Autonomní řízení: Dočkáme se aut, která jezdí sama?

Ještě před pár lety působila představa auta bez řidiče jako výjev ze sci-fi filmu. Dnes se autonomní řízení rychle přibližuje realitě – a to nejen v testovacích centrech, ale i v běžném provozu. Technologický vývoj, pokrok v oblasti senzorů, umělé inteligence a bezpečnostních standardů přináší otázku, která zajímá širokou veřejnost i automobilový průmysl: Kdy se skutečně dočkáme plně autonomních vozidel?

Co je autonomní řízení?

Autonomní řízení znamená, že vozidlo dokáže řídit bez lidského zásahu. V praxi to znamená, že vůz sám vnímá okolí, rozhoduje se na základě dat a vykonává akce jako zrychlení, brzdění či zatáčení. Tato schopnost vzniká kombinací senzorických systémů (radary, kamery, LiDARy), výkonného zpracování dat a algoritmů umělé inteligence.

Mezinárodní standard SAE rozděluje autonomní řízení do šesti úrovní (0–5), přičemž úroveň 0 je úplná absence automatizace a úroveň 5 představuje plně autonomní vůz bez volantu a pedálů. V současnosti se běžně setkáváme s technologiemi na úrovni 2 (asistenční systémy, jako je adaptivní tempomat nebo jízda v pruhu), v některých případech už i s úrovní 3, která umožňuje řízení bez zásahu řidiče v určitých podmínkách (např. na dálnici při nízké rychlosti).

Jak funguje autonomní vozidlo?

Základem autonomního řízení je vnímání okolí v reálném čase. Vozidlo snímá prostředí pomocí kombinace senzorů – radar detekuje pohybující se objekty, LiDAR vytváří 3D mapu prostoru, kamery rozpoznávají dopravní značky, jízdní pruhy nebo chodce. Tyto informace jsou okamžitě analyzovány řídící jednotkou vozidla, která na jejich základě provádí rozhodnutí.

Jedním z klíčových prvků je také síťová infrastruktura, tedy schopnost vozidla komunikovat s okolím (tzv. V2X – vehicle to everything). Díky této technologii se autonomní vozy mohou navzájem informovat o překážkách, nehodách nebo dopravních podmínkách.

Co ale zůstává výzvou, je legislativa, infrastruktura a především bezpečnost. Aby mohlo dojít k masivnímu rozšíření, musí být splněny přísné normy a bezpečnostní standardy, jako je například ISO 21448:2022. Tento mezinárodní standard se zaměřuje na tzv. „safety of the intended functionality“ (SOTIF), tedy bezpečnost v podmínkách, kdy může dojít k chybné interpretaci dat nebo nepředvídatelnému chování systému.

Výhody a rizika

Autonomní vozidla slibují řadu výhod:

• Snížení nehodovosti – lidská chyba je příčinou většiny dopravních nehod.

• Úspora času a pohodlí – cestující se může věnovat jiným činnostem.

• Efektivnější doprava – lepší plynulost provozu a nižší emise.

• Zvýšení dostupnosti mobility – pro seniory, osoby se zdravotním omezením nebo děti.

Na druhou stranu ale nesmíme přehlížet ani rizika – od kybernetické bezpečnosti, přes morální dilemata (např. rozhodování v krizových situacích), až po ekonomické dopady (např. zánik některých profesí v dopravě).

Zdroj: czechtechnology.cz, Seznam Zprávy