Art cars: Když jsou auta upravena tak, aby se z nich stala umělecká díla na kolech

Městem projíždí auto. Nezáří metalízou, ani neupoutá sportovním tvarem. Je celé pomalované geometrickými vzory, na střeše má sochu ježka a místo zpětných zrcátek trčí malé sluneční hodiny. Řidič se směje a lidé na ulici se zastavují, vytahují telefony a fotí. Tohle není obyčejné vozidlo – je to umění v pohybu.

Kde se tento jedinečný fenomén vzal? Kdo byli první umělci, kteří udělali z auta své plátno? A proč dnes automobilky oslovují světové výtvarníky, aby zdobili jejich vozy? Vydejte se s námi na cestu historií art cars – od rebelie hippies přes galerijní klenoty až po ohnivé chobotnice na festivalu Burning Man.

Zrod fenoménu: Umění na čtyřech kolech

První vlaštovky tohoto fenoménu se objevily ve Spojených státech na přelomu 60. a 70. let – v časech, kdy společností otřásala válka ve Vietnamu, hnutí hippies měnilo pohled na svět a lidé stále víc hledali svou individualitu. Automobil se tehdy stal jakýmsi plátnem, na které mohli promítnout svůj názor, postoj nebo jen osobní vkus.

První art cars vznikaly v garážích a na dvorech. Auta byla ručně pomalována, oblepena zrcátky, zvířecí srstí, napěchována sochami, neony i zvukovými instalacemi. Nešlo o umění pro galerii – šlo o aktivní výpověď, projev osobnosti a politického či filozofického postoje.

BMW Art Cars: Když se luxusní značka spojí s galerií

V roce 1975 se z tohoto alternativního směru stala uznávaná výtvarná disciplína. Postaral se o to projekt BMW Art Cars, který rozjel francouzský závodník a sběratel umění Hervé Poulain. Požádal výtvarníka Alexandera Caldera, aby pomaloval závodní BMW 3.0 CSL. A to nejen tak na efekt – auto opravdu odstartovalo v legendárním závodu 24 hodin Le Mans.

Tím se začala psát historie legendární série, která trvá dodnes. V jejím rámci vytvořili vlastní art car i další ikonická jména světového umění:

Slavní umělci a jejich art cars

• Andy Warhol (1979) – BMW M1: Warhol se rozhodl nepracovat s pomocníky ani šablonami. Vzal štětec a auto pomaloval sám, expresivně a bez přípravy. Výsledek? Auto jako proud barev a pohybu – vizuální zachycení rychlosti.
• Roy Lichtenstein (1977) – BMW 320i: Využil komiksové prvky a výrazné linky, které měly evokovat příběh jízdy – od slunce až po rychlé noční přesuny.
• Jeff Koons (2010) – BMW M3 GT2: Koonsovo auto zářilo živými barvami a optickými efekty. Chtěl, aby působilo, jako by explodovalo rychlostí – a přesně tak působí.
• David Hockney (1995) – BMW 850CSi: Slavný britský malíř ukázal vnitřek auta – nejen techniku pod kapotou, ale i pasažéry uvnitř. Karoserii proměnil v jakýsi průhledový pohled do interiéru.

Burning Man a alternativní art cars

Oficiální projekty sice definovaly art cars jako uznávaný výtvarný směr, ale jejich divočejší, punkovější varianta žije na festivalech a v nezávislých komunitách. Nejznámější přehlídkou je Burning Man, kde art cars hrají významnou roli. Říká se jim zde mutant vehicles – zcela přetvořená vozidla, která často nemají s původním autem mnoho společného.

Mezi slavné příklady patří:

• Auto ve tvaru chobotnice, která má pohyblivá chapadla a chrlí oheň.
• Pojízdná loď v poušti, která připomíná surrealistické scény z Felliniho filmů.
• Mobilní diskotéky, na kterých DJ hraje pro stovky lidí jedoucí za vozem.

Art cars v Evropě a Česku

V Evropě se art cars rozšířily především díky festivalům, výtvarným školám a alternativním komunitám. V Česku byly první pokusy vidět už v 80. letech – často v undergroundu, kde mladí výtvarníci pomalovávali staré trabanty nebo škodovky. Dnes se art cars objevují např. na festivalech designu.

Moderní české art cars vytvářejí studenti uměleckých škol, ale i jednotlivci z řad automobilových nadšenců. Častými motivy jsou street art, ekologická témata nebo retro nostalgie.

Co dělá z auta „art car“?

Neexistuje jednotná definice, ale typické znaky art caru zahrnují:

• Unikátní výtvarné zpracování – nejde o tuning, ale o umění.
• Autorský koncept – tvůrce má jasný záměr, sdělení nebo příběh.
• Vystupování z normy – art car musí být jiné, odvážné a originální.
• Spojení techniky a estetiky – auto je médium i objekt.

Někdy jde o lakovanou karoserii, jindy o celé přestavby, použití netradičních materiálů (keramika, zrcadla, látky, dřevo, světelné prvky).

Pojízdná galerie budoucnosti?

S rostoucím důrazem na design, individualitu a udržitelnost se art cars stávají i předmětem zájmu automobilek, designérů i technologických vizionářů. V budoucnu možná vzniknou elektromobily, které si bude uživatel moci „převlékat“ podle nálady nebo výstavy – od interaktivních projekcí po 3D tištěné prvky.

Zdroje: wikipedia.org, Auto revue, ISŠA