Nebezpečný mikrospánek za volantem: V noci se vyspěte a při jízdě si dělejte přestávky

Každý z nás už asi někdy pocítil únavu za volantem. Dlouhá cesta, monotónní dálnice, topení nastavené příjemně teple – a najednou nevíte, co se dělo posledních pár vteřin. Možná jste to ustáli, možná jste se lekli. Ale právě tohle je mikrospánek. Nenápadný, rychlý, a přitom velmi nebezpečný. Ať už plánujete delší cestu za rodinou, dovolenou nebo jste měli jen náročný den, únava není slabost, ale rizikový faktor, který si zaslouží naši pozornost.

Co je vlastně mikrospánek?

Mikrospánek je krátký výpadek pozornosti, kdy mozek přepne do „standby režimu“, obvykle na půl sekundy až několik vteřin. V autě to ale může být fatální. Během tří vteřin při rychlosti 90 km/h ujede vůz téměř 75 metrů – a vy u toho nejste přítomní.

Neusnete jako doma v posteli. Jen se na chvíli vypnete, oči možná zůstanou otevřené, ale mozek je jinde. Nezaregistrujete zatáčku, brzdící auto, přechod pro chodce. A to stačí.

Jak poznat, že se blíží?

Mikrospánek si málokdy uvědomíme dopředu, ale tělo nám vysílá varovné signály. Víčka těžknou, častěji mrkáte. Začnete zívat a pálí vás oči. Ztrácíte přehled, co se děje kolem – najednou si nepamatujete poslední kilometr. Vaše jízda najednou není plynulá, auto mírně kličkuje nebo se přibližujete k čáře. A máte pocit, že všechno vnímáte zpomaleně, jako za sklem.

Únava je přirozená. Tělo nám dává signál, že potřebuje pauzu, jenže za volantem si ji neumíme nebo nechceme dovolit. Často cestujeme brzy ráno, pozdě večer, po pracovním dni nebo během delší trasy, kdy „už to chceme mít za sebou“.

Zvlášť zrádné jsou hodiny mezi 2. a 5. ranní nebo období po obědě, kdy i odpočatému člověku energie přirozeně klesá. K tomu si přičtěte nedostatek spánku, stres a přetopené auto – a je zaděláno na problém.

Co pomáhá? Tipy, které se vyplatí znát

Vyspěte se dopředu

Zní to banálně, ale 7–8 hodin kvalitního spánku před delší cestou je základ. Jízda po probdělé noci nebo náročné směně je hazard pro vás, i pro ostatní.

Dělejte přestávky

Každé dvě hodiny si dejte pauzu. I krátké protažení nebo procházka po parkovišti dělá zázraky. Pokud cítíte únavu, zdřímněte si alespoň na 15–20 minut a  ideálně ještě dřív, než vás mikrospánek překvapí.

Lehké jídlo a pitný režim

Těžké jídlo unavuje. Lehký oběd nebo svačina je lepší volba, stejně jako voda nebo neslazený čaj. Dehydratace únavu zhoršuje, takže pití je opravdu základ.

Vzduch a pohyb

Otevřete okénko, zapněte ventilaci. V autě udržujte čerstvý vzduch a klidně si na chvíli zastavte, abyste se prošli. Když se budete hýbat, probudíte tím tělo i mozek.

Káva? Ano, ale s rozumem

Šálek kávy může pomoct, ale účinek se dostaví až za 20 minut a je dočasný. Nedávejte si kafe místo odpočinku, ale spíš jako malou podporu, když už stejně plánujete pauzu.

A co když únava přijde?

Zastavte. Opravdu. Na první benzince, odpočívadle nebo i bezpečné krajnici. Vypněte motor, zavřete oči a na chvíli si dopřejte restart. I krátký spánek udělá mnohem víc než čtvrtá káva.

Mikrospánek není nic, co by se týkalo „jen jiných“, může potkat každého z nás. Rozdíl je v tom, jestli si ho připustíme a budeme na něj připravení. Auto není postel, ale vy za volantem rozhodujete, jestli z něj uděláte neřízenou střelu, nebo bezpečné místo.

Takže až příště pojedete na delší cestu, dopřejte si noc plného spánku, přibalte si vodu, a hlavně: nepřemáhejte únavu silou vůle. V tomhle souboji mozek vždycky prohraje a bohužel někdy i definitivně.

Zdroj: ČT24, Autorevue, Autoklub ČR