Policie začala používat novou zákeřnou past na chytání řidičů. Před tímhle se ujet nedá

Policie napříč kraji naplno nasazuje drony. Ty desítky metrů od vozovky a z výšky vidí víc než kterýkoli radar u krajnice. Přestupky pak řeší hlídka o pár set metrů dál.

Bezpilotní letoun s kamerou může být umístěn nad křižovatku nebo železniční přejezd a trpělivě odsud sledovat provoz. Z pohledu policie má řadu výhod: je nenápadný, rychle se přesune na nové místo a stojí zlomek toho, co vrtulník. Moderní modely snímají ve 4K rozlišení, registrační značky a manévry jsou na záznamu čitelné a použitelné jako důkaz. Policie je navíc může provozovat i v podmínkách, kdy by klasická hlídka jen těžko dohlížela na celé rizikové místo.

Nenasazují se jen do dopravy. Drony už několik let pomáhají i při dokumentaci dopravních nehod, kde z ptačí perspektivy urychlí zakreslení místa střetu a zkrátí dobu uzávěry. Využívají se při pátrání po osobách, živelních pohromách i k monitoringu veřejného pořádku.

Co se z výšky sleduje nejčastěji?

Policie cílí hlavně na přestupky, které běžně vedou k těžkým nehodám: předjíždění na plné čáře či na horizontu, vjíždění na železniční přejezd v době zákazu nebo nerespektování značky „Dej přednost v jízdě“ a „Stůj, dej přednost v jízdě“. Ve Středočeském kraji například během jediné několikadenní akce padly stovky postihů a podstatná část vznikla právě na základě záběrů z dronu. Přestupek je nejdřív zaznamenán bezpilotním letounem a o kus dál čeká pozemní hlídka, která řidiče zastaví a promítne mu video.

Na dálnicích se drony osvědčily také proti pomalému předjíždění kamionů – chování, které rozhazuje plynulost provozu a často končí kolizemi. Od roku 2024 za něj hrozí na místě pokuta až 5 500 Kč a 6 bodů, ve správním řízení až 25 000 Kč. Záběry z D1 ukazují, že stačí hodina a „z nebe“ je zdokumentováno hned několik hříšníků.

Měření rychlosti? Zatím ne, ale software to umí

Dnešní analytické programy dovedou z dronového videa vyčíslit rychlost a rozestupy, případně čas do srážky. Policie ČR ale v dopravní praxi tyto výpočty zatím nepoužívá – dron dnes funguje hlavně jako „oko“ a záznamový prostředek. Změnit se to může kdykoli; technika to zvládá.

U bezpečné vzdálenosti platí další nuance: zákon ji dosud přesně nevymezuje, a proto ji policie z dronu rutinně „neměří“. Jakmile by se definice v předpisech zpřesnila, nic nasazení algoritmů z výšky bránit nebude.

Pravidla a limity: co dron smí a co ne

Ani policie nemůže létat „jakkoli“. Platí omezení výšky (standardně do 120 m nad terénem), povinnost mít dron v dohledu a respektovat vybrané zakázané prostory – třeba okolí letišť. Kvůli bezpečnosti se nelétá přímo nad pruhem s jedoucími auty; dron se nachází většinou vedle komunikace. Pro obsluhu platí licence a interní povolovací proces Letecké služby Policie ČR.

Kolik dronů policie používá a kde je potkáte?

Podle starších údajů měla policie desítky kusů napříč kraji a jejich nasazení postupně rostlo – především ve Středočeském, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. V posledních letech je využití intenzivnější a policie je ukazuje i na veřejných akcích. Na dohled v dopravě se zaměřují především na přejezdy, křižovatky s častými střety, úseky se zákazem předjíždění a problematické tahy, kde je pro klasickou hlídku obtížné bezpečně „sedět“ u krajnice. Přesná čísla dostupná však veřejně nejsou.

Z pohledu dopravní bezpečnosti jsou drony a záběry z výšky účinnější než náhodné hlídky. Ohlídají dlouhé úseky, pokryjí riziková místa a rychle dodat podklady pro postih i pro znalecké posudky po nehodách. Ano, je to nekompromisní nástroj – ale právě proto má potenciál ubrat ty nejhorší nehody způsobené bezohledným předjížděním a hazardem na přejezdech.

Zdroje: Auto.cz, Autosalon.tv, Cnn.iprima.cz, Idnes.cz, Policie.gov.cz, Youtube.com