Rizikový faktor pro demenci ve stáří je nedokončená škola. Dodělejte si maturitu, Češi

Když vědci zkoumali rizikové faktory pro vznik stařecké demence, překvapivě se zastavili nejen u životního stylu a tělesného zdraví, ale i u toho duševního. Úroveň dosaženého vzdělání by v žebříčku čekal jen málokdo.

V současné době se bohužel nepodařilo žádným způsobem tuto nemoc zvrátit. Kromě léčby a mírnění příznaků se vědci také zabývají otázkou, do jaké míry jsme schopni ji předcházet. Důležitou roli tedy hraje prevence. Studie ukazují, že méně často onemocní ve stáří ti, kteří žijí zdravěji, mají pravidelný pohyb, cvičí a vedou aktivní společenský život.

Zdraví hraje velkou roli

Obecně naše celkové fyzické zdraví hraje velkou roli v prevenci stařecké demence. Již se ví, že riziko zvyšuje cukrovka, vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol v krvi nebo třeba kouření. To vše poškozuje cévy a prokrvení mozku. Častěji také onemocní lidé, jež prodělali úraz hlavy.

Mluví se také o genetických faktorech u určitých typů stařecké demence. Ale i tam se můžeme snažit o prevenci.

Společenské faktory, které nás udržují fit

Do seznamu faktorů, které negativně působí, se řadí také depresivní onemocnění, nedostatek kvalitních a uspokojujících sociálních kontaktů a také překvapivě nízká úroveň dosaženého vzdělání. 

Náš mozek potřebuje být aktivní

Kromě zdravotních a tělesných faktorů, které prokazatelně zhoršují prokrvování mozku, se tedy zdá, že náš mozek potřebuje žít a učit se nové věci. A všechno, co mu bere aktivitu, zhoršuje kognitivní schopnosti, čímž přispívá ke vzniku demence.

Potřebujeme si kolem sebe držet sociální zázemí, kontakty, změnu, akce a společenské vyžití do vysokého věku. Stejně jako deprese, úzkosti a nadměrný stres v podstatě vyčerpává naši radost ze života, což je špatně.

Proč nízká úroveň vzdělání může hrát roli?

Nízká úroveň vzdělání souvisí především s výběrem povolání, které, pokud není dostatečně tvořivé a smysluplné pro daného jedince, postupně přináší dlouhodobý plíživý pocit životní nespokojenosti a nespravedlnosti. Vyvíjet se pak mohou úzkostné a depresivní poruchy. Snižují se i sociální kontakty nebo se člověk uchyluje k nezdravým společenským kontaktům.

S tím souvisí celkový životní styl, nižší příjmy umožňují jen málo se věnovat vlastnímu zdraví, vysoké pracovní zatížení v nevhodných zaměstnáních ztěžuje i prevenci a péči o sebe. Vyšší životní náklady, nejistoty, vedou také ke stresu. Úlevu pak tito lidé mohou hledat v alkoholu, nikotinu a nezdravém životním stylu, což jsme znovu u zdravotních rizikových faktorů demence.

Lokality s menšími možnostmi kvalitního vzdělávání vykazují i horší platové podmínky, nižší dostupnost zdravotní péče a celkově horší zdraví obyvatelstva.

Celoživotní vzdělávání je cesta i k duševnímu zdraví

Jak se zdá, na rozvoji některých typů demence má velký podíl náš celoživotní duševní stav. Nízké vzdělání není rozsudek, že demenci mít budete, to v žádném případě. V dnešní době panuje koncept celoživotního vzdělávání a trend, v němž u původních vystudovaných profesí zůstává celý život jen málokdo.

Jde o pocit, že máte smysluplnou a dobře ohodnocenou práci. Směle se pusťte do doplnění vzdělání, dodělání maturity nebo vysoké školy, kurzů, které vám zajistí lepší uplatnění na trhu práce nebo v oborech, pro které máte vášeň.

Nejen vzdělání hraje roli, ničí nás i traumata

Mezi rizikové faktory vzniku demence můžeme zařadit v podstatě vše, co nám rapidně zhoršuje startovní podmínky do života nebo v průběhu života výrazně stresuje. Ekonomické a společenské postavení, týrání v dětství, chudoba v dětství, násilí ve vztahu, traumatické události. V podstatě vše, co nám oslabuje vnímání světa a schopnost se aktivně starat o své zdraví. Takže i aktivní řešení minulosti, smělejší pohled do budoucnosti a snaha zajistit si dobré životní podmínky jsou dobrou prevencí.

Zdroj: nzip.cz, dataozdravi.cz, plus.rozhlas.cz, neurologiepropraxi.cz