Pokochejte se nejkrásnější Corvettou historie. Jezdili v ní astronauti Alan Shepard a Neil Armstrong

Když se řekne „Amerika 60. let“, pravděpodobně se vám vybaví vesmírné závody. Nám, kteří milujeme krásná auta, však vyskočí před očima Chevrolet Corvette Sting Ray, který pálí pneumatiky na floridském slunci.

Srovnávat raketu Saturn V se sporťákem zní možná jako nesmysl, ale nenechte se mýlit. Tyhle dva stroje k sobě poutalo neviditelné lano utkané z adrenalinu. Ti samí blázni, kteří měli odvahu nechat se vystřelit do vakua, totiž neuměli žít pomalu ani na zemi. A cestu na ranní brífink si rozhodně nechtěli krátit v něčem nudném.

Jak se klíče od Corvette dostaly k astronautům?

Za vším hledejte Jima Rathmanna. Tenhle chlapík nebyl žádný nudný prodejce v obleku, ale ostrý závodník a vítěz Indy 500, který měl svůj showroom strategicky „co by kamenem dohodil“ od startovacích ramp na Floridě.

Rathmann měl na lidi čuch. Okamžitě mu došlo, že astronauti nejsou žádní úředníci, ale piloti s benzínem v krvi, kteří žijí na hraně. Představa, že by se tito střelci měli ploužit v rodinném kombíku, mu přišla vyloženě směšná. Jenže tu byl háček – přísná pravidla NASA proti úplatkům. Rathmann ale nebyl včerejší a přišel s geniálním fíglem: speciálním programem pronájmu.

Za symbolický 1 dolar ročně si astronauti mohli pronajmout jakékoliv auto od Chevroletu. Většina z nich sáhla po dvou: jedno kombi pro manželku a děti, a pak „hračku“ pro sebe. Díky tomu se parkoviště před NASA proměnilo v neoficiální sraz těch nejnadupanějších Corvette, jaké kdy vyjely z továrny.

Modelový rok 1967 se nám přímo vryl do paměti

Proč ale právě modelový rok 1967 považujeme za tu „nejkrásnější“? Je to jednoduché. Byla to labutí píseň druhé generace (C2). Designéři věděli, že se blíží konec, a tak místo aby přidávali zbytečnosti, začali auto čistit.

Konečně zmizely pouťové ozdoby. Kapota dostala čistý profil a boční výdechy začaly dávat technický smysl. Najednou před vámi nestál jen další sporťák, ale gentleman s postavou boxera. Ten design měl v sobě agresivitu, ale nulovou vulgaritu. Není divu, že když si Armstrong vybíral auto, sáhl právě po tomhle.

Modrá kráska Neila Armstronga je auto s původní duší

Armstrongova volba přesně odrážela jeho povahu. Žádná křiklavá červená, ale elegantní „Marina Blue“. Pod kapotou neměl nevyzpytatelný závodní motor, ale spolehlivý Big Block V8 o objemu 427 kubických palců (7 litrů) s výkonem 390 koní. Chtěl auto, které má brutální sílu, ale nastartuje každé ráno, když jede do práce řešit cesty na Měsíc.

Co je na tomto konkrétním kusu plechu fascinující, je jeho osud. Armstrong ho po roce vrátil. Auto koupil zaměstnanec NASA, který ho miloval tak moc, až ho v roce 1981 zavřel do klimatizované garáže a nechal ho tam stát přes 30 let.

Když se auto v roce 2012 znovu objevilo, bylo zaprášené, ale dokonale původní. Nový majitel Joe Crosby udělal to nejlepší rozhodnutí, jaké mohl: Nerenovovat. Jen zakonzervovat. Kdyby auto přelakovali a vyleštili, ztratilo by duši. Takhle na něm zůstaly stopy času. Vidíte auto takové, jaké bylo, když z něj Armstrong vystoupil. Je to „reaktivní konzervace“ – zachování patiny, která vypráví příběh lépe než lesklý lak. Dnes je tento unikát hvězdou Národního muzea Corvette.

Rivalita Shepard vs. Grissom

Zatímco Armstrong byl ten klidný profesionál, Alan Shepard (první Američan ve vesmíru) byl živel. Byl to on, kdo s Corvettou přijel už na první trénink, čímž celý tenhle trend odstartoval.

Legendy o závodech mezi astronauty jsou dodnes živé. Shepard se prý často honil s kolegou Gusem Grissomem. Grissom, který nerad prohrával, si nechal tajně upravit převody na extrémně krátké, čistě pro akceleraci. Na dálnici by mu motor vyletěl z kapoty, ale na semaforech byl neporazitelný. Když Shepard zjistil, že jeho auto (ač papírově stejné) nestíhá, zuřil a dožadoval se servisu. Byla to doba, kdy se stres z letů do vesmíru ventiloval vůní spálené gumy.

Konec jedné éry

Corvette Sting Ray 1967 je víc než jen veterán. Je to mechanický otisk doby, která se už nebude opakovat. Byla to chvíle těsně předtím, než automobilový průmysl svázaly emisní normy a bezpečnostní předpisy. Byla to doba čisté, neředěné svobody.

Stačí jediný pohled na Armstrongovo modré coupé a hned vidíte stroj, který sloužil jako psychologický ventil pro muže nesoucí na bedrech osud lidstva. Je to průsečík kosmické odvahy a pozemské dokonalosti. A upřímně – existuje snad lepší definice krásy?

Zdroje: motortopia.com, space-agencies.com