Tímto zvykem ztrácíte své peníze. Děláte to přitom každý den, raději přestaňte

Možná se divíte, kam neustále mizí peníze a plateb je čím dál víc. Na vině může být běžný návyk, který nám odsává peníze z peněženky víc, než si uvědomujeme. Každý den tak běžně děláme něco, díky čemuž často utratíme až výrazně víc, než musíme.

Někdo má své platby pevně v malíku a drží se předem daného rozvrhu. A neutratí nic navíc. Takový člověk má dobrý přehled o svých příjmech i výdajích. Je-li připraven i na nenadálé výdaje nebo investice, nemůžeme proti takovému postupu nic říct.

Někdo má stále pocit, že jeho peníze unikají někam do nenávratna a není schopen z hlavy říci, kolik například přibližně platí za jídlo pro celou rodinu na měsíc.

Pocit, jestli utrácíme mnoho, nebo málo, je ryze individuální. Pokud se kvůli platbám nedostáváme do finančních problémů, záleží jenom na nás, jestli nám vyhovuje více šetřit na určité investice do budoucnosti, nebo si dopřát i v průběhu měsíce to, co máme rádi.

Nedá se nic dělat. Dnešní doba nás nutí utrácet stále víc

Nepříjemné je, že dnešní doba nás nutí do výdajů, které třeba naši rodiče vůbec neměli. Na bedrech běžné rodiny dnes stojí mnohem více drobných i větších položek, které je třeba finančně uspokojit a nikdo se neptá, jestli na ně ten měsíc máme, nebo ne.

Když se dozvídáme o tom, že naši rodiče nebo prarodiče uměli hospodařit lépe než dnešní generace, může to působit negativně. A je to hlavně zkreslené. Spousta věcí nebylo potřeba, dnes dítě bez mobilního telefonu rozhodně nezapadne do kolektivu a každý již počítá s tím, že rodiče i děti si budou na svém zařízení kontrolovat například školní aplikace s domácími úkoly a zprávami pro rodiče.

Každý musí mít tiskárnu na úkoly a dokumenty. Školní potřeby také dnes nevydávají učitelé dětem zdarma, na školy v přírodě dnes jezdí i děti z vesnic a adaptační pobyty dříve také nebyly. Dokážete si představit, že podobná revoluce v přibývání neviditelných, nenápadných a často i vysokých výdajích, nás postihuje i v drobnějších, denních výdajích?

Sahat na peníze se nám hnusí?

Za covidové doby se zvýšila oblíbenost plateb kartou a nemalé je procento lidí, kteří prostě neradi platí penězi. Neradi se jich dotýkají například z hygienických důvodů. A rozhodně to není zbytečná obava. Peníze jsou nejšpinavějším předmětem v našem okolí.

„Vnímání Evropanů, že peníze jsou špinavé, není bezdůvodné. Bankovky, které jsme testovali, hostily průměrně 26 000 bakterií, což co do počtu patogenů je dostatečné na předání nákazy,“

uvedl profesor Oxfordské univerzity Ian Thompson

Již v roce 2002 zjistila studie v časopisu Southern Medical Journal, že bankovky jsou z 80 % zamořeny mikroby, který mohou být škodlivé pro lidi s oslabenou imunitou. Také v článku z roku 2014 byly podobné studie uvedeny včetně informace, že peníze obsahovaly „DNA rozmanitou jako New York.“

Co vědci našli na bankovkách?

• 3 000 bakterií  na sadě bankovek posbíraných v New Yorku
• bakterie způsobující akné

Poučku o tom, že dotýkáme-li se peněz, neměli bychom si poté sahat do úst, očí nebo na pleť, tedy stále můžeme považovat za platnou.

Od covidu platíme více kartou a aplikacemi

A pokud váš dojem neschopnosti udržet v hlavě hrubou výši výdajů se tak nějak časově shoduje s covidovou dobou, nebo dobou, v níž jste začali aktivně používat platební karty, máme bingo. Naše výdaje jsou vyšší, protože propadáme psychologii placení kartou. Budiž útěchou, že pouze kešem platí dnes již pouhých 8 % lidí.

A  když obchodník karty nepřijímá, 57 % lidí odchází bez nákupu.