Zvuk motoru: Některým u elektromobilů chybí typické předení

Představte si to. Otočíte klíčkem a ozve se ten známý, energický zvuk startéru, který přejde do hlubokého, rytmického dunění. Vibrace motoru se lehce chvějí celým autem. Je to víc než jen hluk; je to příslib síly, mechanický tlukot srdce.

S příchodem elektromobilů ale tato mechanická hudba utichá. A ticho, kdysi symbol luxusu, se ukázalo jako dvousečná zbraň. Nejenže odhalilo dříve neslyšitelné vrzání a svisty, ale přineslo i nečekaná bezpečnostní rizika. Zvuk auta totiž není jen pro emoce; dává řidiči klíčovou zpětnou vazbu o tom, co se se strojem děje. A tuto funkci teď musíme stvořit znovu, v digitální podobě.

Řev jako projev osobnosti

Proč je pro nás zvuk motoru tak důležitý? Není to náhoda. Automobil není jen dopravní prostředek. Stal se kulturním symbolem, který formuje náš svět i naši „zvukovou krajinu“. Zvuk motoru je jeho hlasem. Když šlápnete na plyn, není to jen mechanický povel; je to způsob, jakým dáváte světu najevo svou přítomnost, sílu nebo třeba i rebelii. Auto se stává rozšířením vaší osobnosti.

Naše láska k burácení má i vědecký základ v psychoakustice. Hluboké, nízkofrekvenční zvuky si náš mozek instinktivně spojuje s velikostí a silou – podobně jako když v dálce zahřmí. Cítíme je nejen ušima, ale i jako vibrace v hrudníku, což pocit moci ještě zesiluje. Naopak vysoké tóny, jako jekot motoru Formule 1, vnímáme jako vzrušující a agresivní.

Ideální zvuk sportovního vozu je proto pečlivě vyladěná skladba. Není to jen hluk, ale kombinace silných basů (symbol síly) a ostrých výšek (symbol výkonu). Automobilky do ladění zvuku investovaly desítky let. I „autentický“ zvuk spalováku je vlastně pečlivě navržený zážitek. Debata se tak nevede o tom, co je „skutečné“ a co „falešné“, ale spíše o tom, zda zvuk vzniká mechanicky, nebo digitálně.

Pro zkušeného řidiče je navíc zvuk motoru neustálým proudem informací. Zkušené ucho pozná nepravidelný chod válce nebo opotřebený rozvodový řetěz. Tento pocit spojení a kontroly je jádrem „benzínové nostalgie“, která se v tichém elektromobilu zdánlivě vytrácí.

Když je ticho nebezpečné

Přechod na elektromobilitu sliboval klidnější města. Téměř dokonalé ticho elektrického pohonu ale přineslo nečekané problémy. Najednou jsme slyšeli každý svist větru, hluk pneumatik a vrzání plastů. Pro inženýry to byla nová výzva: místo tlumení jednoho velkého hluku museli eliminovat desítky drobných, rušivých zvuků.

Mnohem vážnější problém se ale objevil venku. Téměř neslyšná auta se při nízkých rychlostech stala hrozbou pro chodce a cyklisty. Výzkumy ukázaly, že pomalu jedoucí elektromobil zaregistrujeme sluchem až na vzdálenost asi 3,4 metru. U spalovacího motoru je to 11 metrů. To je obrovský rozdíl, který dramaticky zkracuje reakční dobu.

Jediným řešením bylo přimět auta, aby byla zase slyšet. Legislativa, známá jako AVAS (Acoustic Vehicle Alerting System), proto nařizuje, že elektromobily musí povinně vydávat umělý zvuk. Tento zvuk musí být aktivní při rychlostech do 20 km/h a při couvání. Jeho výška a hlasitost se musí měnit podle zrychlování, aby chodci věděli, co auto dělá. Systém se aktivuje automaticky a nejde jednoduše vypnout. Zvuk se tak poprvé v historii stal povinnou bezpečnostní výbavou.

Budoucnost zní jako… cokoliv chcete

Co začalo jako povinnost, se rychle změnilo v kreativní hřiště. Automobilky pochopily, že když už jejich vozy musí vydávat zvuk, může to být zvuk jedinečný a nezaměnitelný – takzvaný „zvukový branding“. Stejně jako logo, i charakteristický zvuk dokáže značku okamžitě identifikovat.

A tak se zrodila profese automobilového zvukového designéra. Škoda ENYAQ iV má futuristický, elektronický zvuk. Volkswagen pro model ID.3 najal skladatele Leslieho Mándokiho. A zřejmě nejznámější je spolupráce BMW s oscarovým skladatelem Hansem Zimmerem, jehož cílem je vrátit do jízdy emoce a radost. Jiné značky jdou ještě dál – elektrický Fiat 500e při 20 km/h přehraje melodii z Felliniho filmu „Amarcord“.

Budoucnost je navíc v personalizaci. Zvuk elektromobilu je v podstatě software. Už dnes si můžete nechat namontovat systém, který vám umožní vybrat si zvuk od dunění V8 po vesmírnou loď. Brzy si možná budeme stahovat nové zvukové balíčky od výrobců nebo si navrhovat vlastní, podobně jako si dnes nastavujeme vyzvánění na telefonu.

Zatímco ikonický řev osmiválce se možná přesune do kategorie „retro“ v palubním menu, otevírá se před námi daleko bohatší a osobnější zvuková budoucnost. A i když nám staré dobré předení může chybět, nový orchestr teprve čeká na svého dirigenta.

Zdroje: ct24, rozhlas, auto.cz,