Jak města pomáhají nevidomým: Zvuková signalizace i speciální pásy na chodnících
Na ulici to často hraje symfonii, kterou slyší hlavně ti, kdo nevidí. Pod nohou zacvaká dlaždice s rýhami, ze sloupku u semaforu se ozve výrazné cvak-cvak a z tramvajové zastávky se náhle ozve hlas, který ohlásí linku a směr. Města se v posledních letech mění tak, aby se v nich mohli pohybovat i lidé se zrakovým handicapem bez zbytečného stresu. A není to jen pár tlačítek na křižovatkách – arzenál pomůcek je překvapivě pestrý.
Jaké vychytávky tedy dnes potkáte na chodnících, v MHD nebo před úřadem? A čím dokážou nahradit zrak, aby cesta z bodu A do bodu B byla co nejbezpečnější?
Když chodník „mluví“ pod nohama
Nejběžnější orientační pomůckou jsou taktilní povrchy – dlaždice s podélnými drážkami nebo kulatými výstupky. Vodicí linie s drážkami vedou nevidomé rovně po chodníku, varovné pásy s kužely je zase zastaví před křižovatkou či schody. K dostání jsou v různých barvách: světlé pruhy vyniknou na tmavém asfaltu, červená dlažba zase pomůže slabozrakým lépe rozlišit okraj přechodu. Dlažby se speciální strukturou se používají už ve většině větších měst.

Semafor, který má uši
Akustická signalizace na přechodech patří mezi prvotní vynálezy: krátký, rytmický zvuk ukazuje, kdy je zelená, pomalejší cvakání hlídá červenou. Novější systémy umějí hlasitost upravit tak, aby nebyly přehlušeny hustým provozem – senzory snímají okolní hluk a zesílí tón jen tehdy, když to je potřeba. Na dělených přechodech se navíc dají jednotlivé směry krátce umlčet, aby chodci nemátly dva zdroje zvuku najednou.
Pípni si majáček a trefíš vchod
Méně známou, ale u nevidomých velmi ceněnou pomůckou jsou orientační hlasové majáčky. Malé krabičky nad vchodem do veřejné budovy nebo třeba v podchodu vysílají po stisknutí dálkového ovladače zvukovou stopu nebo krátké hlášení: „Radnice, hlavní vchod, tři metry vlevo“. Dosah ovladače je zhruba sto metrů, takže už z rohu ulice lze zjistit, kde je správné dveře hledat. Díky dvěma hlasovým frázím nabízí majáček základní i podrobnější informace – zkrátka žádné bloudění kolem fasády. Česká republika patří v počtu instalovaných zařízení ke světové špičce.
Mluvicí zastávky a čtečky linek
Na první dobrou může tramvajová zastávka vypadat obyčejně, ale chytrá technologie uvnitř dokáže zázraky. Pokud má zastávka integrovaný přijímač, ovladač nevidomého spustí hlášení čísla a směru přijíždějícího spoje. Výhodou je, že hlášení ve sloupku či displeji reaguje jen tomu, kdo o něj stojí, takže neruší ostatní. Ostrava testovala tyto chytré přístřešky už před deseti lety a princip se postupně rozšiřuje i do středně velkých měst. Nové panely navíc spolupracují se silně kontrastním písmem a piktogramy, aby byly čitelné i pro slabozraké.
Digitální navigace v kapse
Hitem posledních let jsou mobilní aplikace, které zpracují polohu uživatele a pomohou mu navigovat bez nutnosti sledovat displej. Například systém NaviLens používá barevné kódy – stačí namířit kameru telefonu někde do okolí a aplikace sama kód najde a přečte, aniž by člověk musel přesně mířit. Podobné fungují Bluetooth majáčky na úřadech nebo v metru: telefon vibruje a čte nahlas, když se člověk blíží k eskalátoru či k pokladně. Jinými slovy, chytrý telefon se mění ve spolehlivý hlasitý kompas.
Hmatové mapy a další vychytávky
Když je potřeba naplánovat cestu v klidu domova, přijdou ke slovu haptické mapy. Portál Mapy.cz umožňuje nechat si zaslat reliéfní mapový list s vylisovanými ulicemi a popisky v Braillově písmu – dorazí poštou jako zásilka pro nevidomé. Podobné mapy chystá také Středočeský kraj pro turistické trasy. K dispozici jsou dokonce modely budov či křižovatek vytištěné na 3D tiskárně, které se dají „přečíst“ prsty před cestou.
Moderní města už dávno nevnímají bezbariérovost jako pouhou povinnost. Každý nový pruh dlaždic s drážkou nebo mluvicí sloupek u zastávky znamená, že člověk s vodičkou holí může chodit stejnými cestami jako všichni ostatní a bez obav, že ztratí orientaci o pár kroků dál. Čím víc podobných prvků přibude, tím menší rozdíl bude mezi tím, kdo vidí, a tím, kdo spoléhá na sluch, hmat a chytrou techniku.
Zdroje: elsa.cvut.cz, seznamzpravy.cz, Univerzita Palackého v Olomouci