Ojeté Audi A2: někteří říkají, že je to „šmejd“, jiným se líbí. Velká recenze
Vypadá novější, než ve skutečnosti je. Ačkoli patří do segmentu B, je často vybaveno lépe než střední třída, jak uvedl server WhatCar. Je lehká, úsporná a nerezaví, protože je vyrobená z hliníku. Někteří lidé si myslí, že je to šmejd, jiní ho milují. Jak dnes hodnotíme Audi A2?
Vůz byl neúspěšným experimentem představeným v roce 1999. Pro zákazníky bylo auto příliš moderní a příliš drahé, a proto se ho prodalo pouze 176 000 kusů. Nicméně i po více než 20 letech od uvedení na trh se lze těšit z některých konceptů Audi A2 a její design se vyrovná modelům o 10 let mladším, takže auto krásně zestárlo a skrývá svůj věk. Má své milovníky a není se čemu divit.
Co je na Audi A2 tak zvláštního?
V první řadě je to hliníková a plastová konstrukce, která prodloužila životnost modelu A2, i když ji na druhou stranu v mnoha případech zkrátila. Jde o to, že na jedné straně auto nerezaví, takže nenarazíte na příklady s dírou v podlaze a prahy, které je třeba vyměnit. Na druhou stranu i menší kolize vedly k totálnímu poškození, protože opravy karoserie byly obtížné a nákladné.
Koncepce vozu není nijak výjimečná, podobnými vozy jsou například Mercedes třídy A, Honda Jazz nebo Citroen C3. Rozdíl je v tom, že v rostoucí skupině pseudovozů segmentu B po roce 2000 byly prémiovými vozy pouze Mercedes třídy A a Audi A2.
Z toho vyplývá nejen vysoká cena, ale také bohatá výbava. Když mluvíme o standardní klimatizaci, 4 airbagu, systému ESP v modelu z konce 90. let, vybaví se nám spíše střední třída. A Audi A2 mělo ve své době skutečně lepší výbavu než většina běžných kompaktů a některých značek střední třídy. Na přání bylo k dispozici kožené čalounění, navigace, TV tuner nebo telefon.
Zvláštnosti Audi A2
Audi A2 má některé výkonnostní prvky, které mohou potenciální majitele překvapit. Snad nejpozoruhodnějším prvkem modelu je kapota. Ke kontrole kapalin a oleje se dostanete otevřením malé klapky v přední části. Kapota je kvůli opravám odnímatelná.
Existují však i další zvláštnosti. Například zavazadlový prostoru, který je přístupný poklopem zasahujícím hluboko do střechy. Má obrovské okno, z jehož většiny je vidět spíše nahoru než dozadu. Ačkoli se jedná o hatchback, vzadu není stěrač, protože pro něj není dostatek místa. Křidélko umístěné v zadní části však zadržuje vodu a prach, takže se horní část skla nešpiní. Naproti tomu vpředu je pouze jeden stěrač, který si nemusí poradit s lijákem.
Maximální objem zavazadlového prostoru je podle různých údajů 350-390 litrů, ale mluvíme o prostoru, který vidíte po otevření víka, a o prostoru, který se skrývá pod dvojitou podlahou. Je zde dostatek místa, ale chybí rezervní kolo. Je zde místo pro další kolo a nádrž na LPG.
Pod podlahou zavazadlového prostoru se nachází také baterie, u níž je neobvyklé nejen umístění (pro vůz segmentu B), ale také kapacita. Přestože se jedná o malé auto a malé motory, doporučuje se instalovat baterii o kapacitě 74-77 Ah. Pokud chcete přepravovat větší předměty, zadní sedadla lze posunout, zvednout (sklopit dopředu) nebo vyjmout, protože každé váží 16 kg. To dává objem 1140 litrů.
Vpředu je také několik zajímavostí. Například sedadlo řidiče lze výškově nastavit a sloupek řízení lze nastavit jak vertikálně, tak i axiálně. Co je na tom divného? Ani 20 let po uvedení modelu A2 na trh nebyla tato výbava standardem ve všech vozech segmentu B.
