Parkovací domy a garáže: Nové projekty často mají parkování zahrnuto v dokumentaci

Města rostou, aut přibývá a parkovací místa se stávají vzácným zbožím. Zatímco před dvaceti lety stačilo zaparkovat před domem, dnes si řidiči připadají jako zlatokopové hledající poslední volné místo. Developeři proto sahají po řešení, které má elegantně schovat auta pod zem nebo do výškových parkovacích domů.

Jenže realita bývá složitější. Když se v Brně objevily plány na nový parkovací dům na Křenové ulici, místní obyvatelé nebyli zrovna nadšení. A nebyli sami – podobné diskuse probíhají po celém Česku.

Podzemní garáže jako standard

Nové bytové projekty dnes bez podzemních garáží prakticky neexistují. Je to logické – developer potřebuje splnit požadavky na počet parkovacích stání, ale pozemky jsou drahé. Řešení? Schovat auta pod zem.

Podzemní parkování se stalo standardem především kvůli ekonomice projektu. Na místě, kde byste na povrchu zaparkovali dvacet aut totiž postavíte bytový dům pro padesát rodin. A těch dvacet aut? Ty jednoduše umístíte o patro níž.

Výhody jsou jasné – více zeleně na povrchu, bezpečnější prostředí pro děti, žádné rozpálené plechy v létě. Nevýhody? Především cena. Parkovací stání v podzemní garáži vyjde na stovky tisíc korun, což se promítá do ceny bytů. A pak je tu ještě psychologický faktor – ne každý se cítí dobře v uzavřeném betonovém prostoru osvětleném zářivkami.

Parkovací domy: Nutné zlo?

Když podzemní garáže nestačí nebo nejsou technicky možné, přicházejí na řadu parkovací domy. A tady začínají problémy. Zatímco podzemní parkování je skryté, parkovací dům prostě nepřehlédnete.

Brněnský případ z Křenové ulice je ukázkový. Místní kritizují především vzhled plánované stavby. „Vypadá to jako betonová krabice s dírami,“ stěžují si obyvatelé na sociálních sítích.

Kritika není neopodstatněná. Parkovací domy často vypadají jako… no, jako parkovací domy. Funkční betonové konstrukce bez špetky architektonického citu. Přitom existují příklady z zahraničí, kde parkovací domy fungují jako plnohodnotná součást městské architektury. V Kodani najdete parkovací dům se střešní zahradou a dětským hřištěm. V Miami zase parkovací budovu, která vypadá spíš jako luxusní galerie než garáž.

Co si myslí sousedé?

Reakce lidí na nové parkovací stavby se dají rozdělit do několika skupin. První jsou pragmatici – „hlavně že bude kde parkovat“. Druhou skupinu tvoří estetici, kterým vadí vizuální smog. A pak jsou tu ti, co si stěžují na všechno – hluk, prach během stavby, stín, který dům vrhá…

Zajímavý je také generační rozdíl. Mladší obyvatelé často argumentují ekologicky – proč stavět parkovací domy, když bychom měli omezovat auta ve městech? Starší generace je pragmatičtější – auto potřebují a chtějí mít kde zaparkovat.

Budoucnost městského parkování

Trend je jasný – parkování se bude dál přesouvat pod zem nebo do specializovaných staveb. Otázka není jestli, ale jak. Města začínají klást větší důraz na architektonickou kvalitu parkovacích domů. Některé radnice vyžadují, aby fasády byly ozeleněné nebo aby stavby obsahovaly i jiné funkce – obchody v přízemí, kanceláře v horních patrech.

Objevují se i technologické novinky. Automatické parkovací systémy, kde robot zaparkuje vaše auto, šetří místo i čas. Parkovací domy s fotovoltaikou na střeše a nabíječkami pro elektromobily. Nebo chytré systémy, které vás navigují přímo k volnému místu.

Křenová jako lakmusový papírek

Brněnský projekt na Křenové bude zajímavým testem. Pokud se podaří postavit parkovací dům, který místní postupně přijmou, může to být inspirace pro další města. Pokud ne, bude to další důkaz, že s parkováním ve městech to není jednoduché.

Faktem zůstává, že dokud budeme jezdit auty, budeme potřebovat kde parkovat. Otázka není, zda stavět parkovací domy a podzemní garáže, ale jak je stavět, aby nekazily městský prostor. Protože mezi šedivou betonovou krabicí a architektonicky zajímavou stavbou je propastný rozdíl. A právě ten rozdíl rozhoduje o tom, jestli budou místní nadávat, nebo budou spokojení.

Možná je čas přestat vnímat parkovací stavby jako nutné zlo a začít je brát jako příležitost. Příležitost ukázat, že i garáž může být hezká. Že i parkovací dům může městu něco přinést. Zkrátka – že parkování nemusí být jen o autech, ale i o kvalitě městského prostoru.

Zdroje: brnensky.denik.cz, idnes.cz