Jízdné zdarma? Zavedlo ho i Lucembursko

V některých městech už peněženku v tramvaji nevytahujete. Nápad jezdit zadarmo slibuje jednodušší život, menší zácpy i čistší vzduch. V posledních letech se z experimentu stává trend – od měst po celé Evropě až po jeden malý stát uprostřed kontinentu.

A funguje to všude stejně? Kdy se z dobrého úmyslu stane drahý omyl a kdy naopak chytrá investice do kvality života?

Lucembursko: malá země, velký experiment

Lucembursko zavedlo v březnu 2020 bezplatné cestování veškerou veřejnou hromadnou dopravou v celé zemi. Politici tím chtěli ulevit přetíženým silnicím a zmenšit sociální bariéry. Samotné „odpískání“ jízdného přitom netvoří většinu rozpočtu – výpadek tržeb se pohybuje řádově v desítkách milionů eur ročně vůči nákladům na provoz v řádu stovek milionů; klíčem je souběžné zlepšování kvality služeb (nové linky, vozidla, přestupy). První roky ukázaly, že bez investic do pohodlí a spolehlivosti není změna dopravních návyků dramatická – zácpy přetrvávají, ale komfort a dostupnost šly nahoru.

Tallinn: jízda zdarma jako tah na registraci obyvatel

Tallinn zavedl v roce 2013 nulové jízdné pro registrované obyvatele. Nešlo jen o ekologii: město tím motivovalo lidi, aby si nahlásili trvalý pobyt a část jejich daní plynula do městské pokladny. Po spuštění přibyly tisíce nových registrací a město hlásilo stabilní podporu veřejnosti. Zároveň se ukázalo, že samotné zrušení jízdného není kouzelná hůlka na auta – nárůst cest MHD šel zčásti na úkor chůze, nikoli volantů. Lekce? Aby se lidé skutečně přesunuli z aut, musí být veřejná doprava rychlá, pohodlná a řízení auta ještě méně výhodné.

Česká inspirace

I v Česku najdeme příklady, kde jezdí MHD bez lístku. Valašské Meziříčí obnovilo v polovině roku 2022 provoz MHD zdarma pro všechny cestující. Radnice uvádí roční náklady přes 21 milionů korun a dynamický růst poptávky – v roce 2024 padla hranice jednoho milionu přepravených osob.

Litoměřice mají autobusové linky s tarifem 0 Kč už několik let. Zájem roste, ale aut v ulicích neubylo tak rychle, jak si někteří slibovali.

Historicky průkopnický byl také Frýdek-Místek, který před lety spustil systém MHD zdarma na městských linkách s čipovou kartou. Už tehdy se debatovalo, kolik to stojí a jaké to má dopady na rozpočet a dopravu.

Co se obvykle povede: přínosy, které jsou vidět

• Dostupnost a spravedlnost. Nulové jízdné snižuje bariéry pro děti, mladé, rodiny s nízkými příjmy i seniory. Cesta do školy, k lékaři nebo za prací není otázkou rozpočtu – a lidé cestují více, častěji a svobodněji.
• Jednodušší systém a rychlejší nástup. Bez tarifu a kontrol odpadá stres s jízdenkami a zkracují se prodlevy u dveří. To zvedá atraktivitu a rychlost linky – zvlášť tam, kde dříve odbavení brzdilo.
• Marketing a image města. „Jezdíme zdarma“ je srozumitelný příběh, který se dobře komunikuje. Přitahuje pozornost, obyvatele i návštěvníky a může se stát součástí širší strategie „města pro lidi“.

A kde to drhne: rizika, na která je dobré myslet

• Malý zásah do silniční dopravy. Zrušení jízdného samo o sobě často nepřesvědčí řidiče, aby nechali vůz doma. Tallinn i Lucembursko ukazují, že bez rychlých a spolehlivých linek a zároveň vyšších nákladů na parkování či vjezd zůstává volant silným magnetem.
• Efekt na chůzi a kolo. Část nových jízd MHD může nahradit cestu pěšky či na kole, což se ve statistikách emisí neprojeví tak výrazně, jak by se čekalo.
• Rozpočtová udržitelnost. Nula v pokladně znamená výpadek tržeb. V bohatších zemích nebo menších městech to rozpočet unese, jinde je třeba opatrně počítat. Výhodou je úspora nákladů na prodej a kontrolu jízdenek, ale klíčové je, zda zároveň neutlumí investice do kvality.

Co si z toho vzít v Česku

Pro menší města může být jízdné zdarma chytrým nástrojem, jak ulevit peněženkám a posílit lokální mobilitu. Před zavedením se vyplatí spočítat provoz, domluvit se s okolními obcemi na spolufinancování a jasně hlídat kvalitu. Příklady z Valašského Meziříčí a Litoměřic ukazují, že to jde – ale redukce aut potřebuje víc než jen bezplatný autobus. Větší aglomerace obvykle volí spíš cílené slevy (děti, studenti, senioři) a dostupné dlouhodobé kupony, které šetří peníze i administrativu.

Zdroje: theguardian.com, globalrailwayreview.com, valasskemezirici.cz, irozhlas.cz