Nejdéle jezdící taxi na světě: Na žebříčku je i Káhira s téměř historickými vozy
V některých městech světa jezdí taxíky tak dlouho, že si snad pamatují i doby, kdy rádio mělo jen jedno tlačítko a karburátor byl vrcholem techniky. Mezi těmito motorovými maratonci vyniká jedno město, kde se čas zastavil a taxametry počítají nejen kilometry, ale i dekády. Vítejte v Káhiře, kde taxíky běžně pamatují více egyptských prezidentů než moderních funkcí v infotainmentu.
Když motor hraje druhé housle vůči trpělivosti
V Káhiře se totiž běžně stává že nasednete do vozu, který má víc kilometrů než běžný satelit. Některá místní vozidla jsou starší než jejich řidiči. A není to přehánění. Taxíky staré přes 50 let nejsou výjimkou, ale nedílnou součástí dopravního ekosystému. Často jde o vozy značky Peugeot Fiat, nebo staré ruské Volhy, které přežily nejen těžké časy, ale i tisíce jízd v extrémních podmínkách.

Motor? Přinejhorším ho vyměníme za jiný
Jak je možné že tahle auta ještě jezdí? Odpověď zní jednoduše: s láskou v rukou a šroubovákem v kapse. Řidiči v Káhiře jsou zároveň mechanici čarodějové a improvizátoři. Pokud něco nejde opravit pomocí lepicí pásky drátu a jednoho kouzelného kopnutí do podvozku, pak to zřejmě není taxík ale ojetá loď. Náhradní díly? Ty se shánějí na trzích ve čtvrtích, kde najdete všechno: od originálních světel z roku 1972 až po volant z autobusu přetvořený do stylu vintage.
Design podle paměti a zvuku
Uvnitř těchto vozů najdete interiér, který pamatuje dobu, kdy umělá kůže byla hitem a popelník v palubní desce byl standardem. Rádio může chytit jen jednu stanici, a i ta šumí. Přístrojová deska obvykle svítí jednou kontrolkou, která nikdy nezhasne. Některé taxíky jsou tak věrné svým původním součástkám, že i klakson zní jako volání o pomoc. Ale přesto všechno se to sveze. A co víc: sveze to stylově.
Cestující v čase
Pro cestující to znamená dvě věci. Zaprvé nikdy přesně nevíte, jestli jedete na letiště, nebo do minulosti. Zadruhé: jízda je zážitek, který se vryje do paměti, stejně jako vůně interiéru a pokulhávající chod motoru. Turisté často fotí více interiér taxíku než samotné památky. Místní obyvatelé si na to už zvykli a berou to jako nepsaný standard. A když se jich zeptáte, proč nejezdí v něčem novějším, odpověď zní jednoduše: proč když tohle pořád funguje?
Ekologická kapitola ve stylu ironie
Ironie je, že tyto taxíky jsou z ekologického hlediska hotová pohroma. Emise? Ano, děkujeme, že se ptáte. Spotřeba? Pokud bychom ji přepočítali na úsměvy řidiče, byla by pozitivní. Ale v reálných číslech mluvíme o spotřebě vyšší, než má průměrné SUV s plnou klimatizací a přívěsem. Přesto tyto vozy zůstávají v provozu a životní prostředí v Káhiře s nimi zatím tak nějak vychází. Pravděpodobně proto, že i vzduch už rezignoval.
Co je potřeba k tomu být nejdéle jezdícím taxi na světě
Být nejdéle sloužícím taxi neznamená mít nejlepší lak nebo technologii. Znamená to mít řidiče, který zná každý šroubek své lodi na asfaltu. Znamená to každou noc dolévat vodu do chladiče a ráno kontrolovat, jestli výfuk znovu neupadl. Znamená to milovat svůj vůz natolik, že mu i po 50 letech říkáte jménem a hladíte volant jako domácího mazlíčka. A také to znamená věřit, že když to auto jezdilo v roce 1970, tak není důvod, aby nejezdilo i teď.

Legenda na kolech
V době, kdy se auta mění jako tapety v telefonu a vozidla bez USB vstupu jsou považována za šrot, si Káhira dál hýčká své čtyřkolové pamětníky. Nejstarší taxíky světa možná vržou, možná kouří a možná si občas dělají co chtějí, ale mají jedno jisté. Jezdí pořád. A to je víc, než se dá říct o většině moderních modelů, které by se po dvaceti letech rozpadly i bez výmolů. V Káhiře však zní klakson minulosti pořád hlasitě, a to je hudba která jen tak nezmlkne.