Zázračný chlapec. Základku dokončil za 2 dny, na vysokou šel v 10 letech
Kdo má děti nebo se nachází v jejich blízkosti ví, že nás leckdy dokáží v mnohém překvapit. Ať už tím, co řeknou nebo tím, co udělají.
Mnoho rodičů a blízkých jsou kolikrát překvapeni, jakými postřehy a vjemy malé děti oplývají. A ať už jde o fantazii či představivost, kdo ví, co vše se za tím skrývá. Vždyť už Einstein kdysi dávno prohlásil, že „představivost je důležitější než znalosti„.
I když také Einstein se v něčem mohl mýlit a nejspíše i zmýlil. Za svůj největší omyl pokládal například to, že má kosmos stabilní velikost. Ve 30. letech minulého století ale astronom Edwin Hubble dokázal, že se vesmír rozpíná.
Albert Einstein začal mluvit až ve třech letech
Už jako dítě byl Albert Einstein (1879 – 1955) nadprůměrně inteligentní, i když se mohl jevit jako zaostalé dítě. Odmlouval učitelům a než zodpověděl na jakoukoliv jejich otázku, nekonečně dlouho mu to trvalo. Mluvit začal až ve třech letech.
Zdání ale někdy klame. Jeho zájem o vědu totiž začal již v pěti letech, kdy od otce dostal kompas. Magnetická střelka kompasu ho fascinovala natolik, že ještě ve stáří na tuto historku vzpomínal.
V pozdějším věku měl na gymnáziu takové znalosti matematiky, které byly srovnatelné s žáky mnohem vyšších ročníků. Gymnázium v Mnichově však tento německý rodák nedokončil, jelikož mu nevyhovoval systém výuky a neochota profesorů zkoušet nové postupy. Nakonec úspěšně vystudoval polytechniku v Zurichu.
Zázračných dětí je plná historie
Nejen Albert Einstein byl „zázračným dítětem“. Historie je plná dětí, které vynikaly mimořádným nadáním.
- Blaise Pascal (1623 – 1662) si už v dětství čmáral v pokoji geometrické obrazce a sám od sebe dokázal odvodit dvě třetiny z Euklidových matematických Základů. Když v šestnácti napsal Rozpravu o řetězech kuželem, většina vědců té doby nemohla uvěřit, že na to přišel sám.
- John Burdon Sanderson Haldane (1892 – 1964) jako dítě miloval obrázky v otcových knihách jako Nebezpečná povolání a Důlní neštěstí. Už ve čtyřech letech (samozřejmě v doprovodu) sestoupil do důlní šachty. Na jedné z výprav se nadýchal metanu a omdlel. Když se probral, došel k závěru, že důlní plyn je lehčí než vzduch a nezpůsobuje přímou smrt. V osmi letech svému otci při jeho experimentech pomáhal počítat data z naměřených výsledků.
- Neumann János maďarský rodák (1903 -1957), který se později proslavil v Americe jako John von Neumann uměl v šesti letech starořecky a z hlavy dokázal dělit osmi-místnými čísly. V jeho osmi letech zvládal diferenciální a integrální počty, s kterými mají dodnes problémy i vysokoškoláci.
Mimořádně nadané dítě Su Liuyi
Su Liuyi byl od malička mimořádně odlišný od svých vrstevníků. Narodil se v roce 2 000 v čínském městě Taian.
Už od narození byl obdařen přirozenou inteligencí. Když měl jeden rok, dokázal vyprávět příběhy, plynně naslouchat a s oblibou trávil čas čtením knih. Pod vedením své matky zvládl přečíst více než 3 000 slov ještě před nástupem do školky.
Jeho rodiče posléze požádali školu o svolení, aby mohl rovnou nastoupit do 5. třídy. Překvapivě, po pouhých dvou a půl dnech ve škole, kontaktoval ředitel rodiče s nečekanou zprávou. Su zvládl celé učivo základní školy. Doporučil proto, aby základní školu vynechal a nastoupil přímo na střední.
Ve věku pouhých 7 let tak Su Liuyi začal studovat na střední škole. Už po prvním roce vyhrál v akademické soutěži a trvale se umisťoval na špici výsledků u zkoušek. Díky jeho rychlému postupu dokončil střední školu během dalšího roku a ve svých 10 letech byl připraven na univerzitu. Po roce z univerzity však Su odešel a v současnosti pracuje v místních vědeckých a technologických výzkumných ústavech.
Zdroj: nobelprize.org, en.wikipedia.org, sanook.com, Knihovna akademie věd ČR