Nejzajímavější dopravní depa a garáže: Rozhodně k nim nepatří jen to v brněnských Pisárkách

Brzy ráno, kdy se město teprve probouzí, vyjíždí první autobus. Jeho cesta začíná na místě, které většina z nás míjí bez povšimnutí: v dopravním depu. Možná je berete jen jako nutné garáže. Ale tato místa, skutečná nervová centra městské dopravy, procházejí fascinující proměnou.

Dnes už to nejsou jen odstavné plochy. Stávají se z nich architektonické chlouby, laboratoře logistiky a testovací polygony pro zelenou budoucnost. Podoba depa ukazuje, jestli město vnímá svou dopravu jen jako nutné zlo, nebo jako vizitku.

Brněnský klenot v novém světle

Vozovna v Pisárkách je živoucí kronikou brněnské dopravy. Její kořeny sahají až do roku 1870, kdy sloužila koněspřežné dráze. Významnou stopu zde zanechal ve 30. letech funkcionalismus. Skutečnou hvězdou je ale její současná podoba.

Korunním klenotem modernizace je nová Hala denního ošetření, dokončená v roce 2020. Nelze ji přehlédnout. Její 117 metrů dlouhá fasáda do rušné ulice Hlinky je tvořena tisíci hliníkových pyramid. Ne, není to jen pro parádu, i když to vypadá skvěle. Této fasádě se přezdívá „cedník“ a její hlavní účel je především akustický. Trojrozměrná struktura pohlcuje a rozptyluje hluk z projíždějících tramvají.

Architekti pak dlouhou zeď prolomili jediným, zato obřím oknem. Má 129 metrů čtverečních a je odvážným gestem transparentnosti. Kolemjdoucí mohou nahlédnout přímo do srdce provozu a sledovat noční péči o vozy. Není divu, že stavba posbírala ceny, včetně té od komory inženýrů ČKAIT.

Neméně důležitá byla revoluce uvnitř. Nově vybudovaná vratná smyčka znamená, že tramvaje se otočí přímo v areálu. Nemusí už jezdit prázdné na Mendlovo náměstí a zpět. Tím každá tramvaj ušetří asi 12 minut.

Srdcem všeho je unikátní „kolejová harfa“ – největší kolejové rozvětvení v Česku se 42 automatizovanými výhybkami. Pisárky jsou tak dokonalou ukázkou, jak lze povýšit technickou infrastrukturu na plnohodnotnou architekturu a chloubu města.

Mozaika českých přístupů

Zatímco Brno vsadilo na komplexní modernizaci, jiná města volí různé cesty. Praha je toho skvělým příkladem. Vozovna Střešovice (1909) už neslouží běžnému provozu a stala se z ní kulturní památka a Muzeum MHD. Je to strážce času.

Naopak vozovna Hloubětín (1951) byla ve špatném stavu a prochází kompletní demolicí. Na jejím místě roste supermoderní areál bez vnitřních sloupů, navržený pro maximální efektivitu.

Zajímavou cestou šla i Ostrava. Historickou vozovnu Křivá (1928) při generální přestavbě na přelomu tisíciletí vybavila unikátním řídicím systémem. Jde o „digitální mozek“, který běžně řídí provoz na železnici. Dispečer z centrály plně automaticky staví výhybky a pomocí návěstidel a smyček v kolejišti diriguje veškerý pohyb v areálu.

Nové horizonty ve světě

Globální projekty ukazují, že inovace se rodí z nutnosti. V Kataru, na okraji města Lusail, vyrostl gigant reagující na éru elektromobility. Jde o největší depo pro elektrobusy na světě (pro 478 vozů).

Celý areál je navíc v podstatě energeticky soběstačný. Na střechách mu k tomu pomáhá neuvěřitelných 11 000 solárních panelů. Ty každý den vyrobí tolik energie (celé 4 MW), že to s přehledem pokryje spotřebu všech budov. A není to jen o technice, myslelo se i na lidi. Přímo v areálu je kompletní zázemí včetně ubytovny pro 1 400 zaměstnanců.

Singapur zase řeší kritický nedostatek prostoru. Jejich depo ECID, které se otevřelo v roce 2026, je geniální odpovědí. Je to první depo „čtyři v jednom“ na světě, postavené vertikálně. Na ploše pouhých 36 hektarů jsou „naskládána“ tři vlaková depa pro tři různé linky metra – jedno je v podzemí, druhé na zemi a třetí na vyvýšené konstrukci. Vedle stojí ještě vícepodlažní depo pro 500 autobusů. Toto stohování ušetřilo 44 hektarů cenné půdy, což je plocha asi 60 fotbalových hřišť.

Depa jsou víc než jen konečné stanice

Příklady z domova i ze světa jasně ukazují, že dopravní depo už dávno není jen „noclehárnou pro stroje“. Moderní depo je chytrý organismus, kde se potkává architektura (Brno), digitální logistika (Ostrava), ekologie (Katar) a geniální inženýrství (Singapur). Tyto investice jsou signálem, že chceme budovat chytřejší a efektivnější města. Tyto stavby tak nejsou koncem linky, ale skutečným počátkem každé městské cesty.

Zdroje: wikipedia, silnice-zeleznice.cz