Špatná zpráva pro všechny řidiče, kteří používají navigaci pro ochranu před radary

Dnešní vychytávky nám šetří spoustu starostí. I když je jejich používání pohodlné, neměli bychom na nich však být zcela závislí a naplno jim důvěřovat. Místy totiž selhávají.

Aplikace, které ukazují cestu, ale zároveň varují před úsekovým měřením, radary nebo místy, kde často stojí policie využívá spousta řidičů. Vytváří v nich pocit bezpečí, že nebudou pokutováni, protože po upozornění aplikace změní své chování na silnici. Poslední dobou se však objevuje stále více případů, kdy se ukázalo, že spoléhat se na tyto aplikace je velká chyba, která vás může vyjít draho.

Navigace neví vše

Aplikace jako Waze, Google Maps nebo jiné navigační systémy fungují na kombinaci oficiálních dat a hlášení od uživatelů. Právě to je jejich slabina. Pokud někdo radar nenahlásí, v aplikaci se jednoduše neobjeví. Kryti tedy nejste, pokud narazíte na mobilní měření, vaše chování zachytne policejní dron, nebo narazíte na nově instalované úsekové radary.

Další problém je aktualizace dat. Ne všechny změny se do navigací dostanou včas. Některé radary se zapínají jen v určitých dnech, jiné jsou dočasné. Řidič, který se spoléhá pouze na aplikace namísto dopravního značení pak budou mít problém.

Aplikace samy upozorňují, že informace o radarech jsou pouze orientační. Pro uživatele je však jejich používání pohodlné a tak se z nich stal nástroj, na který se lidé spoléhají víc než na vlastní pozornost.

A když dojde na pokutování?

Policii ani úřady nezajímá, co vám ukazovala aplikace. Odpovědnost za dodržování rychlosti má vždy řidič. Pokud jste jeli rychleji, než dovolují značky, žádná výmluva vám nepomůže.

Totéž platí i u úsekového měření, kde se průměrná rychlost počítá na několika kilometrech. Řada řidičů zpomalí jen u značky upozorňující na radar, pak ale opětovně zrychlí. Poštou jim pak za pár týdnů přijde pokuta na nedodržení povolené rychlosti v měřeném úseku.

Kolik Čechy stojí rychlá jízda?

Překročení rychlosti patří v Česku k nejčastějším dopravním přestupkům a podle BESIP tvoří přes 40 procent všech bodovaných případů. Sankce přitom začínají nenápadně, ale velmi rychle rostou. Při menším překročení do 10 km/h hrozí spíše nižší pokuta bez bodů, jakmile se ale dostanete nad tuto hranici, přibývají trestné body a běžné jsou pokuty kolem dvou tisíc korun.

Při překročení o 20 km/h v obci nebo o 30 km/h mimo obec už řidič riskuje čtyři body a sankci, která se ve správním řízení může vyšplhat až k deseti tisícům korun. Nejvážnější případy, kdy někdo jede o 40 km/h a více nad limit, končí vysokou pokutou nebo i zákazem řízení až na 18 měsíců.

Zkušenosti z měst, kde se zavedlo plošnější úsekové měření, ukazují zajímavý paradox. Řidiči si často myslí, že „radary znají“, a proto zrychlují tam, kde se cítí bezpečně. Právě tam pak přichází postih.

Proč byste se měli řídit se značkami a ne aplikací

Dopravní značení je závazné. Pokud je na silnici padesátka, platí bez ohledu na to, co ukazuje navigace. Značky se navíc mění častěji než mapové podklady. Opravy silnic, dočasná omezení nebo nové obytné zóny se v aplikacích objevují se zpožděním, někdy vůbec.

Další věc je pozornost. Řidič, který čeká na pípnutí navigace, často jede rychle „dokud to nezapípá“. To vede ke zbytečnému brzdění a vyššímu riziku nehody. Plynulá jízda podle značek je nejen bezpečnější a úspornější.

Navigace jako pomocník, ne alibi

Používat navigaci není chyba. Spoléhat se na ni jako na ochranu před pokutami ale ano. Informace o radarech mohou být užitečné, pokud je berete s rezervou. Jakmile se z nich stane hlavní vodítko pro rychlost jízdy, koledujete si o problém.

Pokuta za rychlost nakonec nebývá otázkou smůly ani špatné aplikace. Ve většině případů je to prostý důsledek toho, že řidič víc věřil telefonu než značkám kolem sebe. A to je sázka, která se na českých silnicích dlouhodobě nevyplácí.

Zdroje: Auto-mania.cz, Auto-mania.cz