Sbohem tradičním semaforům: USA potvrzují zavedení nové barvy, která výrazně změní řízení městského provozu

Když se kohokoli zeptáte na barvy semaforu, automaticky se jim baví základní tři: červená pro stůj, žlutá pro zpomal a zelená pro jeď. V Americe ale přišli s nápadem rozšířit tuto paletu o další barvu.

I když se neví, kdo jako první přišel s tímto technickým řešením napomáhajícím bezpečnosti na silnicích, patrně první semafor se zeleným a červeným světlem byl uveden do provozu v roce 1868 na křižovatce před londýnským Parlamentem. Tvůrci se nechali inspirovat železniční signalizací, kde fungoval železniční semafor s rameny a dvěma plynovými lampami: červenou pro stůj, zelenou pro volno.

Trocha historie

První semafor na silnici měnil policista ručně a hlavním účelem bylo především zastavit dopravu, aby členové Parlamentu mohli bezpečně přejít frekventovanou ulici. Bohužel, tento první semafor byl v provozu pouze rok do té doby, než jedna z lamp explodovala a připravila obsluhujícího strážníka o život.

Následovaly pokusy v americkém Clevelandu až v roce 1914. Od pohyblivých ramen se upustilo a začaly se používat stacionární elektrické svítilny s červeným a zeleným světlem doplněným o varovný zvukový signál, který byl slyšet pokaždé, měnila-li se světla.

V roce 1918 byly v New Yorku instalovány trojbarevné semafory doplněné o žluté světlo, které obsluhoval městský zřízenec usazen v budce nad křižovatkou. Vynález se začal pomalu šířit do světa. V roce 1923 se objevily první semafory v Paříži, následovány těmi v roce 1926 v Londýně. Do roku 1927, kdy se v britském Wolverhamptonu přešlo na automatiku, byly všechny tyto semafory obsluhovány ručně. V Čechách se první semafor objevil počátkem roku 1930 v Praze na křižovatce uprostřed Václavského náměstí.

Doplnění palety

Americká státní univerzita v Severní Karolíně přišla se zajímavým nápadem: doplnit stávající trikoloru o bílou barvu. Celý nápad pramení z potřeby o vyšší bezpečnost na silnicích a zlepšení plynulosti provozu. Zejména po zvýšeném výskytu autonomních vozidel. Bílá barva bude tedy určena primárně pro křižovatky s povoleným vjezdem autonomních vozidel. Ty mají totiž na rozdíl od běžných aut mnohá vylepšení, včetně možnosti komunikovat mezi sebou v reálném čase. Sdílet navzájem data o rychlosti, poloze a záměrech.

Pokud bude tedy v blízkosti takové křižovatky dostatečné množství autonomních vozidel, rozsvítí se bílé kontrolní světlo. Pro ostatní řidiče by to znamenalo pouze zvýšení pozornosti v rámci vozidla před sebou. To bude automaticky vědět, kdy jet a kdy stát. Ostatní barvy budou nadále fungovat jako obvykle.

Jak to funguje?

Celý systém je založen na tzv. „distribuovaném výpočtu“, což je elegantní způsob, jak zařídit, aby auta i semafory mohly mezi sebou okamžitě komunikovat. Typická situace tedy může vypadat následovně: několik autonomních vozidel se blíží ke křižovatce a začnou si mezi sebou a semaforem automaticky vyměňovat data. Semafor zjistí, že je v blízkosti dostatek inteligentních vozidel a může řídit provoz. Následně se rozsvítí bílé světlo. Lidé se přizpůsobí tempu, které stanoví skupina autonomních vozidel. Poté, co se skupina vozidel vzdálí a nebudou již v převaze, bílé světlo zmizí a veškerý provoz, včetně semaforů, bude fungovat jako obvykle.

Systém vlastně zní geniálně a jednoduše zároveň. Záměrem je podle odborníků snížit dopravní zácpy, které by podle propočtů mohly klesnout až o 3 %. Pokud budou v budoucnu na silnici převážně autonomní vozidla, je představa jízd bez dopravních zácp téměř snová.

Než se celý systém uvede do provozu, bude nutné jej řádně otestovat. Počáteční studie se budou provádět v oblastech, kde již autonomní auta normálně fungují, jako jsou přístavy, tedy místa s velkým provozem, ale nízkým počtem chodců.

Zdroj: odbornecasopisy.cz, unionrayo.com