Nechal jsem si dovézt z Číny nové auto za 300 tisíc korun. Nakonec mě vyšlo na částku, ze které mi spadla brada

Možná to taky znáte, večer sjíždíte sociální sítě a vyskakují na vás „reelska“ a najednou reklama z čínského autosalonu, kde nablýskaná auta stojí jen zlomek evropské ceny. Jestli se vám v hlavě rozblikal nápad nechat si auto dovézt, nejste sami, ale mohli byste se pořádně spálit.

Jasně, cenovka je opravdu směšná a tato příležitost se tak tváří jako logická koupě, ale přesně takhle začal příběh už mnoha odvážlivců. Stejně jako oni si však asi neuvědomujete, že automobil prostě není kryt na mobil a realita dovozu je v této oblasti opravdu drsná.

Podívala jsem se tak nejen na příběhy, které by titulek nemohl vyjádřit lépe, ale i detailně rozebrala, co přesně se stane, když si tento sen splníte. No, realita roku 2025 zvedne částku tak vysoko, že vám nespadne jen brada, ale bude vás hodně bolet.

Zkusme to s nějakou „čínskou lidovkou“

Pro náš pokus jsem zvolila jeden z čínských bestsellerů, a to BYD Seagull. Tento elektromobil se tam prodává skutečně ve velkých objemech a není divu. Model se slušným dojezdem stojí v přepočtu zhruba 276 000 Kč. To je skutečně splněný sen. To, co však vypadá jako koupě století, roztočí neúprosný kolotoč poplatků a byrokracie. Jasně, o těch ty virální videa na sociálních sítích nemluví.

První studenou sprchou je cena dopravy, protože ta rozhodně není zdarma jako u zásilek z online tržišť. Auto vám přeci logicky nehodí pošťák do schránky. Musíte si zaplatit kontejner, pojištění, ale i nemalé poplatky za služby v přístavu. Dalším kamenem úrazu je skutečnost, že se jedná o elektromobil s velkou baterií. S tím se pojí příplatek za riziko.

Jakmile pak vůz dorazí do Hamburku, nemůžete do něj sednout a odjet domů. Nemá evropské papíry. Musíte si jej tedy přivézt na podvalníku. No a cena dopravy se na českých hranicích hravě dostává přes šedesát tisíc korun. Stále to vypadá jako dobrý kup, protože jste cca na 340 000 Kč, ale pak začíná byrokratické a daňové peklo.

Když sklapne celní a daňová past

Super, auto máte doma! Ale teď narazíte na pořádnou zeď, kterou je celní politika EU. Unie totiž chrání svůj trh před levnými automobily z dovozu a na čínská elektroauta uvalila skutečně drastická cla. Tady neplatí běžných 10 %, které by mnozí předpokládali, ale další extra cla. Tyto extra cla zavedená na přelomu let 2024 a 2025 se jmenují antisubvenční cla a k vašemu BYD budete muset doplatit dalších 17 %.

Základ pro výpočet cla se však nepočítá z kupní ceny, ale z celkové hodnoty zásilky, tedy cena vozu i dopravy. Na druhou stranu u BYD Seagulla to není taková pálka jako třeba u vozů značky MG. Tam můžete dodatečně doplácet i 35 %.

Cly kolotoč však nekončí, právě naopak, začíná. Teď je totiž na řadě finančák, který bude chtít uhradit daň z přidané hodnoty. DPH ve výši 21 % se pak opět nepočítá jen z kupní ceny, ale z celkové hodnoty. Ta už zahrnuje cenu vozu, dovozu, ale pozor i cla! Tím se cena stále násobí a dostáváme se do výší, se kterými jste na začátku asi nepočítali.

Zapomněli jste na homologaci? Chyba!

Ani teď pro vás poplatky nekončí. Už jste sice zaplatili státu a EU „výpalné“, ale značky na auto prostě nedostanete, protože nemá homologaci. Pro dopravu je takové auto z legislativního hlediska neznámý předmět.

Musíte tedy vyrazit do Dekry a tam řešit technické protokoly, platit drahé výjimky nebo zprostředkovatele, kteří to udělají za vás. To vás bude stát další desítky tisíc korun.

A teď moment, kdy vám spadne brada

Když si to všechno sečteme a podtrhneme, čísla jsou neúprosná. Z původních lákavých necelých tří set tisíc se stalo monstrum. K ceně auta přičtěte dopravu, pak téměř sto tisíc jen na clech, další necelou stovku na DPH a desítky tisíc za legalizaci provozu. Výsledek? Auto se prodražilo o více než sto deset procent a finální účet atakuje hranici 600 000 korun.

Za malé městské auto, které vás stálo spoustu nervů, zaplatíte dvojnásobek původní ceny. Za tuto částku už přitom v Česku bez problémů koupíte v akci zánovní evropský elektromobil nebo velmi slušné auto se spalovacím motorem, a to s plnou zárukou.

A abyste si nemysleli, že BYD je v tom sám, podobná matematická katastrofa čeká i na zájemce o jiné značky. Třeba stylový Dongfeng Nammi 01, který v Číně pořídíte za lákavého čtvrt milionu, vás po absolvování celého tohoto kolečka vyjde na více než 560 tisíc korun.

Ještě absurdnější situace nastává u modelu MG4. Ten sice v Číně startuje na částce kolem 325 tisíc korun, ale protože jeho výrobce spadá do nejvyšší celní sazby, konečný účet za individuální dovoz se vyšplhá na astronomických 744 tisíc. To je paradoxně více, než kolik zaplatíte u českého dealera, který má množstevní slevy a jinak nastavenou logistiku. Sen o levném autě se tak rozplývá u všech značek bez rozdílu.

Nezapomínejte na pasti, které kalkulačka neukáže

Že tuhle finanční zátěž zvládnete? Jasně, ale tím problémy nekončí, nezapomeňte, že jste si vlastně dovezli sirotka bez záruky, protože čínské záruky v Evropě neplatí. Ať už se s vozem stane cokoli, všechna rizika si nesete sami.

No a teď to nejzásadnější! Dovezli jste si elektromobil, který si u nás jen tak nenabijete! Čína samozřejmě používá jiný standard konektorů, takže do evropské rychlonabíječky jej prostě nepřipojíte. A už asi hádáte správně, že vás čekají další náklady, protože si musíte buďto koupit drahý adaptér a neustále ho vozit s sebou nebo investovat do hodně nákladné přestavby.

A nakonec něco, co už je vlastně jen úsměvné. Pokud vás dostala „chytrá výbava“, v Evropě zůstane auto „hloupým“, protože jeho infotainment není přizpůsoben Evropě. Takže na Google Mapy nebo Spotify jednoduše zapomeňte.

Jak je vidět, původní sen se může rychle změnit v noční můru, která vám vysaje úspory, a přitom vůz nebude tím, co jste si přáli, protože pro evropský trh prostě není určen. Mě osobně ty ohromné uměle protektivní částky dostaly, ale ten výsledek, kdy si auto nenabiju, když si skočím na kafe ani si nepustím svůj playlist? To už je skutečně k pláči.

Zdroje: electrek.com, carnewschina.com,