Tímto vynálezem Tatra ničí konkurenci. Poloosy s centrální nosnou trubkou mají 100 let a stále se vyrábí
Říká se, že právě tímto vynálezem Tatra už sto let ničí konkurenci. Řeč je o výkyvných poloosách s centrální nosnou trubkou, které se poprvé objevily na geniálně jednoduché Tatře 11 a v Kopřivnici se úspěšně používají dodnes.
Samozřejmě se neustále vyvíjejí a zdokonalují, ale v principu zůstávají stejné a poskytují nákladním vozům Tatra obrovskou konkurenční výhodu v podobě stability při průjezdu nerovným terénem. Své přednosti již mnohokrát prokázaly na legendárním Dakaru.
Největší automobiloví hráči si vždy chrání jejich charakteristické konstrukční nebo designové prvky, které je bezpečně odlišují od konkurence. Kopřivnická Tatra a její legendární koncepce podvozku s nosnou rourou a výkyvnými poloosami není výjimkou. Toto geniální řešení se poprvé objevilo na Tatře 11 v roce 1923 a jeho „otcem“ je Hans Ledwinka. Nosná roura s výkyvnými polonápravami tehdy zajišťovala hospodárnou výrobu několika typů odvozených od „jedenáctky“ (díky unifikaci základních konstrukčních skupin a dílů), ale později se ukázala jako velká výhoda zejména v terénu.
Se skrytým kardanem
Od roku 1923 prošla koncepce podvozku Tatra obrovským vývojem a dnes je na takové úrovni, že poskytuje kopřivnickým vozům skutečnou výhodu při jízdě ve velmi členitém terénu. Nezávisle zavěšená kola zkrátka kopírují terén, aniž by přenášela náklon na rám a nástavbu vozu. Nosná trubka navíc ukrývá hnací hřídele, takže jsou dobře chráněny před poškozením i znečištěním.
Tatra uvádí, že výhodu spatřuje také v zaměnitelnosti podvozkových dílů mezi jednotlivými koncepcemi (jedná se v podstatě o modulární systém s možností postupného přidávání hnacích náprav), což zvyšuje provozuschopnost, zjednodušuje údržbu a snižuje výrobní náklady. Proto jsou Tatry s nosnými rourami tak oblíbené u armád nebo firem provozujících vozidla daleko od civilizace v obtížném a nepřístupném terénu.
Postupným vývojem se konstruktérům podařilo eliminovat negativní vliv výkyvných polonáprav na opotřebení pneumatik (musely snášet vysoké boční zatížení v důsledku změny rozchodu pod zatížením) a vyvinuli tzv. systém Tatra King Frame. Podle automobilky se této koncepce podvozku nevzdá ani po 100 letech, protože poskytuje jejím vozům vysokou průchodnost terénem, současně vysoký jízdní komfort, vysokou přepravní rychlost v těžkém terénu, nadprůměrnou stabilitu při průjezdu zatáčkami a jízdě ve svazích, minimální údržbu, nízké riziko poškození hnacího ústrojí a v neposlední řadě vysokou tuhost celého podvozku s tuhou nosnou rourou.
Zdroj: redakce, Tatra