Prostor ve voze je dobře uspořádán a nechybí ani odkládací prostory, což tehdy nebylo obvyklé. Zajímavý úkryt se nachází pod nohama spolujezdce, kde je z výroby nainstalován zvedák a opravná sada. Vejde se tam i lékárnička a několik dalších drobností, ačkoli umístění hasicího přístroje se nedoporučuje, protože přístup k němu není okamžitý. Podobná přihrádka se nachází také vzadu.
Celkově vůz poskytuje prostor srovnatelný s klasickými modely segmentu B, ale má větší zavazadlový prostor a více místa nad hlavou. Díky dobrému nastavení je to jeden z mála modelů v této třídě, ve kterém mohou vpředu bez problémů cestovat osoby vyšší než 1,80 m.
Výjimkou je vzácná verze A2 TDI 3L, která má jedno dělené sedadlo, mnohem horší výbavu (např. klimatizace na přání) a pouze 20litrovou palivovou nádrž. Bylo v něm dosaženo velkých úspor hmotnosti, včetně malých úzkých kol, aby bylo dosaženo průměrné spotřeby paliva 3 l/100 km. Odtud název 3L. Prodalo se přibližně 6 500 kusů.
Pár slov o jednoduchém, ale specifickém zavěšení se vzpěrami MacPherson vpředu a torzním nosníkem vzadu. Je neobvykle tvrdě naladěný a navíc byly vozy často vybaveny 16palcovými ráfky, které sice dobře vypadají, ale poskytují nízký komfort. Stížnosti uživatelů na odpružení jsou oprávněné, i když je třeba zdůraznit bezpečné chování vozu v kritických situacích. Tento tuning měl Audi ochránit před neštěstím, které postihlo Mercedes třídy A.
Motory
Benzín 1.4 16V (75 koní)
Benzín 1.6 FSI (110 koní)
Diesel 1.2 TDI (61 koní)
Diesel 1.4 TDI (75 koní)
Diesel 1.4 TDI (90 koní)
Vůz byl od počátku koncipován jako lehké a úsporné vozidlo (většina verzí vážila necelou tunu), jehož kvintesencí je varianta 3L s motorem 1,2 TDI o výkonu 61 koní. Teprve těsně před faceliftem v roce 2003 byla představena jediná verze, kterou lze od roku 2002 označit za dynamickou.
Který motor vybrat?
V podstatě jsou zde jen tři dobré verze, a všechny jsou pofaceliftové. Prvním z nich je benzinový agregát 1.4 16V, nazývaný také MPI kvůli nepřímému vstřikování. Nabízí nízký výkon, ale je to všestranný motor s nízkou poruchovostí, poměrně úsporný a vhodný i pro instalaci systému LPG.
Jeho opakem je jednotka 1.6 FSI, která má dobrý výkon, ale kvůli přímému vstřikování a problémům s usazováním karbonu je poměrně poruchová, není vůbec tak úsporná, jak předpokládá výrobce, a není vhodná pro instalaci LPG. Mezi dobré motory patří také 1.4 TDI, který má však jednu obrovskou nevýhodu – velmi špatnou kulturu chodu. Nejenže vytvářejí velké vibrace, ale verze s výkonem 75 koní má také značné turbodmychadlo. Verze s výkonem 90 koní a variabilní geometrií turbíny je výkonnější, ale zde musíte počítat s jednou drahou závadou a to dvouhmotovým setrvačníkem.
Důrazně nedoporučujeme variantu 1.2 TDI, kterou je třeba považovat za „vynález“ kombinovaný s dalším „vynálezem“ v podobě automatizované převodovky. U benzinového motoru 1.4 před faceliftem bychom byli spíše opatrní, stejně jako u vozů před faceliftem obecně.
Co je na Audi A2 špatně?
