Jaké vyhlídky čeká ruský automobilový průmysl? Bude vůbec možné někde koupit ruský vůz?
I když omezení dodávek vozů zahraničních značek do Ruska může posílit prodeje ruské automobilky na domácí půdě, tak jejich budoucnost nevypadá příliš slibně, píše web Autokult.
Navzdory zjevné závislosti ruského automobilového průmyslu na domácí trh se v posledních zhruba deseti letech mohl spolehnout na miliardové investice západních korporací a na prohlubující se obchod s mnoha velkými trhy, včetně trhů Evropské unie.
To souviselo s jasnými vyhlídkami, které se pro ruský trh rýsovaly zhruba před deseti lety. Nakonec se ukázalo, že realita se výrazně liší od předpokladů, podle nichž měla být největším odběratelem nových vozů v celé Evropě, ale sázka byla stále vysoká: v posledních letech se prodeje ustálily na úrovni kolem 1,5 milionu vozů ročně.
V tomto případě nabídka obzvláště silně koreluje s objemem výroby, neboť Putinův štáb již několik let připravuje Rusko na program „ekonomické pevnosti“, tj. ekonomiky nezávislé na zbytku světa v případě, že by se od něj chtělo odtrhnout. V případě výroby automobilů klesl vývoz v posledních letech na méně než 10 % celkové produkce. Téměř třetinu z toho navíc vytvořili zahraniční výrobci, kteří již oznámili, že v Rusku ukončí svou činnost. Kam se tedy nyní ruské automobily vydají a jaké jsou jejich šance na úspěch?
Poslední naděje Rusů: Bělorusko, Ázerbájdžán a Kazachstán
V Bělorusku se ročně prodá přibližně 50 000 automobilů a každý třetí z nich pochází z Ruska. Lídrem tohoto trhu je značka Lada, jejíž podíl v roce 2021 vzrostl na 25 %. Již čtyři roky je zde nejoblíbenějším vozem Lada Vesta. Je příznačné, že ekonomický vliv Číny zasahuje i sem. Čínská značka Geely je druhou automobilovou velmocí na tomto trhu s 16% podílem. V první desítce jsou také značky jako ruský UAZ a čínský Haval.
Významný podíl automobilů vyrobených v Rusku (24 %) lze pozorovat i v Ázerbájdžánu. V současnosti to tam však ruská značka nemá tak jednoduché, protože od roku 2018 mají Ázerbájdžánci nového favorita: vůz s názvem Khazar LD. Jde sice o model vyráběný v licenci íránské společnosti Iran Khodro Dena, ale v Ázerbájdžánu, což znamená, že od svého debutu před čtyřmi lety zaujímá na tomto již tak malém trhu (asi 10 000 vozů ročně) pozici lídra prodejů.
Poslední nadějí Ruska v této ekonomické oblasti je Kazachstán, kde ruské značky stále ovládají významný 13% podíl. Jedná se o poměrně velký trh s ročním prodejem přes 100 000 automobilů. Navzdory nedávným politickým otřesům je pozice Kremlu v této zemi stále silná. V tržních podmínkách však musí počítat se silnou konkurencí z Dálného východu (Japonsko, Jižní Korea a Čína).
V roce 2020 byla nejprodávanějším vozem v zemi Lada Granta. Nyní je však nejúspěšnějším vozem na kazašském trhu Chevrolet, od kterého pochází každý třetí prodaný vůz. Stupně vítězů doplňují Hyundai a Toyota, Lada je až pátá. Do první desítky se dostal také GAZ.
Na ostatních trzích, kde jsou přítomni ruští výrobci automobilů, je ještě méně pravděpodobné, že se osud ruské ekonomiky změní. Podíl značky Lada díky nabídce terénních vozů je významný pouze v Kyrgyzstánu (12 %), ale to je malý trh. Země s přibližně 6 miliony obyvatel kupuje méně než 1,5 tisíce nových automobilů ročně.
V ostatních zemích, kde jsou ruské automobilové značky zastoupeny, se jejich podíl na trhu v posledních letech pohyboval mezi 0 a 2 %. Tak tomu bylo i na Ukrajině.
Na základě těchto výsledků lze očekávat, že Rusko bude v nadcházejících letech usilovat o prohloubení hospodářské výměny s Čínou. Z hlediska automobilového průmyslu to však pro Rusy nebude snadná spolupráce vzhledem k velkým ambicím země, a to jak ekonomickým, tak politickým.
V krátkodobém horizontu však osud ruského automobilového průmyslu závisí především na Francouzích. Největší ruský výrobce automobilů Lada je již několik let ve stoprocentním vlastnictví skupiny Renault. Od začátku ruské agrese proti Ukrajině francouzská společnost zatím neřekla, co udělá s ruskou značkou, do níž v posledních letech investovala mnoho miliard eur a která dosud tvořila 8 % jejího celkového obratu.
Zdroj: autokult.pl