Kolik kilometrů musíte najezdit, abyste se mohl považovat za dobrého řidiče
Sledovat v Google Zprávách
Neexistuje magické číslo, po kterém se z každého stane dobrý řidič. Jízda je dovednost, která se buduje časem, a hlavně pestrostí situací, ve kterých řídíte. Jedno pravidlo však smysl dává vždy: počítají se kilometry bez nehody, ideálně s rostoucí pestrostí provozu, počasí a denní doby.
Proč číslo samo o sobě nestačí
Výzkumy dlouhodobě ukazují, že nejrizikovější období je první rok po získání oprávnění, a hlavně první měsíce. Nováčci zatím nemají vycvičené vnímání rizik, hůř předvídají vývoj situace a častěji chybují ve volbě rychlosti. Evropská dopravně bezpečnostní analýza popisuje, že právě nezkušenost a slabá schopnost rozpoznat riziko stojí za vysokým podílem nehod začínajících řidičů, přičemž postupně s praxí riziko citelně klesá. Mezery se netýkají schopnosti ovládat volant, ale vnímání a predikce, tedy toho, co se děje o pár sekund dopředu.
Co víme z dat
Světová zdravotnická organizace připomíná, že silniční úrazy tvoří obrovskou zátěž a že státy snižují riziko mimo jiné přísnějšími limity pro nováčky a podporou tréninku vnímání rizik. To není kosmetika, ale praktická cesta, jak v kritickém období snížit chybovost. Z hlediska trendů se potvrzuje, že s přibývajícími měsíci praxe klesá nehodovost na ujetý kilometr. V britských a evropských souborech dat je zvýšené riziko zaznamenáno právě u nově licencovaných řidičů v prvním půlroce, pak se křivka láme.
Český kontext a lekce z programů pro nováčky
V Česku se vedle klasické výuky prosazují prvky, které cílí na vnímání rizik a bezpečnější start. Do praxe míří testové otázky a výukové materiály typu hazard perception, jejichž smyslem je právě rychleji vycvičit hlavu, nejen ruce na volantu. Program L17 s mentorem umožnil řídit od sedmnácti let pod dohledem a funguje jako jakási mezifáze, kdy se sbírá praxe v relativně bezpečnějším nastavení. Cílem je, aby mladý řidič nasbíral zkušenosti dřív, než vyrazí sám do náročných scénářů.
Tak kolik kilometrů je rozumné si stanovit výsledek
Rozumnější než honit jedno číslo je pracovat s cílem, který kombinuje objem a pestrost. Jako praktický plán pro první rok po získání oprávnění se osvědčí minimálně několik tisíc kilometrů bez nehody, ale ne v jedné rutině. Rozložte je do různých typů jízd: město, okresky, dálnice, den, noc, déšť i sucho.
Smysl dává postupný nárůst náročnosti, kdy se nejdřív učíte číst dopravní proud ve dne za dobrého počasí a až poté přidáváte tmu, déšť a delší trasy. V literatuře je zdokumentováno, že největší pokles rizika přichází během prvních měsíců a prvních tisíců kilometrů, pokud se sbírají ve variabilních podmínkách a bez kolizí. To je silnější indikátor než libovolná hranice v tachometru.
Jak si nastavit vlastní měřítko
- Vedení jednoduchého jízdního deníku
Zaznamenávejte ujeté kilometry bez nehody a typ trasy. Uvidíte, jestli neděláte stále totéž. Když zjistíte, že 90 procent kilometrů trávíte na stejné městské lince, přidejte řízenou jízdu po dálnici a okreskách.
- Pestrá expozice rizik
Záměrně trénujte v situacích, které vás lekají, ale s postupnou eskalací. Krátká noční jízda po známé trase, poté delší úsek s mírným deštěm, až pak kombinace dálnice a tmy. Tohle cílené rozšiřování zorného pole zrychluje učení, jak doporučují evropské tematické materiály.
- Zpětná vazba a kontrolní body
Po každé jízdě si v duchu projděte dvě tři situace, kde jste museli brzdit víc, než by bylo příjemné. Ptejte se, co šlo předvídat dřív. Právě tahle mikroskopie je podstatou tréninku hazard perception a prokazatelně zlepšuje rozhodování.
- Ověření pokroku čísly
Dobrým signálem, že se posouváte, je souvislých několik tisíc kilometrů bez nehody a bez krizových brzdění kvůli vlastní chybě, zároveň zvládnutých napříč podmínkami. K tomu přidejte alespoň několik delších jízd nad 200 kilometrů, aby se ukázalo, že vydržíte soustředění i mimo každodenní rutinu. Tento mix je lepší metr než pouhý součet.
Co znamená být dobrý řidič v praxi
Dobrý řidič nejezdí jen bez nehod, ale dělá méně nehodových situací. V praxi to znamená včasné čtení dění, plynulé tempo, správnou volbu rychlosti a nulovou toleranci k alkoholu a rozptylování. WHO doporučuje přísnější limity pro nováčky a zdůrazňuje, že prevence přes vzdělávání a pravidla má měřitelný efekt. Když se váš deník plní kilometry bez nehody a zároveň si všímáte, že krizových momentů ubývá, jste na správné cestě.
Zdroj: WHO, Policie ČR, ETSC
