Stanice metra Klárov: Ve skutečnosti se jedná o utajený bunkr

Řeknete-li Pražanům „stanice metra Klárov“, většinu z nich to zaskočí. Na mapě pražského metra ji nenajdete. Žádný spoj zde nezastavuje, žádný cestující do vestibulu nevstupuje. A přesto pod povrchem této klidné části Malé Strany, na úpatí Letenského svahu u nábřeží Edvarda Beneše, skutečně existuje stanice metra.

Ale není to obyčejná stanice – je to relikt doby, kdy se pod Prahou stavělo něco mnohem víc než jen veřejná doprava. Klárov je stanice, do které nikdy žádné metro nepřijelo.

Metro, které nebylo metrem

Pod strohým názvem „technické centrum TC1“ se dnes skrývá spleť chodeb a sálů hluboko pod ulicí U Bruských kasáren. Nenápadný vstup vypadá skoro jako vrátnice k parkovišti, přitom vede k jedné z nejhlubších podzemních staveb v Praze. Stačí mrknout do mapy: komplex sedí pár kroků od Strakovy akademie a od Kramářovy vily, na místě, kde by obyčejnou stanici hádal jen nenapravitelný optimista. Už tahle adresa napovídá, že se tu od začátku chystalo něco důležitějšího než nastupování do vagónů.

Když se člověk spustí do hlubin, narazí na prostor krytý šifrou K-111. Někteří historici v něm vidí vůbec první – a dodnes nejzachovalejší – hotovou stanici budoucího pražského metra, která však nikdy neslyšela skřípění kolejí ani pískot brzd. Vlaky do ní však nikdy nezajely. Ještě než se mohla otevřít veřejnosti, proměnila se ve vládní protiatomový kryt určený pro stranické a státní špičky. Dnes tu hučí servery a transformátory dopravního podniku, ale betonové stěny stále připomínají doby, kdy se tu připravoval scénář na samotný konec světa.

Stalinské metro v srdci Prahy

Výkopy začaly už roku 1952, dávno před oficiálním startem výstavby dnešního metra v sedmdesátých letech. Jako zástěrku posloužila stavba gigantického Stalinova pomníku na Letné. Práce skončily v roce 1960 a po celou dobu musely tramvaje mezi Klárovem a Čechovým mostem jezdit oklikou – to si Pražané jistě všimli. Co se však odehrávalo pod zemí, zůstalo utajeno.

Neexistující trasa

Celý koncept stavby zapadá do širšího projektu „stalinského metra“, které mělo vzniknout v padesátých letech. Podobně jako v Moskvě měly být stanice hluboko v zemi, aby mohly zároveň plnit funkci krytů. Navržené trasy se v hrubých rysech podobají dnešním – trasa A měla vést z Dejvic přes centrum na Pankrác. Zásadní rozdíl byl v pojetí: tunely měly být široké pro vojenské vlaky, trasy měly napojení na železnici a v době války by mohly sloužit k přesunu armády.

Z celého projektu se nakonec postavila pouze stanice Klárov. Plány na další stanice – jako „Arbesovo“, „Příkopy“ nebo „Balabenka“ – byly zrušeny, než se stihlo kopnout do země. Finanční náročnost i měnící se geopolitická situace vedly ke konci megalomanského projektu. Metro mělo přijít později – a jinudy.

Zapomenuté metro objeveno náhodou

O existenci stanice Klárov se desítky let nevědělo. Až povodně v roce 2002, které zasáhly část technického vybavení metra, pomohly k náhodnému odhalení. Od té doby začal historik Pavel Fojtík z archivu Dopravního podniku zkoumat záhadný objekt. Postupně se podařilo odtajnit některé dokumenty a v roce 2012 skončilo utajení části spisů. Mnoho podrobností však stále zůstává neveřejných.

Zajímavé je i fyzické propojení stanice Klárov s dnešní linkou A. Z objektu vede úzký tunel, zakončený schodištěm, které ústí do servisní spojky severně od stanice Malostranská. Technologové metra do něj mají přístup, ale veřejnosti je uzavřen. Objekt je přepažen několika patry a většina tunelů končí po několika desítkách metrů slepě. Existuje však i jeden záhadný odbočující tunel – jeho konec je uzavřen improvizovanou dřevěnou přepážkou. Co je za ní? Nikdo mimo vybrané zaměstnance neví.

Mýtus, fakta a realita

Dnes je stanice Klárov místem, které spojuje mýtus s realitou. Je skutečná, fyzicky přístupná, ale zůstává mimo veřejné povědomí. Je dokladem historických ambicí, strachu z války a zároveň pozůstatkem totalitního myšlení. Veřejnosti je nepřístupná – a přesto ji máme téměř na dosah ruky.

Tak až příště budete procházet Klárovem, vzpomeňte si: možná přímo pod vámi leží stanice metra, do které vlaky nikdy nepřijely. A možná nikdy ani neměly.

Zdroje: wikipedia.org, 21stoleti.cz, badatele.net, Youtube