Výrobci do nich instalují celou řadu senzorů, například:
- Ultrazvukové senzory – nejčastěji slouží k parkování
- Kamery – vpředu, vzadu, na bocích i v podobě 360° pohledu
- Radary – sledují vzdálenost a rychlost okolních objektů
- Lidary – laserové systémy, využívané hlavně u autonomních vozidel
- Infračervené senzory – umožňují „noční vidění“
Parkovací senzory: základní bezpečnostní výbava
Ultrazvukové senzory už dnes nejsou žádná výsada – mají je skoro všechna auta. Obvykle jsou schované v zadním nárazníku, u novějších modelů i vpředu. Pracují na jednoduchém principu: vyšlou zvuk, který se odrazí zpět od překážky. Podle toho, jak rychle se vrátí, auto pozná, jak daleko překážka je.
Senzory dávají o překážce vědět pípáním nebo obrazem na displeji. Čím blíž se auto dostává, tím rychleji pípají – takže řidič přesně ví, kdy je čas zastavit.
Kamery: oči vozidla, které vidí víc než řidič
Kamery dnes najdeme i u vozů střední třídy, nejen u drahých modelů. Nejsou tu jen pro efekt – výrazně pomáhají například při couvání, napojení přívěsu, nebo sledování okolního provozu z ptačí perspektivy.
Umisťují se dozadu (často k registrační značce), do zrcátek nebo masky chladiče. Slabinou je jejich citlivost na znečištění – špinavá čočka může znamenat zkreslený obraz nebo žádný. Cena výměny kamery se může lišit podle typu auta, obvykle však začíná na 2 000 Kč a může přesáhnout i 10 000 Kč, zvlášť u systémů s 3D zobrazením nebo nutností kalibrace.
Radary: neviditelní hlídači bezpečné vzdálenosti
Radarové senzory se starají o bezpečnou vzdálenost mezi vozidly a pracují i za deště nebo mlhy. Bývají skryté pod nárazníkem nebo za logem automobilky. Umožňují fungování adaptivního tempomatu, hlídají mrtvý úhel a včas spouštějí nouzové brzdění.
Tyto systémy ale nejsou úplně spolehlivé– reagují citlivě na jakýkoli neodborný zásah. Stačí špatně nasazený nárazník nebo neoriginální díl a radar může přestat správně fungovat. Aby vše měřilo tak, jak má, je nutné radary přesně zkalibrovat.
Když senzory selžou: nepříjemná realita i pro zkušeného řidiče
Senzory nejsou neomylné. V reálném provozu se můžete setkat s řadou problémů:
- falešné poplachy (např. nouzové brždění bez zjevné překážky),
- senzory nevidí motorkáře nebo cyklistu,
- znečištěné kamery zobrazují špatný obraz,
- při poruše přestanou fungovat i ostatní asistenty.
Chování auta pak může být nečekané – auto náhle zabrzdí, odmítne udržet rychlost v režimu tempomatu, nebo vás zahlcuje varovnými hláškami. Oprava často vyžaduje nejen výměnu, ale i přesnou kalibraci systému.
Vliv na řidiče: komfort, nebo pasivita?
Rozhodně ano. Mnoho řidičů se spoléhá více na pípání a ikonky na displeji než na své smysly. Místo kontroly zrcátek sledují obrazovku. U některých začátečníků je to tak výrazné, že jim chybí základní odhad vzdálenosti nebo vnímání prostoru kolem auta.
Technologie, které mají chránit, tak mohou za určitých okolností oslabit schopnosti řidiče. A když pak systém selže nebo v autě vůbec není, může nastat problém.
Zdroje: wikipedia.org, Auto, Country Life
