Nejkrásnější serpentiny v Česku: Silnice pro fajnšmekry, kde si nejvíce užijete řízení

Městský život, a především pak hustý provoz, frustruje řadu řidičů, kteří by si chtěli své auto aspoň chvíli užít naplno. Naštěstí má česká krajina mimo města svůj specifický rytmus, kde není řízení nuda.  

Jasně, nejsou to zrovna Alpy, ale i naše české okresní silnice nabízí zajímavé technické pasáže a horizonty, kde si svého miláčka na čtyřech kolech můžete užít naplno.

Jeseníky vyzkouší vaše řidičské schopnosti

Pokud hledáte oblast, kde je koncentrace zajímavých úseků nejvyšší, vsaďte na Hrubý Jeseník. Zhotovit zde silnice bylo náročné kvůli drsnému terénu, ale ti, co si práci s převodovkou a plynem užívají, z toho dodnes těží.

Asi nejznámějším úsekem je Červenohorské sedlo na silnici I/44. Tato nejvýše položená silnice první třídy by mohla být testovacím polygonem, který by nabízel dvě tváře. Jižní strana od Koutů nad Desnou připomíná díky masivní rekonstrukci spíše závodní dráhu pro veřejnost, protože je přehledná a široká.

Jakmile se ale přehoupnete přes vrchol směrem na sever k Jeseníku, legrace končí a začíná tvrdá práce. Cesta se zužuje, les se svírá těsně kolem svodidel a zatáčky přestávají být čitelné. Zatímco jih je o hrubém výkonu, sever nekompromisně prověří vaši plynulost a cit.

Ve Šternberku, který se nachází nedaleko, pak leží další silniční legenda s označením Ecce Homo. Je to trať, kde se jezdí Mistrovství Evropy v závodech do vrchu, a vy si ji můžete projet cestou na nákup.

Co vás tady čeká? Především necelých osm kilometrů čisté radosti s převýšením přes tři sta metrů. Spodní část můžete projet poměrně rychle, ale nahoře se silnice láme do techničtějších úseků. Před výletem je ale nutné ověřit kalendář závodů, abyste nenarazili na zavřené zábrany

Krušné hory ukazují syrovou krásu severu

Zatímco Jeseníky jsou o rychlosti, Krušné hory nabízejí syrovou krásu severu a s nikým se nemazlí. Silnice tu mají drsnější charakter a často kopírují zlomové hrany hor. Jestliže hledáte drsnější cestu, vyrazte na stoupání z Jáchymova na Boží Dar. Čekají vás zde prudké vracečky, ale bohužel i dost náklaďáků.

Ještě divočejší sestrou je pak trasa přes Měděnec. Fouká tu, v zimě se tvoří závěje, ale v létě je to ryzí zážitek. Povrch sice není dokonalý a auto tu podvozkem více pracuje, ale ten pocit z jízdy po hřebeni je skutečně osvobozující.

Co nabízí Jizerské hory a Liberecko

Specifickým unikátem této oblasti je rozhodně silnice kolem přehrady Souš na Smědavu v Jizerských horách. V zimě se tato cesta zcela zavírá kvůli ochraně pitné vody, což znamená, že se nesolí.

Pro řidiče to má znamená výhodu, protože na jaře, když se brána otevře, je asfalt v mnohem lepším stavu než ve zbytku republiky. Pokud si chcete užívat oblouky podél vody, kde nejde o divočinu, ale o čistou radost z pohybu, neváhejte.

Naopak na oblíbeném Albrechtickém kopci na Frýdlantsku se nyní musíte obrnit trpělivostí. Krásné serpentiny aktuálně brzdí stavební technika a semafory.

Beskydy a východ republiky nezůstávají pozadu

Ani východ země nezůstává pozadu. Na Valašsku v Beskydech je králem serpentin bezesporu cesta přes Soláň. Po generálce v roce 2018 se z původně uskákané cesty stala elegantní, široká silnice s novým kobercem, kde se svezete bezpečně a svižně. Kdo má raději něco kratšího a ostřejšího, může zkusit úsek z Bílé na Staré Hamry.

Střední Čechy ukrývají křivoklátské pasti

I když to máte do hor daleko, nemusíte věšet hlavu. I Střední Čechy mají své poklady, především pak Křivoklátsko. Okolí Roztok a Zbečna je labyrintem technických zatáček a horizontů. Zde však platí jedno zásadní varování. Pamatujte na to, že Křivoklátsko je v podstatě zoologická zahrada bez plotů. Zvěř je tu všude, proto se zde vyplatí jezdit svižně jen za dobré viditelnosti.

Pár rad na závěr

Hledání dokonalé silnice je především o načasování. Ty nejlepší jízdy zažijete brzy ráno nebo mimo hlavní sezónu. A pamatujte, že moderní fajnšmekr není ten, kdo bezhlavě riskuje, ale ten, kdo čte cestu a má respekt k tomu, co se může skrývat za další zatáčkou, ať už je to cyklista nebo vlhké listí.

Zdroje: ministerstvodopravy.cz, reditelstvisilnicadalnic.cz, sterneberk.eu