Kontrola tlaku v pneumatikách prodražuje přezouvání

Povinný systém monitorování tlaku v pneumatikách může pořádně zvýšit cenu jarního přezutí.

Systém kontroly tlaku v pneumatikách zavedla Evropská unie povinně pro nové automobily od roku 2014. Cíl byl jasný. Správným nahuštěním pneumatik zvýšit jejich životnost, snížit spotřebu paliva a zvýšit bezpečnost. Jenže systém označovaný jako TPMS (Tyre Pressure Monitoring System), má i svou odvrácenou stránku. Zvyšuje totiž náklady na pravidelné přezouvání. Znají zejména motoristé, jejichž auta disponují vyspělejší „přímou“ verzí monitoringu tlaku.

Zatímco při nepřímém systému se pokles tlaku zjišťuje jen porovnáváním otáček kol pomocí senzorů ABS, při přímém měření pocházejí data o tlaku ze čtyř senzorů ve ventilech, které posílají údaje palubní elektronice vozidla bezdrátově. Vybaveny jsou také baterií, jejíž životnost je přibližně čtyři až šest let. Už to naznačuje, že nejde o levný systém. Problémem je, že při každém přezouvání pneumatik potřebují senzory odborné ošetření a při zjištění nesprávné činnosti musí být vyměněny. Baterie jsou přitom jejich integrální součástí.

Aby se nemusely senzory vyměňovat z letní soupravy pneumatik na zimní a naopak, což vyžaduje ještě více úkonů, například použití nových pryžových těsnění, je dobré mít čtyři další senzory pro druhou soupravu plášťů. To si samozřejmě vyžaduje další investice. Takže dodatečné náklady na letní a zimní přezouvání se mohou vyšplhat na 1250 až 2500 Kč. Pokud si myslet, že měření tlaku v pneumatikách obejdete, jste na omylu. Pokud totiž vaše auto spadá mezi vozidla, která tímto systémem musí být vybaveny, neprojdete technickou kontrolou.

Na STK je totiž nefunkční TPMS považovány za závažnou chybu. Proto byste měli vědět, jakým systémem je vozidlo vybaveno. Zjistit se to dá v příručce nebo i na přístrojovém panelu. Pokud systém zobrazuje aktuální tlak v pneumatikách, jste majitelem auta s přímým monitoringem tlaku. Výhodnější je proto mít nepřímý systém, který si žádné dodatečné náklady nevyžaduje. Stačí pneumatiky nahustit na výrobcem požadovaný tlak a elektronika ABS uloží počáteční údaje o otáčení kol. Nevýhodou je, že kalibraci musíte provést po každém dohuštění plášťů.

Jak funguje nepřímé monitorování tlaku
Při nepřímém monitorování se neměří tlak. Elektronika pouze na základě senzorů ABS či ESP vyhodnocuje rychlost otáčení a vibrace kol. Jelikož podhuštěná pneumatika má menší obvod, dokáže elektronika na základě rozdílů v otáčkách detekovat, že v pneumatice došlo k úniku tlaku. Výhodou jsou sice nízké náklady, ale nepřímý systém je pomalejší a měřit dokáže jen během jízdy. Potřebná je také kalibrace po každém dohuštění. Tento systém používají vozidla koncernu Volkswagen včetně Škody, ale také BMW nebo Mercedes-Benz.

Jak funguje přímé monitorování tlaku
Přímé měření je mnohem efektivněji. Systém dokáže poskytnout informaci okamžitě, a to i během stání, dokonce může měřit tlak v rezervní pneumatice. Vyžaduje však větší náklady. Ty vyplývají z ceny speciálních ventilů s integrovanou baterií, které měří tlak a tyto údaje posílají bezdrátově palubní elektronice. Další náklady jsou spojeny s disky kol, které musí být na přímé monitorování připraveny. Přímé měření používají například Ford, Renault, Citroën, Peugeot nebo Hyundai.