Øresundský most spojuje Dánsko se Švédskem a je unikátní kombinací mostu a podvodního tunelu

Ostrý vítr od Baltu čeří hladinu, zatímco mezi Kodaní a Malmö se v dálce rýsuje silueta elegantních pilířů. Stavba, kterou místní berou už dvacet pět let jako samozřejmost, přitom změnila mapu Skandinávie i každodenní život tisíců lidí – a to doslova přes noc.

Jak se vlastně zrodil nápad propojit Dánsko a Švédsko tunelem pod mořem i mostem nad vlnami? Kolik stálo projetí první den, kolik zaplatíte dnes a proč na umělém ostrově Peberholm bují příroda, i když na něj téměř nikdo nesmí?

Stavba, která spojila dvě země

Projekt „Øresundsforbindelsen“ odstartoval oficiálně v roce 1995, ale myšlenka se probírala už v šedesátých letech. Výsledek známe: trojici staveb (tunel – ostrov – most) dlouhou dohromady 15,9 km financoval čtyřmiliardový euro-úvěr, který splácejí mýtné poplatky. Slavnostní otevření proběhlo 1. července 2000, o pár týdnů dřív si trať vyzkoušelo téměř 80 000 běžců při půlmaratonu Broloppet.

Tunel pod mořem a most nad vlnami

Z kodaňského ostrova Amager se trasa nejprve noří do Drogdenského tunelu. Prefabrikované tubusy dlouhé 3,51 km doplňuje dvojice portálů, takže celý úsek měří 4 050 m a v nejhlubším místě vede dvacet metrů pod hladinou. Na umělém ostrově Peberholm se silnice i koleje vynoří a míří na 7 845 m dlouhý most.

Vysoký mostní úsek zajišťuje lodím volnou výšku 57 m. Čtyři pruhy dálnice E20 jedou nad dvěma železničními kolejemi – návrháři z dílny Dissing+Weitling museli kvůli tomu zesílit nosník a upravit aerodynamiku lan. Díky tomu tu osobní vlaky sviští 200 km/h a auta 120 km/h, pokud zrovna neřádí orkán.

Ostrov Peberholm: neplánovaný ráj

Peberholm o rozloze 1,3 km² vznikl ze zeminy vykopané pro tunel. Inženýři doufali, že se na něm příroda „zařídí sama“, a realita je nadchla: botanikové tu napočítali stovky druhů hmyzu, přes 2 500 zelených ropuch a každé léto přibývají nové kytky přiváté větrem ze sousedního Saltholmu. Vstup je povolen jen vědcům a občasným technikům – řadový cestovatel ostrov jen rychle přejede.

Provoz a poplatky: kolik to stojí

Za třiadvacet let provozu stoupl silniční provoz na rekordních 7,6 milionu vozidel ročně, průměr 21 000 denně, a kamiony přidaly další procenta růstu. Kdo jede autem bez klubové slevy, vytáhne letos z peněženky 510 DKK (asi 68 €) jedním směrem.

Železnice je pro dojíždějící Švédy často výhodnější. Ranní špičku zvládne šest spojů za hodinu a cesta Hyllie – København H trvá 26 minut.

Stopa v popkultuře

Když v roce 2011 odstartoval severský krimiseriál Bron, šikmý záběr na kabely Øresundského mostu se stal vizitkou celé noir vlny. Podobně ikonický byl most i pro scénografii Eurovize 2013 v Malmö nebo pro hudební klip „Walk Me to the Bridge“ od Manic Street Preachers, Zkrátka, málokterá dopravní stavba si vydobyla takový „show-businessový“ status.

Zajímavosti, které vás pobaví

• Bombová políčka v moři – během stavby museli dánští potápěči odstranit 16 nevybuchlých leteckých pum z druhé světové války.
• Jeřáb Svanen – největší plovoucí jeřáb v Evropě pokládal jednotlivé dílce nosníku jako kostky lega.
• Běh přes hranici – Broloppet se vrátil v roce 2025; pořadatelé zavřeli most půl dne, aby si 40 000 běžců mohlo vychutnat jedinečný nadhled nad Øresundem.
• Dvě měny, jedna brána – mýtné brány na dánské straně účtují dánskou či švédskou kartu, ale uvnitř systému se účty vyrovnávají v dánských korunách.
• Hranice uprostřed kolejí – mezi ostrovem a švédským břehem se mění napájecí soustava vlaku i bezpečnostní signalizace; strojvedoucí to „na první dobrou“ pozná na displeji, cestující většinou pouze díky SMS o roamingu.

Øresundský most dnes neodděluje, nýbrž spojuje – ať už jde o pracovní trh, kulturu, nebo dovolenou na druhé straně zálivu. Je to kus inženýrského umění, který stihl zestárnout do ikonického symbolu regionu a pořád sbírá zajímavé příběhy. Až se příště vydáte do Skandinávie, zkuste si pod oknem auta nebo vagónu představit tunel pod nohama, divokou Peberholm uprostřed a lanový oblouk vysoko nad hlavou. Nejspíš uznáte, že tenhle most stojí za každý dánský haléř.

Zdroje: nordics.info, wikipedia.org, data.oresundsbron.com, sundogbaelt.dk, Youtube