Dodge La Femme z 50. let byl automobil určený výhradně pro ženy. Součástí výbavy byly i speciální dámské doplňky

Padesátá léta v Americe překypovala optimismem, chromem a pastelovými barvami. A právě v téhle době vyjel z detroitských linek vůz, který měl podle konstruktérů zaujmout moderní Američanku – Dodge La Femme. Dvoudveřový hardtop v odstínu Heather Rose (růžová) kombinovaný se Sapphire White okamžitě budil pozornost. Lak ovšem nebyl to jediné, co dělalo La Femme „dámským“ autem. V palubní přihrádce čekala pozlacená rtěnka, za sedadlem byla schovaná kabelka se zrcátkem, pudřenkou i cigaretovým pouzdrem a ve speciálním boxu ležel skládací růžový deštník. Vše sladěné do posledního detailu.

První část příběhu zní jako splněný růžový sen – jenže proč tahle nápadná kráska brzy zmizela z nabídky? Co se pokazilo a jaké ponaučení si z toho automobilky odnesly?

Růžová mise jménem La Femme

Projekt odstartoval už v roce 1954 dvojicí show-carů Chrysler Le Comte a La Comtesse. Publikum nadšeně tleskalo hlavně růžové La Comtesse, a tak vedení přikleplo realizaci dceřiné značce Dodge. Výsledek dorazil do showroomů na jaře 1955 jako dražší paket k vrcholnému modelu Custom Royal Lancer.

Za příplatek 143 dolarů jste kromě dvoubarevného laku dostali interiér čalouněný látkou s motivem růžových poupátek, růžově vyladěné vinylové prvky a zejména zlatý nápis La Femme na blatníku i uvnitř přihrádky před spolujezdcem. Součástí výbavy byla ikonická růžová kabelka značky Evans, ladící deštík, pláštěnka, čepička do deště a zmíněná rtěnka.

Rtěnka v kaslíku a další vychytávky

Největší mediální pozornost přitáhly právě kosmetické a módní doplňky. Stačilo otevřít kaslík a místo běžných papírů se zaleskla rtěnka s kompaktem – ideální na rychlou úpravu make-upu před příjezdem ke kamarádkám. Za opěradlem sedadla byl schovaný trojúhelníkový držák, do kterého přesně zapadla kabelka.

Dodge ale nezapomněl ani na techniku: pod kapotou burácel osmiválec Red Ram V8, nechyběl posilovač řízení ani samočinná převodovka PowerFlite ovládaná tlačítky. Vůz tak kombinoval ženskou eleganci s výkonem, který hravě konkuroval pánským řidičům.

Marketingová kampaň, která minula cíl

Reklama se soustředila na doplňky, zatímco jízdní vlastnosti a praktičnost zůstaly stranou. Mnoho dealerů navíc nikdy nedostalo předváděcí kus. Na prodejních plochách tak ležely jen letáky. Výsledkem bylo, že o La Femme spousta potenciálních zákaznic ani neslyšela.

V prvním roce se prodalo necelých tisíc kusů. Pro modelový rok 1956 Dodge zkusil nový odstín Misty Orchid, ale vynechal kabelku i kosmetickou sadu – úspěch se stejně nedostavil. Celková produkce obou ročníků zřejmě nepřekročila 2 500 aut, což je při tehdejší síti tisíců dealerství zanedbatelné číslo.

Proč se La Femme neuchytila

1. Předsudky a stereotypy – Automobil vznikl podle mužské představy, že ženy chtějí hlavně růžovou barvu a prostor na rtěnku. Reálné potřeby – lepší rozhled, snadné parkování, úložné prostory pro rodinu – zůstaly téměř bez povšimnutí.

2. Omezená propagace – Bez výrazné reklamní kampaně a testovacích vozů zůstala La Femme v podstatě tajným tipem. Pokud se o ní zákaznice nedozvěděly, logicky si ji nekoupily.

3. Cena vs. hodnota – Připlácet za kosmetickou výbavu nedávalo smysl ženám, které kladly důraz na praktickou stránku. Mnohé raději sáhly po levnějším standardním Lanceru.

4. Krátká životnost konceptu – Po neúspěchu roku 1956 management rychle zatáhl za ruční brzdu. Tradiční modely vydělávaly víc a výrobní linky bylo potřeba uvolnit.

Dědictví růžového snu

V roce 1957 už La Femme v nabídce chyběla a automobilky se poučily: pokud chtějí zaujmout ženy, musí s nimi mluvit, ne auto pouze obarvit a přidat zbytečnosti. Přes mizerné prodeje zůstává La Femme sběratelským klenotem – dochovalo se zhruba šedesát exemplářů a ceny na aukcích stoupají. Z historického hlediska má navíc jiný, symbolický význam: připomíná éru, kdy marketing poprvé otevřeně oslovil ženy-řidičky, byť dost nešikovně.

Dnes se Dodge La Femme stala ikonou – fascinujícím artefaktem padesátkového designu a zároveň učebnicovým příkladem toho, jak nestačí nalakovat produkt na růžovo a čekat, že se prodá. Vintage sběratelé ji milují, feministické publicistky citují a automobiloví historici z ní vyvozují, že i na dámské zákaznice je třeba pohlížet nejen přes barvu laku, ale hlavně přes volant, kufr a rozum.

Zdroje: messynessychic.com, wikipedia.org, racewayhussy.blog, Youtube