Významné automobilové závody: Fanoušci automobilismu šílí nejen kvůli Formuli F1

Fanoušek silných motorů nemá šanci se nudit. Ať má raději auta nebo motorky, může sledovat prestižní závody s tradicí dlouhou několik dekád.

F1 se jezdí už od roku 1950

Formule 1 je vrcholem jednosedadlových závodů s otevřenými koly. Dohlíží na ni sportovní řídící orgán FIA (Fédération Internationale de l’Automobile). V jejích závodech startuje jen 20 aut (od sezóny 2026 jich bude 22) a jde o jednu z nejobtížněji dosažitelných úrovní motoristických závodů.

Největší pozornost médií poutají samozřejmě jezdci. Mají ale podporu dalších stovek, ne-li tisíců lidí, kteří pro ně navrhli a vyvinuli jejich vůz. Závody F1 velmi závisejí na týmové práci, lidé v podpůrném týmu dokážou vyměnit všechna čtyři kola za pouhých 1,8 sekundy.

Sami jezdci taky potřebují vyvinout sportovní výkon. Účast na závodě F1 je nutí rozhodovat se ve zlomku sekundy v rychlostech až 370 km/h. Tato rychlost taky znamená, že těla jezdců se musejí vyrovnávat s extrémní akcelerací.

Každý závod, známý jako Grand Prix, se koná na místech od Evropy po Asii a Ameriku. Sezóna obvykle trvá od března do prosince. Sezóna 2024 se zapsala do historie F1 s rekordními 24 závodními víkendy. Historie tohoto závodu má na co navazovat, první proběhl už v květnu 1950 na okruhu Silverstone, který dříve sloužil královskému letectvu ve Velké Británii.

Jezdci a týmy soutěží o tituly v kategoriích mistrovství jezdců F1 a mistrovství konstruktérů F1. Týmy získávají „prize money“ na základě hodnocení na konci sezóny, což může znamenat velký rozdíl při vývoji vozu nebo přilákání nejlepších jezdců v další sezóně.

Samotná FIA má vícero zdrojů příjmů. Zisku dosahuje díky poplatkům od týmů v soutěži, od pořádajících tratí, poplatkům od jezdců a samozřejmě ze vstupného.

Závod Le Mans má dokonce více než stoletou tradici

24hodinový Le Mans patří k jednomu z nejvýznamnějších termínů v kalendáři motoristického sportu. Je to nejstarší a nejprestižnější vytrvalostní závod na světě, každoročně konaný na okruhu Circuit de la Sarthe v Le Mans. Tento vyčerpávající závod důkladně prověřuje limity jezdců a strojů.

Jezdci vyrážejí na trať v sobotu ve čtyři odpoledne a nepřetržitě jezdí až do následujícího odpoledne. Cíl je jednoduchý, ale náročný, ujet co nejvíce kol ve stanoveném čase. Soutěže se účastní největší světoví výrobci, týmy a jezdci. Tato podívaná, která nemá ve vytrvalostním motoristickém sportu obdoby, přitahuje statisíce fanoušků.

Řídit závodní auto po dobu 24 hodin samozřejmě není možné bez přestávek. Aby se proto předešlo únavě a nehodám, každý tým obvykle nasazuje tři jezdce. Ti se střídají v řízení a každých několik hodin si vyměňují místa ve voze. Podle pravidel závodu může být jezdec za volantem na jeden zátah maximálně 240 minut.

Trať je dlouhá 13,6 kilometru a kombinuje veřejné silnice s vyhrazenými závodními úseky, včetně čtyř dlouhých rovinek, na kterých mohou jezdci dosáhnout rychlosti přes 340 km/h. Nejznámější rovinkou na okruhu je 6 km dlouhá rovinka Mulsanne Straight, která je v době, kdy se na ní nejezdí závody, běžnou silnicí – RD 338.

Závod má za sebou již více než stoletou tradici, prvně se jel v roce 1922. Tehdy se budoucí okruh skládal jen z prašných cest, ale na rovince Mulsanne se položil nový povrch. Kombinoval křídovou drť s asfaltovou emulzí, pokrytou posypovým materiálem. V roce 1926 se povrchu dočkal celý okruh.

Motorkáři si taky přijdou na své

Šampionát MotoGP je nejprestižnějším motocyklovým závodním seriálem na světě. Mnozí ho znají jednoduše jako MotoGP, ale celý název zní FIM Grand Prix World Championship. Jedná se o elitní úroveň motocyklového sportu, na kterou dohlíží její řídící orgán, Mezinárodní motocyklová federace (FIM).

Během sezóny, která probíhá každoročně od března do listopadu, se závody konají po celém světě. Letos proběhne v 18 zemích, počínaje GP Thajska na začátku března a konče GP Valencie ve Španělsku ve dnech 14.–16. listopadu. Tento rok bude mít seriál taky českou stopu, brněnský automotodrom přivítá jezdce a fanoušky ve třetím červencovém víkendu.

Jak se vlastně šampionát MotoGP dostal do své aktuální podoby? První sériově vyráběný motocykl Hildebrand & Wolfmüller s benzinovým motorem pochází z roku 1894. O 13 let později se konal legendární závod Isle of Man TT, první oficiální motocyklový závod na světě.

Teprve v roce 1949 však organizace FIM (Fédération Internationale de Motocyclisme) uspořádala první mistrovství světa silničních motocyklů – neoficiální zrod MotoGP. Šampionáty se tehdy dělily do kubatur 50 ccm, 80 ccm, 125 ccm, 250 ccm, 350 ccm a 500 ccm pro sólo stroje a 500 ccm pro motocykly se sajdkárou. V počátcích dominovaly především anglické a italské značky se čtyřtaktními motory.

Kubatury se později měnily. V roce 1983 se zrušila třída 350 ccm a o rok později byla třída 50 ccm nahrazena třídou 80 ccm. Na konci osmdesátých let byl klasický start závodu, který stále zahrnoval tlačení závodních motocyklů, nahrazen startem vestoje.

Devadesátky znamenaly stopku pro třídy 80 ccm a závody sajdkár, do roku 2001 se závodilo výhradně ve třídách o objemu 125 ccm, 250 ccm a 500 ccm. V průběhu sezóny 2001 byl tlak japonských výrobců, především Hondy, na řídící orgán tak velký, že vedl k rozsáhlé reorganizaci mistrovství světa silničních motocyklů. Zavedená třída 500 ccm byla v roce 2002 nahrazena třídou MotoGP, která měla za cíl přizpůsobit mistrovství světa novému tisíciletí. Různým změnám však šampionát čelí i nadále.

Odhaduje se, že současný motocykl v MotoGP má 260 až 300 koní, díky čemuž může dosáhnout rychlosti přes 360 km/h. Současný rekord vytvořil jezdec Ducati Jorge Martín v italském Mugellu v roce 2022. Španěl dosáhl rychlosti 363,6 km/h a tím se MotoGP téměř vyrovná Formuli 1.

Zdroje: www.formulaonehistory.com, motorsportexplained.com, www.porsche.com, www.24h-lemans.com, www.motogp.com