Pokud je vám více než 50 let, dodržujte to. Víme, kdy vstát, abyste nebyli nemocní

Spánek je pro všechny z nás základní biologickou potřebou, kterou vyžadujeme pro fyzickou i duševní pohodu. I když to ale vypadá, že naše tělo i mysl během spánku odpočívají, opak je pravdou.

Spánek je velmi důležitý, protože naše tělo regeneruje. Při spánku dochází ke snížené citlivosti na věci okolo nás, tzv. “ke ztrátě vědomí”. Dále při spánku dochází k uvolnění svalstva, podle pmc.ncbi.nlm.nih.gov je dokonce i snížená teplota těla, dýchání se zpomaluje a krevní tlak klesá.

Zajímavé je, že během spánku se zdají sny i těm, kteří si po probuzení žádný sen nepamatují.

Hezké sny i zlé noční můry

Sen je smyšlený obraz, který vytváří náš mozek během spánku. Sny jsou většinou nepravděpodobné a jdou zcela mimo kontrolu spící osoby. Během snění lidé mohou zažít i velmi silné emoce. Dokonce strašidelné sny jsou označovány jako noční můry a u dětí mohou být přítomny i noční děsy.

Každý z nás už měl nějakou noční můru a ve spánku může dokonce docházet ke spánkové paralýze. Lidé vyprávějí, že jim „něco“ sedne na hruď a člověk se nemůže hýbat ani dýchat.

Sen slouží především k udržení spánku a snižuje působení vnějších vlivů. Ve snu nereagujeme na vnější podněty, abychom zabránili probuzení.

Proto lze rozdělit obsah snů na:

• vnější zdroje: zvuky, chlad, teplo (člověku, který je odkrytý, se bude zdát o studené vodě, o sněhu, atd.)
• vnitřní zdroje: hlad, únava, bolest, začínající nemoc
• vzpomínky, představy: zážitky nebo věci, které jsme nevyřídili (inventář toho, co nás tíží)

Bylo zjištěno, že asi šedesát pět procent snů je nepříjemných (strašidelných, smutných) a cca pouze dvacet procent snů je příjemných, jak uvádí pmc.ncbi.nlm.nih.gov.

Nekvalitní spánek může za vše špatné

Význam spánku v různých etapách života a především jeho vliv na naše zdraví připomíná Světový den spánku, který vyhlašuje World Sleep Society, kdy jeho motem je:

„Zdravý spánek je zárukou zdravého stárnutí“.

Kvalitní spánek je velmi důležitý pro lidské zdraví i pro celkovou kvalitu života. A naopak špatný spánek může mít nepříznivé zdravotní důsledky, pokud nespíme dobře dlouhou dobu, může být i z jdou příčin pro obezitu, nádorová bujení či Alzheimerovu nemoc.

Podle webu novinky.cz lidé, kteří i ve svých padesáti letech spí pouze pět hodin denně, mají o třicet procent vyšší pravděpodobnost, že onemocní během dvaceti pěti let nějakou chronickou nemocí oproti lidem, kteří spali sedm hodin.

„Multimorbidita je na vzestupu v zemích, kde žijí lidé s vysokými příjmy. Více než polovina starších dospělých má nyní alespoň dvě chronické nemoci. To zatěžuje zdravotní systém, protože multimorbidita je spojena s vysokým využíváním zdravotních služeb, hospitalizacemi a invaliditou,“ říká autorka studie z institutu epidemiologie a zdraví UCL Severine Sabiaová pro Telegraph, jak informoval server novinky.cz.

K dobrému spánku je potřeba se naučit správnou spánkovou hygienu. A jak na ni? Pojďme si říct základní pravidla.

1. Chodit spát ve stejnou denní dobu (včetně víkendů).
2. Utvořit si před spaním relaxační rutinu (čtení), žádné elektronické zařízení aspoň hodinu před spánkem.
3. Ložnice má být tmavá, tichá a chladná.
4. Fyzická aktivita během dne (min. tři hodiny před spaním).
5. Lehčí večeře, žádný kofein ani alkohol ve večerních hodinách.

Koukněte na video, jaká je nejlepší poloha pro kvalitní spánek. A v jaké poloze spíte vy? Spíte správně?

A kolik hodin bychom měli spát? Správná doba spánku jednoznačně určit nejde, působí na nás mnoho vlivů, jako je životní styl, denní režim každého jedince a velmi důležitý je také věk.

Doporučená doba spánku

• Novorozenci (4–12 měsíců): 12–16 hodin denně. V tomto věku je spánek klíčový pro rychlý rozvoj mozku a těla.
• Batolata (1–2 roky): 11–14 hodin denně. Kvalitní spánek pomáhá podporovat růst a rozvoj v tomto formativním období.
• Předškoláci (3–5 let): 10–13 hodin denně. Spánek v této fázi přispívá k rozvoji kognitivních funkcí a sociálních dovedností.
• Školáci (6–12 let): 9–12 hodin denně. Dostatek spánku je zásadní pro akademický výkon a fyzický růst.
• Dospívající (13–18 let): 8–10 hodin denně. Adolescenti potřebují dostatek spánku pro správný vývoj mozku a řízení emocí.
• Dospělí (starší 18 let): 7–9 hodin denně. Pro dospělé je klíčový pravidelný spánkový režim pro celkové zdraví a denní fungování.

Proto bychom spánek opravdu neměli podceňovat, ale řídit se těmito pravidly.

Lidé nad 50 let by měli spát ideálně 7-8 hodin denně. Vzbudit by se tedy měli po výtečném spánku trvajícím alespoň 7 „sladkých“ hodin.

Zdroje: lifee.cz – spánková paralýza, pmc.ncbi.nlm.nih.gov, nia.nih.gov, wikipedia.org – sen, wikipedia.org – spánek, novinky.cz, vlasta.cz,