Uživatelé tohoto modelu si nejčastěji stěžují na elektrickou výbavu. To platí zejména pro méně propracované varianty před faceliftem, takže při nákupu se vyplatí zaměřit se na ročníky 2003-2005 (výroba, nikoli datum první registrace). Jedním z kritických bodů je baterie. Je to trochu složitější kvůli umístění baterie v zavazadlovém prostoru. O baterii je třeba obzvláště pečovat a pravidelně ji kontrolovat, aby nedošlo k výpadku napájení.
Mnoho drobných elektrických problémů (zámky, dálkové ovládání, stěrače, displej počítače, světla, čerpadlo posilovače řízení) lze vysvětlit instalací akumulátoru a alternátoru. Také vzhled světel, která se zdají být podvodem, protože vše funguje.
Dalším problémem je karoserie, konkrétně kvalita provedení. Sama o sobě nerezaví, ale např. občas protéká. U většiny prodávaných exemplářů je interiér značně poškozený. To není chyba materiálů, ale způsobu používání, v Německu často jen na krátké vzdálenosti, takže časté nastupování a vystupování, navíc s dětmi.
Motory 1.4 po faceliftu jsou lepší. Konstrukce čističe vzduchu byla změněna a již s ním nejsou žádné problémy. Mezi nejčastější závady patří vadné zapalovací cívky a jejich výměna je levná a snadná. Motor dobře zvládá LPG, má hydraulické nastavení ventilů. Pohon rozvodovým řemenem nezpůsobuje problémy
Motor 1.6 FSI je 110koňová varianta, což znamená, že i zde se používá rozvodový řemen, nikoli řetěz jako u výkonnějších variant. Jeden problém je vyřešen, ale ne všechny. Motor zpravidla vyžaduje bezolovnaté palivo 98. Při použití 95oktanového paliva dochází k velkému usazování karbonu, který znečišťuje výfukový systém a následně vede k poruše snímače oxidů dusíku.
A co diesely? Hlavní rozdíl je v systému přeplňování, protože slabší motor má turbo s pevnou geometrií. Motor 1.4 TDI musí být extrémně zanedbaný nebo hodně používaný, aby se vážně porouchal. Hovoří se o axiální vůli klikového hřídele, ale to se týká především fleetových vozů a Audi A2 mezi ně nikdy nepatřilo. Jedná se o jeden z nejodolnějších evropských dieselů a silná příbuznost s motorem 1.9 TDI je zárukou levných a snadno dostupných dílů.
Varianta s výkonem 90 koní naopak generuje vyšší točivý moment v širším rozsahu otáček a díky turbodmychadlu s proměnnou geometrií a dvouhmotovému kolu poskytuje lepší dynamiku a plynulejší jízdu. Oba tyto prvky zvyšují riziko nákladnějších oprav, ale nemusíte se toho bát. Dvojitou hmotu lze vyměnit za tuhé kolo nebo repasovat. První metoda je samozřejmě spojena s vyššími vibracemi. Turbodmychadlo není navzdory své odlišné konstrukci drahé, i když je náchylnější k poruchám.
Kolik stojí?
Na jednu stranu není drahý, protože nejdražší vozy stojí kolem 70 000 Kč, ale musíte si uvědomit, že mluvíme o autě, které je staré asi 20 let! Takto vysoké ceny dokazují, že vůz pomalu stárne, a to oprávněně. Ve srovnání se Škodou Fabia nebo VW Polo z té doby vypadá mnohem moderněji.
Pokud se vám auto líbí, tak si ho kupte. Technicky vzato nejde o takový vynález, jak se zdá. Mezi výhody modelu A2 patří úsporné a dobré motory, jednoduchá a levná oprava mechaniky, dobrý přístup k dílům a promyšlený interiér. Nevýhody? Ve srovnání s tehdejší konkurencí je vlastně těžké na ně poukázat, kromě absence výkonného a kultivovaného motoru.
Zdroj: whatcar.com