Cestou do práce jsem potkala agresivního řidiče. Dala jsem mu za vyučenou tak, že byl celé ulici pro smích

Fenomén road rage, volně přeloženo jako silniční zuřivost, je mezi řidiči stále na vzestupu. Média každou chvíli zaplaví případy, kdy agresivní řidič jiného vybrzdí, anebo rovnou vystoupí a s cílem svého vzteku se porve. Ty nejzávažnější případy mohou bohužel končit i smrtí. Tentokrát však na nic tak drastického nedošlo, ba naopak. Statečná žena silničního agresora trefně usadila přímo na silnici!

Paní Petra byla na cestě do práce. Jela svou běžnou trasou a až na lehký provoz šlo vše hladce jako vždy. Po chvilce si však všimla, že auto před ní podivně zpomaluje bez zjevného důvodu. Sama tak musela dávat zvýšený pozor, aby nenarazila. V jednu chvíli dokonce řidič skoro zastavil, a když se ho pokoušela předjet, zahradil jí v protisměru cestu. V tu chvíli Petře došlo, že má co do činění s agresivním řidičem.

Kde se to v lidech bere

Petra zachovala chladnou hlavu a trpělivě pokračovala k jízdě. Po chvilce dojeli oba k semaforům na křižovatce s vícero pruhy, Petra se tak mohla zařadit vedle něj a upřela na něj svůj pohled. Za volantem seděl asi padesátiletý muž, okénko stažené, loket ven a na Petru se vyzývavě díval. Jakoby jeho oči říkaly: Co uděláš?! Petra však jako učitelka měla jasno. Okénko stáhla taky a na muže spustila tím nejhlasitějším křikem, jakého se s žáky naučila. Když byla hotová, muž ve středním věku vypadal jako malý kluk, co právě dostal poznámku. Petra spokojeně zavřela okénko a odjela.

Pocit nesnesitelného vzteku během řízení zažila podle studií více než polovina z nás. Kde se však podobné chování bere? Podle psychoterapeuta a lékaře Barryho Markella je odpověď až směšně jednoduchá. Princip přirovnal ke studiím s vysokým počtem myší v uzavřeném prostoru. „Myši jsou většinou úplně klidné, ale to až do doby, kdy jim s dalšími a dalšími přidanými jedinci začne klec připadat přeplněná. V tu chvíli se do sebe navzájem pustí,“ popsal. Na silnicích a především v zácpách pak podle něj lid zažívají podobné pocity. „Přeplnění způsobuje agresivitu,“ uzavřel.

Jak se bránit vlastní zuřivosti

Road rage se vším všudy může pak způsobit tato frustrace z přecpání spolu s dalším faktorem. Pro 26% řidičů je například spouštěčem jízda jiného vozidla příliš blízko za nimi, pro 25% zase telefonování jiných řidičů. 10% motoristů zase uvedlo, že nejvíc je dopálí přejíždění pruhů na poslední chvíli (například před výjezdem z dálnice). K častým startérům vzteku na silnici patří ještě i příliš pomalá anebo naopak moc rychlá jízda ostatních, či nezodpovědné předjíždění.

Každá změna by měla začít u sebe. Nejlepší prevencí incidentů jako ten, co zažila paní Petra, je proto nestát se agresorem sám. S tím může pomoct několik jednoduchých pravidel. Zaprvé je dobré si vše naplánovat tak, aby se do času přejezdu autem zahrnula i časová rezerva na možné zácpy. Když totiž člověk nestresuje, že nestíhá, je hned klidnější. Stejně tak nemá cenu moc řešit řízení ostatních. Je samozřejmě nutné vnímat své okolí, avšak už není nutné zbytečně se chybami ostatních nechat uchvátit. V neposlední řadě je také dobré si za volant sedat pokud možno s dobrou náladou.

Jak se bránit cizí zuřivosti

I když začít u sebe je důležité, není to vždycky dostatečné. I sebeklidnější řidič totiž může na silnici potkat agresora. V takové situaci pomáhá například nenavazovat s ním oční kontakt. Nepomáhají ani žádná gesta, jako neslušné posunky anebo troubení. Pokud by došlo na to, že se agresor přiblížil k vozu a snaží si vynutit konfrontaci, nepodléhejte. Zamkněte dveře a při nejhorším zavolejte policii. No a někdy je zas nejlepší zastavit, nechat agresora projet a dát si chvilku na uklidněnou.

Zdroje: WebMD, Theaa.com, Wikipedie