Zahřívat nebo ne? Studené starty mohou být pro motor pohromou

Studené starty jsou pro mnoho řidičů noční můrou. Někteří řidiči dávají před jízdou přednost zahřátí vozu, jiní nasednou a jedou. Jaké je však optimální chování motoru v chladných dnech, kdy je vůz zaparkován venku při teplotách pod bodem mrazu?

Obecně existují dva názory. Jedním z nich je, že před jízdou je třeba vůz na chvíli nastartovat, aby se zahřál motor a všechny součásti hnacího ústrojí. Jiný názor je, že auto se nejlépe zahřeje jízdou, ale ne agresivní, jak píše server McNally Institute. Dalo by se říci, že oba tyto názory jsou pravdivé. Každá z nich se však vztahuje na jiný vůz z jiného období. Je asi zbytečné uvádět, že běžný motor pracuje nejlépe při provozní teplotě 90 stupňů. V tomto případě je však velmi důležitá teplota oleje, nejen teplota vody. Ale o tom si povíme později.

Start and go je v moderních vozech v pořádku

Moderní automobily, které mají rozsáhlé elektronické systémy, již nepotřebují tak „šetrné“ zacházení jako starší vozy. Zjednodušeně by se dalo říci, že v novém autě stačí nastartovat a vyrazit na cestu. Díky elektronicky řízenému vstřikování dostává motor přesně takovou směs, jakou v daném okamžiku potřebuje.

Proto může být paradoxně větší škoda nechat auto běžet na místě a počkat, až se motor zahřeje. Je to proto, že při studeném motoru je vstřikovaná směs obohacena, což vede k účinnějšímu zahřívání. Pokud by takový vůz stál příliš dlouho, mohlo by dojít k poškození katalyzátoru, protože by vůz příliš dlouho jezdil na obohacenou směs.

Některé benzinové motory s přímým vstřikováním mají naopak tendenci ředit olej benzinem. Tím dochází k hromadění oleje, který může poškodit motor. S tímto chováním jsme se v minulosti setkali u některých motorů TSI.

Neublíží však, když auto nastartujete a oškrábete okna. Z motoristického hlediska je takové chování relativně v pořádku. U moderních automobilů se totiž může provozní teplota vyvinout poměrně rychle. To zajišťují různé elektronické systémy, například předehřívač vody. Další výhodou je, že řidič „nekrade“ teplo motoru, který se tak může rychleji zahřát, pokud je třeba vyhřát interiér.

Pozor na čekání na ideální teplotu

U moderních automobilů může stání s běžícím motorem v zimních měsících poškodit hnací ústrojí. Takové poškození se samozřejmě neprojeví okamžitě. Nic neriskujete, když si takové stání jednou za čas vyzkoušíte. Pokud to ale budete dělat každý den, můžete mít v budoucnu problémy. Obecně však platí, že prvních několik kilometrů (10 až 15 km) byste měli s autem šetřit. Nehrajte si na závodníka hned, ale nechte auto stát, dokud nedosáhne požadované teploty. Udělejte to sami ráno, když vstanete.

Je tu však ještě jedna hodnota, na kterou je třeba si dát pozor. To je teplota oleje. Auta mají v drtivé většině případů na „budíku“ ukazatel teploty vody. Teplotu oleje musíte zjistit v informačním a zábavním systému. I když voda má již 90 stupňů, olej může mít o 40 stupňů méně. Nemá tedy požadované mazací vlastnosti. Ty jsou nejideálnější při teplotě 100 stupňů. Proto byste měli tento údaj sledovat i při zimních „hrátkách na sněhu“ se svým vozem.

U starých motorů je všechno jinak

U starých motorů je situace diametrálně odlišná. Automobily vyrobené v minulém tisíciletí většinou nemají elektrické topení. Zde je vhodné nechat motor chvíli zahřát na provozní teplotu. I v tomto případě však jde především o zahřátí oleje na požadovanou úroveň. Starší automobily také potřebují oleje, které mají jiné fyzikální vlastnosti než oleje v moderních automobilech. Může se stát, že pokud venku mrzne, může olej v autě ztuhnout natolik, že během jízdy nemůže plnit svou funkci. Proto by se mělo nechat zahřát, aby znovu získalo své mazací vlastnosti.

Dalším problémem jízdy se starým studeným motorem může být složení samotného motoru. V minulosti se totiž běžně používaly motory s litinovými bloky nebo hlavami. Takový motor potřebuje teplo, protože litina má jiné vlastnosti než moderní hliník. Po nastartování motoru se okamžitě zapne tzv. sytič, který se stará o to, aby směs byla dostatečně bohatá, aby se motor co nejdříve zahřál.

Staré pravidlo, které lidé používali v dávných dobách, říkalo, že se auto rozjede až tehdy, když se udrží na volnoběh bez zásahu sytiče. Pak ho opatrně vyvezli na silnici. Samozřejmě se nejedná o všechny starší vozy. Jedná se většinou o vozy, které nemají elektronické topení.

Zdroj: mcnallyinstitute.com