Letadlo E-4B vydrží ve vzduchu týden a odolá jadernému výbuchu. Nahlédněte do jeho fascinujících útrob

Představte si letadlo, které dokáže přežít konec světa. Boeing E-4B má přezdívku letadlo soudného dne a není to náhoda. Tohle není žádný běžný stroj na převážení lidí z místa na místo. Je to létající bunkr pro amerického prezidenta a nejvyšší velení, který přežije atomový výbuch a pak v klidu letí dál. Zvládne navíc zůstat týden ve vzduchu bez nutnosti přistání. 

Pentagon s křídly

Co vlastně dělá tento Boeing 747 tak speciálním? No, za prvé už to není žádný obyčejný Boeing. S původním dopravním letadlem má společný jenom obrys. Uvnitř najdete tři paluby plné velitelských místností, komunikačních center a techniky, na kterou byste normálně narazili snad jen v Pentagonu. Celkem se dovnitř vejde 112 lidí.

Interiér vypadá jako spojení kanceláře prezidenta s tajným velitelstvím. Pracovní místnost velení, konferenční místnost pro velké porady, briefingová místnost, operační středisko plné obrazovek a komunikační centrum. A aby náhodou nikdo neumřel hlady nebo se nezbláznil, jsou tam i odpočinkové prostory, kuchyně a všechno potřebné k přežití.

Jak přežít jaderný úder?

Celé letadlo je postaveno tak, aby mu přiměřeně vzdálený jaderný výbuch neuškodil. Všechna elektronika je chráněná speciálním stíněním proti elektromagnetickému pulzu. Ten po jaderném výbuchu vyřadí elektroniku v okruhu stovek kilometrů.

Když se podíváte na letadlo zvenčí, hned vás praští do očí obří hrb na hřbetě za pilotní kabinou. Vypadá sice trochu divně, ale má svůj účel. Uvnitř je naskládaných přes šedesát různých antén. Díky nim dokáže letadlo komunikovat prakticky s kýmkoliv a kdekoliv, dokonce i s ponorkami schovanými hluboko pod mořskou hladinou.

Další zvláštností jsou chybějící okna. Jsou jen v pilotní kabině a ani ta nejsou normální. Ve skle jsou vetkané polovodiče, které fungují jako štít proti záření. Zbytek trupu je v podstatě uzavřená schránka chráněná proti všemu, co může jaderná bomba způsobit.

Týden ve vzduchu? Žádný problém

Při testovacím letu se prokázalo, že E-4B dokáže zůstat ve vzduchu přes 35 hodin bez přerušení. Ale pozor, to není maximum. Teoreticky dokáže zůstat ve vzduchu až týden, a to díky tankování za letu.

Co ho teda nakonec zastaví? Mazivo pro motory. Po týdnu dojdou zásoby a letadlo musí dolů. Ale za týden se buď situace vyřeší, nebo už stejně nebude kam přistát.

Maximální rychlost je skoro tisíc kilometrů v hodině, co není špatné na tak obrovský stroj. Základní dolet jedenáct tisíc kilometrů.

Pohotovost? Nonstop!

Američané mají celkem čtyři kusy E-4B. Aspoň jeden stroj je pořád v pohotovosti, 24 hodin denně bez přestávky.

Když prezident letí v Air Force One na kritická místa, E-4B ho doprovází. Ale nikdy nepřistane na stejném letišti. Obvykle zamíří někam poblíž, ale dostatečně daleko na to, aby nemohly být oba stroje zničeny najednou. Když prezident nastoupí na palubu E-4B, automaticky se z něj stane Air Force One.

Celou flotilu postavili v sedmdesátých letech během studené války. První tři kusy byly spíše základní verze E-4A. Čtvrtý stroj z roku 1980 dostal plnou výbavu a viditelnou kopuli na zádech. Do půlky osmdesátých let pak vylepšili i starší stroje na stejný standard.

Provoz tohoto letadla stojí 160 tisíc dolarů za hodinu. Pořizovací cena jednoho kusu byla přes 220 milionů.

Zdroje: Wikipedia, af.mil, armadninoviny.cz, YouTube