Kvůli prasklině čelního skla od kamínku už nemusíte do servisu. Díky opravné sadě si to zvládnete opravit snadno doma
Každý z nás to zná. Jedete si takhle po polní cestě, kolem nikdo, můžete si tak užívat klidné řízení a kochat se okolní krajinou. Není nic, co by takovou idylku mohlo narušit. Až na jednu drobnost. Stačí totiž, aby jen jeden malinký kamínek vyletěl v tom špatném úhlu a katastrofa může být na světě. Na honosném čelním skle se může rychle a snadno usadit rozšklebená pavoukovitá prasklina. Dnes se však již nejedná o nic, s čím by člověk musel do servisu. Stačí mít v autě jednu z mnoha velmi šikovných opravných sad!
V zimě dostávají auta opravdu zabrat. Nejenže jejich podvozky často trpí na polozmrzlé tmavé šlichtě, která se na silnicích tvoří ze sněhu, ledu a posypové soli, zimní měsíce mohou často velice špatně odnést i čelní skla. Nemusí se však vždy jednat jen o nešťastně vystřelený kamínek, kvůli kterému by celé sklo prasklo. Stačí klidně, aby na něm pořádně zamrzla ranní sněhová pokrývka a může hned být zaděláno na problém. Pod takovým náporem se totiž může okno velmi silně poškrábat.

Jak moc může být sklo rozbité?
Takové poškození dlouho věstilo nákladnou návštěvu servisu. Tam by nejspíš sklo z bezpečnostních důvodů rovnou vyměnili a to se může pořádně prodražit. V dnešní době se však takové návštěvě dá snadno předejít. Stačí si do auta pořídit speciální sadu na lepení prasklin. I to však samozřejmě má svá omezení. Podle zákona musí čelní sklo být v takovém stavu, aby jeho případné poškození nebránilo řidiči nijak ve výhledu. To je samo o sobě logické, český právní řád však specifikuje maximální možné poškození mnohem konkrétněji.
Podle naší vyhlášky je výhled považován za zhoršený v případě, kdy se v zóně stírání čelního skla před řidičem nachází poškození o velikosti přesahující 20mm. Vozidlo je v tu chvíli technicky nezpůsobilé pro jízdu na silnici. Stejně tomu tak však je i v případě, že se poškození sice nachází mimo zorné pole řidiče, jeho velikost ale přesahuje 50mm. Poškození mimo přímý výhled může být dohromady pět, musí se však vejít do rozmezí od dvaceti do padesáti milimetrů. Pokud poškození vašeho čelního skla tyto parametry překračuje, je bohužel načase nechat ho vyměnit.

Jak si poradit sám
Pokud však ne, můžete si s drobnou opravou velmi snadno poradit sami! Nejprve je třeba důkladně prozkoumat rozsah poškození. Pokud splňuje zákonné meze a jeho hloubka není příliš velká, můžete si vystačit se speciální zalepovací pastou. Jinak je známá také jako leptací pasta. V řádech stokorun se dá buď objednat z internetu, anebo na ní při troše štěstí můžete natrefit na čerpacích stanicích. Stačí ji jen v adekvátní vrstvě nanést na poškozené místo a rozetřít měkkým hadříkem. Taková pasta však funguje jenom a pouze na povrchové poškrábání skla. Při opravě hlubších prasklin je postup už trochu složitější, oprava je však stále dobře zvladatelná.
A to díky lepícím sadám. S těmi si můžete poradit s prasklinami o délce až patnácti centimetrů. Ta se většinou skládá ze speciálního UV lepidla, přísavkového fixátoru na sklo a drobných nástrojů, které jsou k aplikaci lepidla potřeba. Stačí si upevnit místo, kde se prasklina nachází a lepidlo ve štědré vrstvě nanést. To následně ztuhne na slunci a tím je vlastně oprava hotová. Při správném provedení není ani vidět, kde prasklina vůbec byla.
Zdroje: Garáž

Sledovat v Google Zprávách