Milovaný i nenáviděný. To byl vůz Dodge Viper
Žádný ohňostroj, opulentní večírek ani oficiální projevy. 16. srpna 2017 sjel z montážní linky poslední Dodge Viper a 31. srpna byla továrna uzavřena. Vůz, který měl být novým ztělesněním amerického snu, se navzdory svým působivým výkonům nestal tržním hitem, píše server Motor Trend.
Příběh Viperu začal v roce 1989, kdy tehdejší šéf Chrysleru Bob Lutz navrhl řediteli designového oddělení společnosti, aby vytvořil novou interpretaci legendárního auta Cobra. Od počátku bylo jasné, že vůz, který vznikne, bude výjimečný. Takový, který zaujme milovníky automobilů a stane se kultovním vozem pro ty, kteří vyhledávají adrenalinové zážitky za volantem a zároveň jsou schopni akceptovat pravidelný odliv kapitálu.
Viper SR
Od hliněného konceptu k sériovému vozu uběhly společnosti Dodge pouhé tři roky. Viper ZB z roku 1989 upoutal pozornost. Vůz se vyznačoval atraktivním a konzistentním designem a pod kapotou měl osmilitrový hliníkový motor V10 o výkonu 406 koní a maximálním točivém momentu 630 Nm. Vůz nebyl o nic méně působivý kvůli tomu, co neměl. Na dveřích Viperu nebylo možné najít vnější kliku a chyběla mu také boční okna a střecha. Cena byla stanovena na 56 000 dolarů, v přepočtu dnes cca 1,2 milionů Kč.
Díky nízkému těžišti a širokým pneumatikám dokázal Viper projíždět zatáčky mnohem rychleji. To se však neprojevilo na kultuře ovládání vozu a jeho schopnostech na trati. Sportovní vůz Dodge nebylo snadné ovládat. Bez ABS, a to i v prémiové verzi, a bez elektroniky, která by řídila motor a hnací ústrojí, mohl z Viperu vyždímat vše, co továrna nabízela, jen velmi zkušený řidič. V netrénovaných rukou se vůz stal poměrně nebezpečným.
První generace Viperu zrychlila na 97 km/h za 4,6 sekundy a dosáhla maximální rychlosti 266 km/h. Na počátku 90. let byl takový výkon impozantní. Neméně působivá byla i spotřeba paliva. V praxi spotřeboval nekompromisní Dodge 25-30 l/100 km při jízdě ve městě a přibližně 17 l/100 km mimo něj.
Viper ZB
Druhá generace Viperu, modernějšího, ale také tlumenějšího vzhledu, debutovala v roce 2003. Interiér se vyznačoval modernějším designem a prostorem pro audiotechniku. Rozhodně se však nedá nazvat prémiovým dekorem. Inženýři Dodge se zaměřili spíše na vylepšení toho, co není vidět. Srdcem amerického Viperu se stal motor o objemu 8,3 litru, který nabízí výkon 507 koní a maximální točivý moment 712 Nm.
V roce 2005 byla představena varianta kupé SRT-10. Jeho srdcem byl výkonově vylepšený motor o výkonu 517 koní a maximálním točivém momentu 725 Nm. To vedlo k mírnému zlepšení výkonu díky uzavřenému tělesu. Vůz zrychlil z 0 na 97 km/h za 3,8 s a dosáhl maximální rychlosti 305 km/h.
V roce 2008. Viper prošel zásadním faceliftem. Pod kapotou se objevil nový motor o objemu 8,4 litru, vyvinutý s pomocí McLarenu. Počítač, který jej řídil, měl desetkrát vyšší výpočetní výkon než jeho protějšek v předchozí pohonné jednotce. Vylepšeno bylo také odpružení, které se stalo předvídatelnějším na klikatých silnicích. Vůz zrychlil na 97 km/h za 3,8 sekundy a dosáhl maximální rychlosti 325 km/h.
V listopadu 2009. Tehdejší šéf společnosti Dodge oznámil ukončení výroby Viperu ZB v létě 2010. Výrobce však oznámil, že v roce 2010 se objeví ještě několik speciálních verzí vozu. Nejzajímavější z nich byly modely ACR a ACR-X. První z nich spoléhal na vysoce propracovaný aerodynamický paket a traťové pneumatiky. Viper ACR-X byl vyvinut s ohledem na výkonné závodní vozy a dostal injekci 41 koní navíc. Na severní smyčce Nürburgringu dosáhl vůz času 7:03, což je srovnatelné s několikanásobně dražšími modely.
Viper VX
V roce 2013 se v showroomech objevila třetí generace Viperu. Vůz byl vytvořen od základu. Celohliníkový motor o objemu 8,4 litru dosahoval výkonu 649 koní a maximálního točivého momentu 813 Nm. Změny na zavěšení umožnily snadnější ovládání než dříve. Zvenčí si vůz zachoval všechny své charakteristické rysy a zároveň získal moderní vzhled. Interiér konečně nemusel být pro majitele Viperu zdrojem rozpaků. Řidič měl k dispozici 7palcový barevný displej a na přání se dodával zvukový systém Harman-Kardon a LED světla. Vzhled dotvářel volant s plochou spodní částí.
Zdálo se, že Viper je na prahu úspěchu. Byl kultivovanější než kdykoli předtím, měl působivý výkon a byl přístupnější i řidičům bez sportovních zkušeností. Stal se však pravý opak. V roce 2013 debutoval v nové podobě také nejostřejší soupeř Viperu, Chevrolet Corvette. Jak se brzy ukázalo, tento model byl nejen krásný, ale také poslušný vůli řidiče v míře srovnatelné s evropskými vozy své třídy.
Domácí prohra znamenala pro Viper konec. Nepomohl ani zoufalý krok z roku 2014, kdy Dodge snížil cenu vozu. Vzhledem k nízkému zájmu o model se výrobce rozhodl ukončit historii Dodge Viper. Posledních 140 kusů objednal prodejce značky v Severní Karolíně.
Možná, že Viper nikdy nebyl nejlepším vozem ve své třídě a prohrál boj o zákazníky i na domácím trhu. Není však pochyb o tom, že bez tohoto vozu se automobilová krajina zdá být o něco chudší.
Zdroj: motortrend.com