Městské lanovky: Někdy zjednodušují přepravu, jindy jde spíš o turistické lákadlo

V posledních letech se s nimi roztrhl pytel – jde o městské lanovky, které se tiše pohupují nad rušnými ulicemi, řekami nebo příkrými kopci.

Vypadají jako z futuristického sci-fi, ale ve skutečnosti jsou čím dál běžnější součástí městské dopravy. Jenže… jsou skutečně tak praktické, nebo spíš lákají turisty, kteří chtějí hezký výhled a pár fotek na Instagram?

Jedním z důvodů, proč se o lanovkách mluví čím dál víc, je jejich vizuální atraktivita. Politik může snadno slíbit „moderní dopravní řešení“, které nebude rozkopávat celé město, nezabere tuny místa a přitom vypadá pokrokově. Lanovka je viditelná – doslova. Lidé ji hned uvidí, začnou o ní mluvit, fotit si ji. A ve srovnání s výstavbou metra nebo tramvajových tratí může být i podstatně levnější a rychlejší.

Jenže problém nastává, když se lanovka postaví tam, kde vlastně není potřeba. Slouží pak spíš jako efektní projekt do volebního programu, ale reálný přínos pro každodenní dopravu je nulový.

Nahoru, dolů – a dál?

Lanovky byly dřív doménou horských středisek. Dostat lidi na sjezdovku co nejrychleji, bez kolony a s trochou výhledu. Jenže pak si někdo řekl: co kdybychom tenhle princip využili i ve městě? Ušetříme místo, vyhneme se dopravním zácpám, a ještě nabídneme fajn zážitek.

A tak vznikají městské lanovky. Některé propojují kopcovité části měst, jiné překonávají řeky nebo hustě zastavěné oblasti. Na první pohled skvělé řešení. Nezabírají prostor na silnici, jsou ekologické a relativně levné na výstavbu oproti třeba tramvajovým tratím.

Jsou města, kde lanovka dává smysl. Typickým příkladem je Medellín v Kolumbii, kde lanovky propojily chudé a odlehlé čtvrti na kopcích s centrem. Lidé, kteří dřív trávili hodiny v autobusech, se teď dostanou do práce během pár minut. A to je velký rozdíl. Nebo La Paz v Bolívii, kde lanovka funguje jako páteřní systém hromadné dopravy. Je rychlá, efektivní a využívají ji tisíce lidí denně – ne jako atrakci, ale jako skutečnou dopravní tepnu.

Když jde spíš o výhled než o dopravu

Na druhé straně tu máme lanovky, které sice taky přepravují lidi, ale jejich hlavním účelem je především zážitek. Vezměme si slavnou lanovku v San Franciscu. Dá se s ní dojet z bodu A do bodu B, ale většina pasažérů jsou stejně turisté, kteří si chtějí zkusit ten „old school“ zážitek. Podobně je na tom třeba lanovka přes Temži v Londýně. Vypadá krásně, výhled skvělý, ale do práce s ní jezdí jen málokdo. Spíš se svezete, uděláte pár fotek a zase jdete dál.

Městské lanovky nejsou všelék. Nehodí se všude – potřebují specifický terén, rozumnou vzdálenost a důvod, proč je vlastně budovat. Ale tam, kde dávají smysl, mohou být skvělým doplňkem klasické MHD. Pomůžou tam, kde by stavba silnic nebo kolejí byla příliš složitá, drahá nebo nemožná. A i když je někdy hlavním cílem přilákat turisty, pořád platí jedno – lanovky do města patří víc, než jsme si kdy mysleli.

Zdroj: quora.com, bbc.com, DesignMag, České noviny