Klasické radary končí: Policie zavádí laserové přístroje nové generace. Nebude před nimi úniku

Na českých silnicích je rychlost hlídána častěji, než si většina motoristů připouští. Jednou v podobě nenápadného auta u krajnice, jindy díky radaru schovanému v bedně u semaforu. Málokdo ale ví, jak toto zařízení přesně funguje.

Dvě technologie, stejný výsledek

Klasické radary pracují s mikrovlnami. Vysílají signál, který se odrazí od projíždějícího auta a vrací se zpátky – podle změny frekvence se dá spočítat rychlost. Princip je starý, ale pořád spolehlivý a policie na něj sází i dnes.

Pak je tu laser, často označovaný jako LiDAR. Ten vyšle úzký paprsek přímo na konkrétní vozidlo a během okamžiku má přesný údaj o tom, jak rychle jede. Policisté navíc rovnou pořídí fotografii s jasným důkazem. Řidič má smůlu, laserový paprsek je tak úzký, že většina detektorů ho zachytí až v momentě, kdy už je auto změřené.

Kde se měří nejčastěji

Na dálnicích a hlavních tazích fungují přenosné radary, které policie podle potřeby přesouvá. Ve městech se naopak stále častěji objevují stacionární zařízení – někdy v podobě sloupků, jindy ukrytá v bednách, které si laik snadno splete s rozvodnou skříní. Není to jen o pokutách, ale i o sběru dat: radary pomáhají zjistit, kde se jezdí příliš rychle nebo kde je riziko nehod.

Řidič tak nikdy nemá jistotu, že zrovna na jeho trase není kontrola. A právě to je záměr – přimět motoristy k tomu, aby rychlost dodržovali plošně, ne jen na známých místech.

Dá se měření poznat?

Zkušenější motoristé spoléhají na oči a intuici. Nenápadně odstavený vůz, policista u stativu, nebo najednou zpomalující kolona – to všechno bývají signály, že se někde měří. Elektronické detektory dokážou zachytit signál klasického radaru, ale u laseru jsou téměř bez šance. Moderní přístroje kombinují GPS databáze a senzory, takže řidiče varují před rizikovými úseky. Ani to ale není stoprocentní.

Co na to zákon?

Používání detektorů je v Česku legální, pokud jen přijímají signál. Jakmile by zařízení začalo radar aktivně rušit, hrozily by postihy. V zahraničí je situace různá – někde jsou detektory povolené, jinde naopak přísně zakázané.

Ať už ale má člověk v autě techniku jakoukoli, jistější je prostě rychlost nepřekračovat. Policie radary nenasazuje jen kvůli vybraným pokutám, ale také proto, aby snížila počet nehod. V praxi tak radary nejsou jen „strašákem“, ale i nástrojem, který má chránit lidi na silnicích.

Zdroj: mo.gov.cz, theses.cz